Hlavní obsah

Komentář: Polní chemie hubí ptáky. Může to být ještě horší

Pavel Baroch
Novinář
Foto: Profimedia.cz

Čejka chocholatá, druh bahňáka z čeledi kulíkovitých. Za poslední čtyři desetiletí jich z tuzemských polí a jejich okolí zmizelo osmdesát procent.

Reklama

27. 2. 15:56

Zemědělský výbor Sněmovny přijal návrh poslance Josefa Kotta (ANO), který prakticky ruší více než třicetiletý systém ochrany silně ohrožených druhů živočichů.

Článek

V zemědělské krajině žije o třetinu méně ptáků než v roce 1982, kdy se začalo s podrobným sčítáním. Zmizela například polovina skřivanů, více než osmdesát procent čejek a téměř všechny koroptve. Česká krajina je ochuzená o několik milionů ptáků. A tento trend nadále pokračuje. Každý rok ubudou desetitisíce zvířat. Třeba sýčků hnízdí v přírodě posledních sto až sto třicet párů.

Ptáci doplácejí na intenzivní zemědělství. Farmáři mají výkonnější stroje, umělá hnojiva, pesticidy. Čeho se naopak na mnohdy nekonečných lánech nedostává, je pestrá krajina s remízky, solitérními stromy, mezemi, alejemi nebo mokřady. Nejde o specifický český problém, podobné to je také v dalších zemích, kam v rámci zemědělské politiky putují miliardové dotace, které ve značné míře udržují současné intenzivní hospodaření.

A do tohoto prostředí přišel poslanec Josef Kott z hnutí ANO s návrhem, který v zemědělské krajině víceméně bourá více než třicet let uzákoněnou ochranu silně ohrožených druhů živočichů. Podle Kottova návrhu by se již ochrana na tyto druhy nevztahovala, farmáři by už nemuseli žádat o výjimku podle zákona o ochraně přírody. Znamenalo by to například, že by mohli po schválení úřady používat jed Stutox II proti hrabošům také tam, kde žijí i silně ohrožená zvířata. Právě komplikovaným bojem s hrabošem poslanec svůj návrh obhajuje.

Jenže dopad by byl mnohem větší. V konečném důsledku by zemědělci, ale také vodohospodáři a lesníci už napříště nemuseli brát ohled na desítky vzácných druhů, například čápa černého, chřástala polního, ledňáčka říčního nebo křepelku polní. A to ani při vyvádění mláďat. Paradoxem je, že poslanec obhajuje svůj podnět „běžným hospodařením“ – tedy právě takovým, které se významně podepsalo na razantním úbytku ptáků zemědělské krajiny.

Nejde jen o ptactvo, předloha ohrožuje i další zvířata, například křečky polní nebo motýly. Při „běžném hospodaření“ na rybnících by bylo rovněž legální likvidovat téměř všechny druhy žab. Snížila by se ochrana silně ohrožených druhů netopýrů. Na zemědělských pozemcích by byly ohrožené také mnohé orchideje a v lesních porostech zase tis červený - silně ohrožený třetihorní relikt.

Nad zvláštním Kottovým návrhem by bylo možné mávnout rukou, nestál by za pozornost, pokud by zůstal ojedinělým výkřikem. Jenže předlohu si vzal za svou vlivný zemědělský výbor, a to přesto, že návrh je v rozporu s evropskými předpisy. Příslušná evropská směrnice například zakazuje poškozování nebo ničení míst, kde se vybrané chráněné druhy rozmnožují nebo jim slouží k odpočinku. Nutno ještě podotknout, že Kottova iniciativa připomíná záškodníka, který se vplížil na nepřátelské území, kam uložil bombu, a zase potichu zmizel. Svou předlohu totiž přilepil k projednávané novele, která s jeho návrhem nijak nesouvisí – má totiž umožnit boj proti nejškodlivějším druhům invazivních rostlin a živočichů. Poslanecké přílepky jsou patrně nesmrtelné.

V aktuální katastrofální pandemické situaci, kdy se koronavirus šíří jako stepní požár a vláda a parlament řeší v první řadě problémy s přeplněnými nemocnicemi, zavřenými školami nebo s odškodněním podnikatelů, by se tak klidně mohlo stát, že Kottův „přilepený“ podnět unikne pozornosti většiny zákonodárců a objeví se ve Sbírce zákonů.

Mnozí zemědělci nepochybně nepotřebují speciální zákon k tomu, aby brali ohled na hnízdící ptactvo a další živočichy. Jak ovšem správně připomíná ředitel České společnosti ornitologické Zdeněk Vermouzek, těm nezodpovědným by Kottova iniciativa umožnila další bezohledné drancování přírody. Některé druhy jsou natolik citlivé, že se bez účinné ochrany prakticky neobejdou. Poslanecká předloha se tak pro ně může stát posledním hřebíčkem do rakve.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované