Článek
Nastupující šéf, který zatím nemá vyzyvatele, chce výrazně víc moci v KDU-ČSL soustředit do rukou nejužšího vedení. Jan Grolich si od toho slibuje rychlejší a jasnější rozhodování ve straně, která má před sebou těžký úkol - vytáhnout se ze současných tříprocentních preferencí na jednu z významných opozičních sil.
Grolich si na sjezdu hodlá říct o největší změnu fungování lidovců v novodobé historii a partaj výrazně centralizovat. Hodlá zrušit celostátní konferenci, obří orgán složený ze stovky straníků z regionů, který fakticky řídí stranu mezi sjezdy a je odpovědný za její směřování.
Podle lidí blízkých Grolichovi strana zůstala svými vnitřními procesy zamrznutá v době, kdy měla mnohonásobně víc členů i zaměstnanců. Nyní by podle nich bylo potřeba některé její struktury osekat.
Původně se mluvilo například o tom, že se zruší struktura okresů, nakonec Grolich navrhne smířlivější variantu - jejich postupné dobrovolné slučování.
Úzké vedení má mít také nově pravomoc zasahovat do kandidátek. „Předsednictvo bude určovat lídry v krajích do Sněmovny, lídra do evropských voleb a senátory,“ plánuje Grolich.
Tím se odkloní od dosavadního fungování tradičních stran, kdy si o kandidátkách rozhodují samy regiony. Strany dnešní opozice se ale v několikerých volbách přesvědčily, že se kvůli tomu často do popředí nedostanou největší hvězdy, ale spíš zasloužilí straníci. Na rozdíl třeba od hnutí ANO, kde se šéf Andrej Babiš řídí pouze předpoklady pro volební úspěch.
„Je potřeba zefektivnit a zrychlit fungování strany, uzpůsobit stanovy dnešnímu politickému životu tak, abychom méně času trávili schůzováním, více prací v politice,“ řekl k tomu již dříve Grolich.
Mít jeden tým
Změna to bude o to větší, že Grolich míří k tomu, aby se předsednictvo s posílenými pravomocemi skládalo hlavně z jeho lidí. Jedenačtyřicetiletý politik plánuje generační obměnu - jako prvního místopředsedu chce třicetiletého poslance z Vysočiny Benjamina Činčilu, trojici má doplňovat dvaatřicetiletý František Talíř.
„Když máte tříprocentní stranu, tak nemůžete volit vedení tak, že vyvažujete mladé a staré nebo vliv regionů. Musíte mít jeden tým, který má jednotnou představu,“ dodává Grolich.
Grolich naopak v předsednictvu nestojí o bývalé předsedy. Marian Jurečka má po sjezdu dostat post šéfa poslaneckého klubu, Marka Výborného a Pavla Bělobrádka by Grolich nejraději viděl v pozici spíše neformálních poradců.
Je ale možné, že část lidovců se bude pokoušet Grolichovu revoluci vyvažovat a do vedení poslat někoho zkušenějšího. „Určitě jsem pro, aby si Jan Grolich svůj tým vybral. Zároveň by bylo asi dobré, kdyby byl trochu namixovaný ze zkušenějších lidí,“ uvedl například poslanec a exministr životního prostředí Petr Hladík.
Několik zdrojů Seznam Zprávám řeklo, že v regionech se objevují pochybnosti o tom, jestli by měl „mladý Činčila“ raketově vystřelit rovnou na post 1. místopředsedy. „Ben dostal 10 nominací z krajů, věřím, že bude bez problémů zvolený,“ říká k tomu Grolich.
Jak s Babišem?
Grolich hodlá také představit novou vizi modernější KDU-ČSL, která se bude míň zaobírat konzervativními kulturními válkami a víc ekonomickými problémy voličů. Za první úkol si dal najít lidoveckého ministra financí.
Lidovci ale také musí řešit otázku, jak vlastně s Andrejem Babišem. Stranou šeptem koluje otázka, zda se má nějak připravovat na situaci, kdy se hnutí ANO bude chtít rozejít s SPD či Motoristy. „Abychom pak jen neseděli a nekoukali. Musíme mít nějaký model, neříkám teď jaký. Ano, musíme si také říct, kolik hořkosti jsme schopni spolknout,“ přemýšlí poslanec Jan Bartošek.
Že o podobných otázkách uvažuje, naznačil i Grolich i v nedávném rozhovoru pro Novinky. „Člověk o tom nemůže nepřemýšlet, když vidí, co se tady děje. (…) Ale Babiš by stejně s těmito stranami prosazoval zákony. Nevím, jestli by se docílilo jiného směřování a jiné politiky země. Já si myslím, že ne,“ uvedl pro server Grolich.
