Ropné skvrny z války v Íránu jsou vidět z vesmíru. Táhnou se i osm kilometrů

Konflikt mezi Spojenými státy a Izraelem na jedné straně a Íránem na straně druhé stále zřetelněji přerůstá v rozsáhlou ekologickou katastrofu. Satelitní snímky i postřehy odborníků ukazují na rostoucí škody v moři i na pevnině, které mohou mít dlouhodobé dopady na životní prostředí i zdraví milionů lidí, píše americká stanice CNN.

Z analýzy satelitních snímků Evropské vesmírné agentury, kterou provedla CNN, vyplývá, že je v oblasti několik ropných skvrn viditelných z vesmíru. Ty vznikly po úderech na ropná zařízení a tankery v regionu.

Podle expertů, které stanice oslovila, představují vážné riziko pro pobřežní komunity i bohaté mořské ekosystémy Perského zálivu.

Deník The New York Times (NYT) už dříve uvedl, že od začátku konfliktu bylo zasaženo nejméně pět tankerů. Patří mezi ně 273 metrů dlouhá loď napadená námořním dronem u ománského Maskatu, chemický tanker zapálený v ománských vodách i ropný tanker u pobřeží Kuvajtu. Všechny incidenty vedly k únikům ropy.

Satelitní snímek ze 7. dubna, který má CNN k dispozici, zachycuje skvrnu dlouhou více než osm kilometrů v Hormuzském průlivu poblíž íránského ostrova Kešm. Další záběry ukazují znečištění u ostrova Láván po zásahu ropného zařízení.

„Jde o závažnou ekologickou havárii,“ sdělil CNN Wim Zwijnenburg z nizozemské organizace PAX, který sleduje dopady konfliktu v oblasti. Podle něj se skvrny šíří i směrem ke korálovému ostrovu Šídvár.

Šídvár je významným biotopem pro mořské želvy a ptáky. Právě ty patří mezi nejohroženější druhy. Ropa může poškodit celý potravní řetězec od mikroorganismů po velké savce.

„Úniky mohou zasáhnout tisíce lidí, zejména komunity závislé na rybolovu,“ varoval Zwijnenburg.

Podle mluvčí německé organizace Greenpeace Niny Noelle ropné skvrny „ovlivňují celý ekosystém, od mikroorganismů po ryby, ptáky a mořské želvy závislé na mangrovech“.

Ekologické škody se neomezují jen na moře. Na začátku března zničily izraelské údery čtyři palivové sklady u Teheránu. Tamní ministerstvo ropného průmyslu uvedlo, že terčem útoků bylo několik ropných skladů v provinciích Teherán a Alborz.

Izraelská armáda potvrdila, že zaútočila na několik skladovacích a energetických komplexů v Teheránu. Nad zhruba desetimilionovým městem se následně vytvořily husté černé mraky kouře.

„Noc se proměnila v den a den znovu v noc,“ popsal tehdy situaci jeden z obyvatel pro NYT. Požáry doprovázel takzvaný černý déšť, kdy se ropné částice smísily se srážkami a pokryly město.

Podle oslovených odborníků americkým deníkem tak velké množství toxického kouře může mít vážné zdravotní následky. Studie dlouhodobě spojují znečištěné ovzduší s vyšším výskytem rakoviny i dalších onemocnění.

Obyvatelé v zasažených oblastech čelí ještě jednomu riziku.

„Výbuchy a zřícené budovy vytvářejí prach, který poškozuje dýchací cesty. Jde o dvojí zátěž, kouř i prach, které mohou poškodit plíce i kardiovaskulární systém,“ upozornil emeritní profesor environmentálních zdravotních věd John Balmes z univerzity v Berkeley.

Íránská média i místní obyvatelé na sociálních sítích po tehdejších úderech hlásili rozsáhlé škody na domech, obchodech, silnicích, vodovodních potrubích i na několika nemocnicích a školách v okolí zasažených míst. Íránské úřady varovaly také před kyselými dešti.

Riziko představují i útoky na odsolovací zařízení, klíčová pro zásobování pitnou vodou v regionu. V zemích Perského zálivu dnes funguje asi 400 takových míst, která pro místní zajišťují většinu pitné vody.

Írán obvinil Spojené státy z útoku na zařízení na ostrově Kešm, americká armáda to odmítla. Bahrajn později uvedl, že íránský dron pak způsobil škody na jeho odsolovací infrastruktuře, a označil útoky za bezohledné.

Írán v posledních letech čelí vážné vodní krizi způsobené kombinací sucha, špatného hospodaření s vodou a rostoucí spotřeby. Sucha jsou v zemi častější a intenzivnější a loňský rok patřil k nejsušším za poslední dvě dekády. Extrémní vedra, včetně epizody v roce 2023 s teplotami kolem 50 °C, situaci dále zhoršují. Ubývá také sněhu v horách, který zásobuje řeky.

Země Perského zálivu, jako je Bahrajn, Katar nebo Spojené arabské emiráty, jsou naopak extrémně závislé na odsolování mořské vody, která zajišťuje zásobování až desítek milionů lidí.

Dopady se neomezují pouze na region. Podle organizace Conflict and Environment Observatory se kouř z březnových požárů přesouval přes Afghánistán, Čínu až do Ruska. Ve vyšších vrstvách atmosféry může přispět k usazování sazí, které urychlují tání ledovců.