Článek
O patro výše v budově Poslanecké sněmovny se řešila témata, jako televizní a rozhlasové poplatky nebo cesta šéfa Senátu Miloše Vystrčila (ODS) na Tchaj-wan, zatímco v přízemí v malé zasedačce číslo A 56 šlo ale o to nejdůležitější pro fungování Babišovy vlády.
Po několikahodinové emotivní hádce mezi koaličními a opozičními politiky si tady ministryně financí Alena Schillerová (ANO) prosadila velké uvolnění zákonných mantinelů, podle nichž se sestavuje státní rozpočet.
Změkčení ještě musí schválit Sněmovna jako celek, což pro vládní koalici s většinou 108 hlasů nebude problém. Babišův kabinet si tím otevírá cestu k vyšším deficitům a financováním naslibovaných výdajů z půjček, tedy na dluh.
„Jde o největší rozvolnění rozpočtových pravidel od covidu, může to vést k obřím schodkům a rychlému růstu dluhu,“ varoval přímo na místě vládní poslance Mojmír Hampl, předseda Národní rozpočtové rady.
Co se přesně má změnit? Vláda přichází s velkým rozšířením takzvaných „únikových doložek“. Za tímto zvláštním termínem se schovávají výdaje, které už se nebudou oficiálně počítat do rozpočtového deficitu.
Jde především o peníze k financování výstavby infrastruktury. Z taxativního výčtu, který je přílohou zákona, vyplývá, že jde nejen o konkrétní dálnice a železnice, ale třeba i o významná vodní díla a jaderné elektrárny.
Podle výpočtů ekonomů to zahrnuje dominantní část investičních výdajů Státního fondu dopravní infrastruktury - až 85 procent, což by letos znamenalo 144 miliardy korun.
„To by znamenalo rychlé zvyšování dluhu, porušení fiskálních pravidel EU i dosavadních závazků vlády udržovat rozpočtové deficity pod třemi procenty HDP,“ říká ekonom Aleš Bělohradský z Centra veřejných financí.
Schillerová: Nemám z toho radost
Kromě toho chce ministryně Schillerová prodloužit další výjimku, kterou přijala už předchozí Fialova vláda. Ta si prosadila, že obranné výdaje nad dvě procenta HDP se nebudou až do roku 2033 počítat do deficitu. Současný kabinet si chce uvolnit tohle pravidlo prodloužit o další tři roky.
„Návrhy ministryně financí fakticky vedou k roztrhání a rozmělnění pravidel pro rozpočtovou odpovědnost. Je to obrat ve fiskální politice státu. Pravidla budou tak děravá, že si tím vláda uvolňuje ruce pro zadlužování ve výši až stovek miliard korun,“ řekl poslanec ODS Vojtěch Munzar, čímž rozlítil ministryni.
„Já z toho také nemám žádnou radost, ale únikové doložky nám alespoň dávají jakousi možnost, jak vyřešit aktuální problémy,“ uvedla Alena Schillerová a emotivně odmítla kritiku opozice. „Vy, kteří jste si tady čtyři roky pomocí lží a rozpočtových fíglů hráli na papírové snižování deficitů, mě tady dneska nebudete mistrovat,“ doplnila.
Babišův kabinet dále chce zavést nová pravidla, jež mu umožní překročit celkové výdaje stanovené zákonem až o deset procent v případě „mimořádných okolností“. To by se ještě dalo pochopit, ale problém je v tom, že mimořádné okolnosti se rozšiřují z „válečného stavu“ i na „zhoršenou bezpečnostní situaci“.
„To je poměrně neurčitý pojem, o jehož vyhlášení rozhoduje Bezpečnostní rada státu, tedy de facto sama vláda,“ upozorňuje ekonom Aleš Bělohradský.
Dalším změkčením mantinelů je pak legalizace letošního postupu Babišova kabinetu, podle nějž se na vrácený návrh státního rozpočtu Poslanecké sněmovně už nevztahují pravidla rozpočtové odpovědnosti. Vláda opírající se o většinu v dolní parlamentní komoře si takto bude moci sama sobě vracet státní rozpočet, a tím se zbavovat mantinelů daných zákonem.
„Já jen nechápu, že tomuto eldorádu přihlížejí Motoristé, kteří do vlády vstupovali s mottem, jak pohlídají Babiše. Hnutí ANO už je asi úplně pohltilo,“ střílí Jan Jakob z TOP 09.
Proč se to celé děje? Opozice obviňuje koalici ANO, SPD a Motoristů, že vyvedením obřích investic do obrany a dopravy mimo oficiální deficit, si chce uvolnit prostor na nejrůznější výdaje slíbené před volbami, které dnes kvůli mantinelům nemůže realizovat.
„Důležité je říct, že bez ohledu na to, kolik si nová vláda napíše výjimek, tak dluhy zůstanou dluhy, které budou splácet další generace,“ uvedla poslankyně Věra Kovářová z hnutí STAN.
Neposlušní bez peněz?
Ve velkém balíku změny pravidel, s nímž přichází ministryně Alena Schillerová, jsou i zajímavé detaily. Ministerstvo financí si nově chce vzít právo, že bude moci samo měnit rozpočty pro Kancelář prezidenta republiky, Poslaneckou sněmovnu, Senát, Ústavní soud, Nejvyšší kontrolní úřad či ombudsmana.
Jak známo, tyto instituce se docela často dostávají do konfliktu s vládou. Podle dosavadních pravidel proto jejich rozpočty podléhaly autonomnímu schválení sněmovního rozpočtového výboru. V něm jsou zástupci všech politických stran.
„Ministryně Schillerová tímto návrhem narušuje institucionální rovnováhu mezi mocí zákonodárnou a výkonnou. Máme obavu, že pak bude skrz peníze docházet k nepřiměřenému tlaku vlády na tyto instituce a na omezování jejich kontrolní role,“ varuje poslanec ODS Vojtěch Munzar.
