Článek
Velká rekonstrukce vyžaduje velké peníze. Program nazvaný Nástroj pro Ukrajinu lze přeložit jako 50 miliard eur určených na rekonstrukci válkou poničené země. Peníze půjdou výhercům tendrů ve formě grantů a úvěrů na programy rozdělené do tří pilířů.
První a třetí pilíř zahrnují podporu ukrajinské vládě na financování strategických projektů, provoz státu a potřebné reformy. Prostřední pilíř má investiční potenciál a pro české podnikatele je nejzajímavější. Cílem je zatraktivnit napadenou zemi pro byznys z členských států EU.
„Pro Česko jde o významnou příležitost zapojit se do obnovy Ukrajiny, která bude představovat jeden z největších rekonstrukčních projektů v Evropě v příštích letech. Program umožňuje českým firmám vstupovat do projektů s nižším rizikem díky evropským zárukám. To může znamenat nové exportní příležitosti, zakázky pro domácí průmysl. Proto jsem rád, že jsme projekt spustili,“ řekl pro Seznam Zprávy Byznys vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček.
Zájem českých firem o zapojení do druhého pilíře ve válkou zasažené zemi podle Havlíčka postupně roste. „Firmy jsou pochopitelně opatrné vzhledem k bezpečnostním rizikům a dosud nejasnému konkrétnímu nastavení podmínek, nicméně evidujeme už více než 15 připravovaných projektů v různém stavu přípravy. Lze očekávat, že po spuštění programu zájem vzroste,“ řekl ministr.
Podnikání ve válečné zóně
Rozjet podnikání v zemi, kde zuří válka, nese pro byznys na první pohled rizika. Evropská komise proto rozděluje 9,5 miliardy eur mezi národní a mezinárodní rozvojové banky, které z nich následně poskytnou úspěšným firmám finanční podporu, aby podnikání na Ukrajině mohly spustit. V Česku tuto úlohu drží Národní rozvojová banka (NRB), která podnikatelům zprostředkuje úvěry ve výši 156 milionů eur.
„Na programy pro české firmy je z celkové částky vyčleněno 100 milionů eur jako výše záruky EU, k níž Česká republika přidává národní spolufinancování ve výši 25 milionů eur od Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO). K dispozici na financování záručního programu NRB je tedy 125 milionů eur,“ vypočítala mluvčí Národní rozvojové banky Petra Vodstrčilová.
„Na Ukrajině dnes prakticky nejde normálně podnikat přes klasické úvěry. Je to válečná zóna, takže banky by do toho samy nešly. Tenhle model kombinuje půjčky a granty – část peněz se vrací, část ne. Díky tomu se projekty vůbec dají realizovat. Pro Česko je to navíc novinka, zatímco třeba Němci nebo Francouzi tohle používají už dlouho,“ podotýká šéf Czech Health Technology Institute Marek Svoboda.
Záruka NRB podle vysvětlení banky kryje 80 % daného úvěru, partnerské banky musí nést riziko ve výši minimálně 20 %. K tomu by se měly přičíst vlastní zdroje firem. Národní rozvojová banka proto očekává, že na Ukrajině se díky programu rozběhnou investice v minimální výši 195 milionů eur, v přepočtu 4,7 miliard korun – a to pouze z Česka, bez započtení investic z dalších členských států.
Ochota riskovat
Rozdělení rizika mezi Evropskou komisi a banku nahrává motivaci podnikatelů investovat v zemi, kde rakety dopadají na soukromé i veřejné budovy. Zároveň ochota riskovat funguje jako parametr přesvědčivosti pro evropské instituce. I podle něj se rozhoduje, jestli a jaký objem peněz připadne jednotlivým členským státům.
Odvaha se Čechům už jednou vyplatila. „Češi se účastní programu na rekonstrukci šesti nemocnic, z nichž dvě leží ve východních regionech Ukrajiny. Teď se mapuje, co která nemocnice potřebuje. Na základě toho Česká rozvojová agentura během několika týdnů vypíše tendry. Důležité je, že se do nich musí firmy normálně přihlásit a vyhrát je. Všechno je přísně kontrolované, takže nikdo nemá nic jisté předem. Samotná rekonstrukce nemocnic musí začít do konce roku 2026,“ popisuje Svoboda.
Předtím, než firmy dostanou možnost oficiálně předložit projekty, musí Česko podepsat záruční smlouvy s Evropskou komisí. Prostor pro přihlašování projektů tak přijde v průběhu druhého letošního čtvrtletí.
