Článek
I když podpora Ukrajiny nepatří k hlavním prioritám vlády, kabinet podniká dílčí kroky. Ministr zahraničních věcí Petr Macinka (Motoristé) stvrdil koncem dubna připojení k mezinárodní Koalici pro civilní ochranu, která vznikla už minulý rok. Jejím cílem je podpora Ukrajiny v modernizaci a rozšíření sítě bunkrů a krytů. Podle zdrojů Seznam Zpráv Česko přispělo zhruba deseti miliony korun.
Součástí modernizace má být i výstavba úkrytů dvojího využití. Ty mají v dobách míru sloužit jako školy, zdravotnická či komunitní zařízení. V případě leteckých útoků se pak mají stát bezpečným útočištěm pro civilisty.
Samotná iniciativa by podle Kyjeva měla prospět i ostatním státům, které mezi sebou mohou díky zkušenosti na Ukrajině sdílet technologická řešení a postupy.
„Koalice není jen o finanční podpoře. Jde o sdílení technologií, inženýrských řešení a zkušeností demokratických států, které již desítky let investují do odolnosti své infrastruktury. Společně děláme to, na čem opravdu záleží: chráníme lidi a ukazujeme světu, že jednota je silnější než teror,“ řekl už dříve ke vzniku skupiny ukrajinský ministr vnitra Ihor Klymenko.
Redakce v souvislosti s připojením ke koalici opakovaně oslovila s dotazy Černínský palác i ministra Macinku. Do vydání textu ale odpovědi nepřišly.
Peníze, které vláda nemusí posvětit
Zakládajícími členy Koalice pro civilní ochranu, kterou vede ukrajinské ministerstvo vnitra, je hned několik evropských států v čele s Finskem. Tamní prezident Alexandr Stubb je nyní na návštěvě Prahy, kde se účastní jednání s vrcholnými českými představiteli včetně Petra Pavla nebo premiéra Andreje Babiše (ANO).
Evropská unie, Finsko, Litva, Belgie a další státy při vzniku koalice poskytly zhruba 22 milionů eur (více než půl miliardy korun) na výstavbu bunkrů. „Očekávají se ale další závazky od dalších partnerů, včetně Švýcarska a Slovenska. A také podpora ze strany Evropské investiční banky a Světové banky,“ stojí pak v prohlášení z konce loňského listopadu.
Ačkoliv koalice nepočítá se vstupními či členskými příspěvky, očekává se, že každá země, která se k iniciativě připojí, poskytne určitou částku. Český příspěvek na výstavbu krytů pro ukrajinské civilisty by se měl prozatím pohybovat okolo deseti milionů korun.
„Ministerstvo zahraničí, potažmo vláda, se rozhodly, že tam dedikují částku, která byla i v minulých letech standardní pro podobné typy aktivit. Týkalo se to třeba nemocnic, vodohospodářství nebo energetiky a dosahovalo to právě výše deset milionů korun,“ vysvětluje Seznam Zprávám dnes už bývalý zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný.
Sám tento postoj kvituje s tím, že navzdory vládní rétorice současný kabinet i nadále pokračuje v aktivitách, které mají podpořit Ukrajinu. Macinka tento krok navíc nemusel ani konzultovat s vládou, případně koaličními partnery – obzvláště pak SPD, která se dlouhodobě staví proti jakékoliv finanční podpoře Kyjeva ze strany státu. Seznam Zprávy reakci představitelů SPD shánějí.
„Částka deset milionů korun naplňuje horní limit pro projekty, které financují resorty, respektive Ministerstvo zahraničí, samy bez posvěcení vlády,“ dodává Kopečný.
Ačkoliv ministr zahraničí vstup do koalice a poskytnutí dané částky posvětil, podle zdrojů redakce má jít ještě o peníze, které na pomoc Ukrajině alokovala předchozí vláda Petra Fialy. „Není to tak, že Petr Macinka chodil po ministerstvu a požadoval, aby se našlo deset milionů, které nutně potřebuje poslat Ukrajině,“ přibližuje jeden z diplomatických zdrojů obeznámený s Macinkovým rozhodnutím.
Částka má být jakousi „vstupenkou“ pro budoucí působení českých firem na Ukrajině. Otázkou ale je, zda Česko i do budoucna poskytne nějaké peníze. „Nedovedu si představit, že by nás tam nechali stavět bunkry za cizí peníze,“ dodává zdroj redakce s tím, že o dalších investicích se zatím nemluví.
Jak informovaly Seznam Zprávy, Macinka v rozpočtové kapitole Ministerstva zahraničí pro letošní rok škrtl půlmiliardu korun na pomoc pro Ukrajince.
Peníze mají jít na bunkr poblíž školy
Nynějších deset milionů korun má jít na výstavbu bunkru poblíž vesnické školy v Dněpropetrovské oblasti. Tento region na jihovýchodě Ukrajiny silně zasáhly boje a na jeho obnově se má podílet Česko. Samotný kryt má pak stavět přímo česká firma.
Otázkou ale zůstává, jak moc se bude chtít Česko do budoucna v rámci koalice angažovat. Pokud by šlo pouze o jednorázovou podporu, bude členství v iniciativě spíše symbolické, ale v podstatě pasivní, bez možností pro české firmy.
Těm se přitom otevírá příležitost v poválečné obnově země, což připouští i vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Ten redakci před nedávnem popsal, že právě rekonstrukce Ukrajiny bude pro české firmy znamenat příležitost. Současná vláda podle něj připravuje půdu pro možné investice.
„Spustili jsme všechny požadované finanční nástroje a bereme Ukrajinu jako perspektivní teritorium. Méně slov, více činů,“ prohlásil.
Už dříve také v souvislosti s programem Nástroj pro Ukrajinu, který by českým firmám mohl otevřít dveře ke grantům v hodnotě milionů eur, připustil, že zájem českých společností o zapojení do obnovy Ukrajiny roste.
„Firmy jsou pochopitelně opatrné vzhledem k bezpečnostním rizikům a dosud nejasnému konkrétnímu nastavení podmínek, nicméně evidujeme už více než 15 připravovaných projektů v různém stavu přípravy. Lze očekávat, že po spuštění programu zájem vzroste,“ řekl pro Seznam Zprávy.
