Článek
NATO oficiálně stále existuje jako seskupení severoamerických a evropských zemí, ale uvnitř se mění. Americký prezident Donald Trump evropské země tvrdě kritizuje a nově k tomu přispěla válka proti Íránu, k níž se evropské země NATO nepřipojily a některé ji i kritizují.
Stejně tak se ukazuje, jak se Evropané a Spojené státy pod vedením Trumpa vzdalují v otázce Ukrajiny.
Časopis The Atlantic s odvoláním na své diplomatické zdroje napsal, že Kyjev už vzdal snahy předcházet si Donalda Trumpa a ve své strategii přestal s podporou Washingtonu počítat.
Podtrhl to minulý týden svým výrokem americký viceprezident J. D. Vance. „Jestli jsem na něco ze současné administrativy pyšný, tak na to, že jsme přestali dodávat Ukrajině zbraně,“ uvedl druhý muž USA. Americké zbraně tam sice dál proudí, ale už je platí evropské země.
Evropa přijímá nové podmínky
Ačkoliv nahlas žádný politik v Evropě o konci NATO nemluví, některé země se už začaly přizpůsobovat novým podmínkám. Což znamená, že již nelze spoléhat na to, že se USA zapojí do obrany Evropy, pokud ji napadne Rusko.
Německý kancléř Friedrich Merz podle listu Wall Street Journal na přelomu roku dospěl k názoru, že nemá smysl s Trumpem dál jednat o podpoře Ukrajiny, protože americký prezident ji zkrátka podporovat nechce. Berlín tak opouští mnohaletou politiku těsné obranné provázanosti se Spojenými státy a více se soustředí na společnou evropskou obranu.
Na tu už dříve tlačila Francie, ale právě němečtí politici tento trend odmítali s tím, že role USA a amerických základen v Německu je klíčová pro obranu Evropy. Teď se to mění a dokonce se diskutuje o tom, zda by Británie a Francie neposkytly zbytku Evropy jaderný deštník, když ten americký už nebude k dispozici.
To ale může narazit na odpor francouzské krajně pravicové političky Marine Le Penové. Zdůraznila, že francouzské jaderné zbraně jsou francouzské a tak by to mělo zůstat. Její strana Národní sdružení má ambice se příští rok chopit moci a průzkumy veřejného mínění zatím ukazují, že se to může stát.
Přežitý závazek
NATO se nerozpadne a Spojené státy ani formálně neodejdou - k tomu je potřeba dvoutřetinová většina v americkém Senátu a je velmi nepravděpodobné, že by se našla.
Trump ale naznačuje, že závazek pomoci jakékoliv napadené členské zemi v Evropě je z hlediska USA přežitý. Zlobí se na spojence, že nepomohli USA proti Íránu, a někteří (Francie, Španělsko a Itálie) dokonce zavřeli pro americké vojenské letouny svůj vzdušný prostor. „Když jsem NATO potřeboval, bylo k ničemu,“ řekl Trump v sobotu.
Podle agentury Reuters Bílý dům zvažuje stažení amerických vojáků z Evropy. Jde zhruba o 80 tisíc vojáků, z toho přes 30 tisíc je rozmístěno v Německu.
O soumraku americko-evropského spojenectví v NATO hovoří otevřeně finský prezident Alexander Stubb. Ten přitom udržuje s Trumpem na poměry evropských politiků nadstandardní vztahy, hráli spolu golf.
„Jsem nejvíce proamerický prezident v Evropě. Ale je mi jasné, že současný trend jde opačným směrem. V Evropě sílí pocit typu: ‚Když se ke mně chováte takto, tak se podle toho zařídím.‘ Myslím, že Spojené státy se nakonec ocitnou osamoceny,“ řekl Stubb o víkendu během návštěvy Kanady tamní televizi CBC.
Stubb se snažil Trumpa opakovaně přesvědčit, aby Spojené státy dál podporovaly Ukrajinu, ale ani on příliš neuspěl.
Ukrajina se soustředí na jiné věci
Ukrajina nadále potřebuje z USA systémy protivzdušné obrany a americké zpravodajské informace, ale Kyjev už vzdal takzvaný boj o srdce a mysl Donalda Trumpa. Ukrajinci se nyní soustřeďují na masivní nasazování dronů a likvidaci ruských ropných zásobníků a rafinerií.
Na frontě se jim začalo dařit, dobyli zpět některá ztracená území.
„Posledních patnáct měsíců američtí představitelé upozorňovali na údajnou ukrajinskou slabost a nemožnost ubránit se Rusku v dlouhodobé časové perspektivě. Trump říkal Zelenskému, že nemá v ruce žádné karty. Teď se ale Ukrajinci adaptují úspěšně na situaci bez americké pomoci. Jsou světovým lídrem ve vývoji a výrobě dronů, uzavírají zbrojařské dohody o spolupráci s Německem nebo se Saúdskou Arábií. Dlouho to vypadalo, že bez USA je Ukrajina odsouzena ke zkáze. Už to neplatí,“ napsal časopis The Atlantic.
Expert na geopolitiku na University of St. Andrews ve Skotsku a autor knihy Ztracená země Filip Scherf řekl Seznam Zprávám, že do určité míry se Evropa s Ukrajinou zatím bez USA neobejdou.
„Jedna věc jsou úmysly a druhá věc schopnosti. Evropské země cítí, že by měly být v obraně nezávislejší na USA, ale zatím jsou závislé na amerických zpravodajských informacích. Mám na mysli informace týkající se taktického a strategického vedení války a podpory konkrétních bojových operací v reálném čase. To je natolik komplexní záležitost, že na to žádný stát v Evropě technicky nemá. Ani Británie, ani Francie, ani Ukrajina. V tomto smyslu jsou pro Ukrajinu Spojené státy nepostradatelné a pro Evropu zatím nenahraditelné,“ říká Scherf.
Závazek všech zemí NATO přijít každému napadenému členovi na pomoc podle Scherfa není úplně mrtvý, ale vznáší se nad ním vzhledem k rozporům mezi Trumpovou administrativou a Evropou otazníky.
„Jestli stále platí či neplatí závazek bránit jakoukoliv napadenou členskou zemi, by otestoval jen případ, kdy by k takovému napadení došlo. Což si ale nikdo nepřeje. Ale samozřejmě Donald Trump má taktiku ve smyslu: když vy mi nepomůžete s něčím, tak já vám později nepomohu s ničím jiným,“ soudí analytik.
Tomáš Weiss z pražského Institutu mezinárodních studií řekl Seznam Zprávám, že fakticky už NATO nyní oslabené je. „Pátý článek o pomoci napadenému členovi měl hlavně odstrašující charakter. V tom smyslu, že každý, kdo by napadl zemi NATO, by riskoval konflikt se Spojenými státy. Po Trumpově zpochybňování teď musí aliance hledat nějaký jiný způsob odstrašení,“ říká politolog.
