Článek
Stav ruské ekonomiky se zhoršuje a armáda na Ukrajině dosahuje minimálních taktických úspěchů. Válka v Íránu mu ale hraje do karet, říká v rozhovoru pro Seznam Zprávy ukrajinský geopolitický analytik Dmytro Kornijenko z výzkumného centra Resurgam.
Podle jeho názoru má Rusko i přes nárůst cen ropy problémy s financováním války a vůdce Vladimir Putin musí opatrně zvažovat, jestli nařídí další velkou mobilizaci.
Bez ní podle Kornijenka dalších velkých územních zisků nedosáhne. „Ukrajina je díky svým partnerům a spojencům stále schopná se bránit. Důležitou roli hrají drony, které nám pomáhají překonat ruskou převahu v lidské síle,“ vysvětluje.
Nedávno jste v podcastu přirovnal ruskou ekonomiku k člověku, který trpí pomalu se zhoršující nemocí. A že Putin mohl postup nemoci zastavit, ale to by znamenalo zastavit válku proti Ukrajině. Jsme tedy ještě daleko od chvíle, kdy Putin začne zvažovat konec války?
Myslel jsem si, že touto hranicí bude rok 2026. Že ruská ekonomika už nezvládne financovat válku v takovém rozsahu s minimálními taktickými úspěchy. Jenže ve prospěch Ruska zahrála válka v Íránu. Cena ropy šla nahoru, což je pro Ukrajinu špatně, protože Rusku to přineslo zisky.
Nepříznivý trend může zvrátit dlouhodobé setrvání cen ropy nad sto dolary za barel (ve čtvrtek 30. dubna, kdy rozhovor vznikl, stál barel severomořské ropy Brent 119 dolarů a barel americké lehké ropy WTI 107 dolarů - pozn. red.). Válka v Íránu tempo poklesu ruské ekonomiky zmírnila, zpomalila.
Putin už nicméně na různých jednáních veřejně přiznává problémy. Šéfka Ruské centrální banky Elvíra Nabiullinová je ještě otevřenější. Ekonomika je jednoznačně v recesi, krize se začala prohlubovat loni v polovině roku.
Putin se bude muset rozhodnout, jestli vyhlásí další mobilizaci, což by vedlo k dalšímu úbytku pracovní síly, nebo zda zastaví vojenské operace. Ukrajina je díky svým partnerům a spojencům stále schopná se bránit. Důležitou roli hrají drony, které nám pomáhají překonat ruskou převahu v lidské síle.
Pokusí se Vladimir Putin ještě zlomit ukrajinský odpor na frontě a dosáhnout územních zisků velkou ofenzivou?
Jeho strategickým cílem je nyní okupovat celý Donbas, tedy dostat ukrajinskou armádu ze zbylé části Doněcké oblasti. Termíny neustále odkládají. Nejdřív to měl být do letošního června, pak v Kremlu mluvili o říjnu. Jenže ztráty Ruska jsou velké a postup minimální. Ruská letní ofenziva už vlastně začala, ale zatím je neúspěšná - v Pokrovském i Záporožském úseku fronty.
Ukrajina se soustředí na to způsobit ruským vojskům co nejvíce ztrát a letošní první tři měsíce jsou první fází od začátku války, kdy ukrajinské drony zabily nebo zranily více vojáků, než kolik jich Rusko do války rekrutovalo.
Tento fakt znamená, že Rusko nemůže počítat se zásadním průlomem. Muselo by vyhlásit další velkou mobilizaci jako na podzim 2022, ale to vyvolalo protesty a nespokojenost. A jak jsem říkal, šlo by o další ztrátu pracovní síly. Putin se ale nějak bude muset rozhodnout. Nemůže jen sedět a čekat.
Evropská unie schválila pomoc Ukrajině ve výši 90 miliard eur poté, co ji přestalo blokovat Maďarsko. Může si teď ukrajinská ekonomika trochu vydechnout?
Ukrajinská ekonomika je samozřejmě od roku 2022 na jednotce intenzivní péče, kdybych měl použít lékařskou terminologii. Ruské systematické útoky na energetiku a průmysl ji dostaly do vážné situace. Máme ale spojence a partnery, nejsme odstřiženi od zahraničí. Zatímco evropské země Ukrajině pomáhají, Rusko platí Číně za technologie a zboží.
Pro Ukrajinu je podstatná nejen ta pomoc 90 miliard eur, ale i společná výroba a vývoj dronů s evropskými zeměmi. S Čechy, Němci, Dány a s dalšími. Ukrajina k tomu přispívá svými zkušenostmi a znalostmi. Důležitý je čas, aby se Rusko nestihlo výrobou svých dronů adaptovat a držet s námi krok.
Znamená nástup nové maďarské vlády a odchod Viktora Orbána výrazně lepší ukrajinskou pozici v Evropě?
Ukrajina se pokoušela s Orbánem nějak dohodnout. Bylo několik schůzek a jednání, on si bohužel zakládal na dobrých vztazích s Putinem. Nástup nové vlády tedy Ukrajina vnímá jako, řekněme, normalizaci vztahů s Maďarskem, i když nikdo si nemyslí, že budoucí premiér Péter Magyar je proukrajinský politik. Je to ale člověk, se kterým je možné mluvit a spolupracovat, mít dobré sousedské vztahy. Nějaké spory a hádky budou, ale ne tak vážné. Myslím, že Magyar si uvědomuje rizika spojená s ruskou agresí proti Ukrajině.
Podobně jako Orbán, ale i Magyar hovoří o porušování práv maďarské menšiny na Ukrajině, v Zakarpatské oblasti. Může v této věci Ukrajina nějak vyjít vstříc, něco udělat?
Popravdě nevím, o jakém útisku Maďarů v Zakarpatské oblasti je řeč. Když pojedete do Užhorodu nebo do Berehove, jsou tam maďarské školy, je možné tam číst maďarskojazyčná média, nikdo nezakazuje mluvit maďarsky.
Mimochodem nikdo neblokuje ani maďarská média na Ukrajině, která financoval Orbán a která souzněla s jeho názory a zájmy. Doufám nicméně, že s novou maďarskou vládou bude dialog rozumný a všechna nedorozumění se vyjasní.