Ohledně české účasti i přidělení peněz panovaly ve veřejném prostoru pochyby během poslední výměny vlády. Rozruch například vzbudilo, když Česko lavírovalo, jestli schválí Ukrajině půjčku z evropských financí ve výši 90 miliard eur. Premiér Andrej Babiš ji nakonec spolu s většinou ostatních lídrů schválil.
Podle Havlíčka získání evropských peněz v rámci Nástroje pro Ukrajinu nebude problém. „Česko na rozdíl od Slovenska nebo Maďarska podpořilo půjčku, která jde ze zdrojů EU, tedy i naší země. Naopak je vnímáno pozitivně, že stran vytváření finančních nástrojů pro podporu obnovy Ukrajiny skrze průmysl nová vláda vůči předcházející přešla od slov k činům. Druhý pilíř Nástroje pro Ukrajinu je zaměřený na podporu investic prostřednictvím záruk a funguje navíc odděleně od makrofinanční pomoci Ukrajině,“ uvedl vicepremiér.
Totéž potvrdila i Národní rozvojová banka. „Nástroj pro Ukrajinu 2024-2027 byl schválen v roce 2024, půjčka 90 miliard eur bude částečně využita na pokračování nebo navýšení programu, ale to nemá s již schváleným programem NRB nic společného,“ doplnila Vodstrčilová.
Pod tlakem
Hlavní riziko podle experta zapojeného do celého procesu Marka Svobody spočívá spíše v časovém tlaku na dotažení potřebných procesů. Projekty musí být zahájené do konce roku 2026 a první z nich hotové už v polovině roku 2027. Vzhledem k tomu, že samotný podpis garanční smlouvy se již několikrát posunul, však existuje obava, jestli se vše stihne včas.
„Projekty musí být zahájeny do konce roku, což znamená rychlé tendry, papírování a tak dále. Dalším problémem je zatím nepodepsaná dohoda s Ukrajinou, která upravuje například daňové režimy a pravidla tendrů. Tyto faktory mohou celý proces komplikovat,“ vysvětluje Svoboda.
Havlíček ani Národní rozvojová banka tuto obavu nesdílí. Podle NRB byla jednání s Evropskou komisí výrazně rychlejší, než je běžné, a nic by tak nemělo bránit otevření pro firmy, které své projekty do programu přihlásí.
„Aktuálně probíhají finální jednání a technické doladění, smlouva mezi NRB a EK je tedy fakticky domluvená. Nyní probíhá finální závěrečné schvalovací kolo v rámci evropských institucí. Termín v průběhu května je reálně dosažitelný, nicméně u podobných evropských nástrojů nelze vyloučit mírný posun v řádu týdnů. Z českého pohledu je však vyjednávání o podmínkách ukončené. MPO je připraveno a národní zdroje určené pro financování garančního nástroje máme zajištěné,“ řekl SZ Byznys ministr.
Český byznys se nezapojí pouze do rekonstrukce nemocnic. Program se zaměřuje i na strategické oblasti, které bude Ukrajina v rámci poválečné obnovy potřebovat. Mezi ně patří například energetika. Vzhledem k citlivosti i férovosti nemohou instituce zveřejnit konkrétní firmy, které se chtějí zapojit.
„Prioritou Evropské komise je energetika a dual-use technologie (technologie použitelné pro civilní i vojenské účely – pozn. red.). V zásobníku máme teď kolem 30 projektů jak z těchto sektorů, tak i z jiných. Vzhledem k tomu, že se jedná o předběžný zásobník, není možné sdělovat jakékoliv informace nebo náznaky. Informace o podpořených projektech můžeme zveřejnit až po podpisu příslušné záruční smlouvy s daným klientem,“ popsala Vodstrčilová.
Karel Havlíček na dotazy redakce o přihlášených nápadech, které za něj vynikají nad ostatní, už ale některé své oblíbence naznačil: „Líbí se mi třeba projekt na mobilní ambulance nebo výrobní zázemí na multifunkční bunkry pro školy, ale dobrých projektů je víc. Naše pipeline je diverzifikovaná a zahrnuje více menších a středně velkých investic napříč sektory. Největší aktivita je v oblastech, kde má Česko silnou expertizu a je i v souladu s našimi prioritami – tedy ve stavebnictví, energetice a zejména v decentralizaci a obnově sítí či infrastruktury.“
