Článek
Vláda se chystá změnit služební zákon tak, aby mohla snáze vyhazovat státní úředníky. Skupina vládních poslanců teď ještě narychlo předložila další návrh, který by umožňoval totéž u vedoucích úřadů v obcích, ve městech a v krajích.
Zákon je navíc napsaný tak, aby umožnil rychlou výměnu drtivé většiny všech vedoucích úřadů hned v roce po komunálních volbách.
Několik poslanců hnutí ANO, Motoristů a SPD podepsaných pod návrhem v odůvodnění prohlašuje, že cílem je sjednotit praxi ve státní správě.
Tajemníci, kteří jsou ze zákona apolitičtí a mají na starost administrativní a organizační chod úřadu, se ale obávají, že skutečným záměrem jsou velké povolební výměny ve veřejné správě.
„Spolu s přijetím zákona o státních zaměstnancích, který upravuje délku funkčních období této skupině úředníků a slaďuje pracovněprávní vztahy se zákoníkem práce, je dle nejen mého názoru vhodné obdobným způsobem řešit podmínky u úředníků samospráv. Tento požadavek tady konec konců leží už dlouhé roky, předkládal ho i Svaz měst a obcí a byl připraven ministerstvem vnitra. Kdyby se tato úprava přijala už tehdy, nemusely se spory na radnicích řešit mnohdy soudní cestou,“ uvedl autor návrhu Miroslav Žbánek (ANO).
Momentálně se s vedoucími úřadů, kteří musí projít výběrovým řízením, většinou uzavírají smlouvy na dobu neurčitou. Nově by mohli být ve funkci maximálně pět let. Jakmile vejde nový zákon v platnost, posoudí se všechny obsazené funkce - každý tajemník, který naplní limit, může okamžitě přijít o místo.
„Vedoucích úřadů je zhruba 750. Přes 90 procent z nich je ve funkci déle než čtyři roky. Do roka by tak mohla být vyměněna drtivá většina tajemníků,“ říká tajemník Karviné Roman Nogol.
Předkladatelé návrhu zákona naopak píší, že náběh „výměny“ bude postupný - žádná čísla, která by rozporovala údaje tajemnické asociace, ale neuvádějí. „Nikde nehovoříme o ukončení práce, tajemník pouze ve výběrovém řízení dostane příležitost obhájit svůj mandát před jinými uchazeči například z řad jiných zkušených vedoucích úředníků daného úřadu. Tento princip má mít motivační účinek, podporovat efektivitu a inovace ve veřejné správě obdobně jako jinde na trhu práce,“ míní Žbánek.
Před volbami a bez připomínek
„Z mého osobního pohledu je to příprava na situaci po komunálních volbách, protože je zjevné, že je to uspěchané a zákonodárci se vyhýbají veřejné diskusi,“ dodává Nogol.
Návrh skutečně neprošel žádným připomínkovým řízením nebo veřejnou debatou. Vládní poslanci ho ve druhém čtení „přilepili“ k zákonu o státní službě, i když obecní úředníci se řídí jinými právními předpisy. Úředníci, kterých se to týká, se o změnách dozvěděli prakticky náhodou.
To kritizuje i předseda Svazu měst a obcí František Lukl, ačkoli uznává, že návrh obsahuje i některé dobré části, například možnost ukončit pracovní poměr „gentlemanskou dohodou“.
„Je škoda, že to jde přílepkem k druhému čtení, protože jsme de facto vystaveni tomu, že se to buď přijme takto, nebo se to shodí. Maximálně můžeme požádat o úpravy v Senátu,“ říká Lukl.
K návrhu zákona tento týden sepsalo negativní stanovisko Sdružení tajemníků. Upozorňuje mimo jiné na to, že může být ohrožena politická nezávislost vedení úřadů. „Je to odůvodněná obava. Pokud bude chtít tajemník zůstat, musí přesvědčit radu. A přitom jeho úkolem je někdy plnit i ministerská zadání, která mohou být v rozporu s politickými názory vedení radnice,“ myslí si předseda Sdružení tajemníků Jan Holický.
Poslanci ale argumentují, že závislost na politické reprezentaci nehrozí - protože funkční období pěti let přesahuje volební období. Tím by se podle nich měl „odlišit cyklus funkčních období vedoucího úřadu od volebního období volených představitelů územního samosprávného celku“.
Argumentují také tím, že i ředitelé škol mají funkční období na pět let. „Tam je ale rozdíl v tom, že jim se funkce automaticky prodlužuje, pokud rada nerozhodne jinak. Zde je postup přesně opačný,“ upozorňuje Holický.
Trafika pro bývalé politiky?
Tajemníci zároveň upozorňují na to, že se snižují předpoklady pro výkon funkce. „Jakýkoliv člen kteréhokoli statutárního orgánu právnické osoby naplní povinnou praxi. Takže i svaz chovatelů ovcí nebo jednočlenného s.r.o. To je zoufalá degradace toho povolání,“ myslí si Nogol.
Také Lukl upozornil na možné pochybnosti o tom, jestli návrh neohrožuje odbornost a apolitičnost vedení úřadů. Mimo jiné i proto, že s novým zákonem se jako uchazeč s potřebnou kvalifikací bere jakýkoli bývalý poslanec či senátor.
„I jsme to autorům říkali, že si tím mažou schody ve vztahu k tomu, jestli to není účelové. Třeba i ve smyslu toho, že mají automaticky splněné kvalifikační požadavky poslanci nebo senátoři,“ dodává.
S tím nesouhlasí Miroslav Žbánek. „Co se týká funkce členů parlamentu: pokud se kvalifikovaný vedoucí úředník nebo uvolněný politik stane zákonodárcem na delší období než stanovuje současná úprava zákona o úřednících a nekumuluje funkce, paradoxně po skončení funkce přichází o možnost se o pozici tajemníka ucházet. Mandát poslance či senátora by neměl být trestem, který lidem znemožní ucházet se o kvalifikované pozice,“ tvrdí.
Doplnili jsme stanovisko autora návrhu Miroslava Žbánka.
