Brusel chce v Evropě americký systém. V cestě stojí členské státy

Analýzu si také můžete poslechnout v audioverzi.

Nastavení ekonomického prostředí ve Spojených státech dovolilo vyrůst globálním obrům, jako jsou NVIDIA, Google nebo Microsoft. Amerika má díky prostředí příznivému pro investování a pravidlům nastaveným pro snadný růst firem před Evropou náskok. Unii v tomto směru ale uniká třeba i Čína.

Důvodem zaostávání Evropy jsou roztříštěná pravidla, která limitují investice i rozvoj podniků. Nejvíce je trend patrný u startupů. I ty odolné vůči byrokratické složitosti a roztříštěnosti národních pravidel po čase z kontinentu utečou, pokud chtějí vyrůst ve velkou mezinárodní společnost. V Evropě proto žádný Apple či Google za desítky let nevznikl a Spojené státy ji předbíhají ve velikosti firem i v počtu startupů s hodnotou překračující miliardu dolarů.

Starý kontinent zoufale potřebuje šampiony, kteří mu dají šanci USA a Číně ekonomicky konkurovat. Jinak ho čeká pomalý ústup hlouběji do jejich stínu. Dokud se nezmění struktura evropského byznysového prostředí, nemá Brusel šanci dohnat Washington ani Peking.

Evropská komise se o to nyní pokusila skrze návrh EU Inc., který je jádrem takzvaného 28. režimu – tedy systému jednotných pravidel platných pro podnikatele napříč sedmadvaceti členskými státy.

„Pokud má EU Inc. skutečně změnit chování zakladatelů a investorů, musí se ještě zásadně posunout. Jinak hrozí, že zůstane spíš symbolickým gestem než praktickým nástrojem, který by evropské startupy skutečně udržel doma,“ komentuje pro SZ Byznys šéfka startupové asociace Czech Founders Bára Werdmölder.

Samotné představení EU Inc. vyvolalo v byznysovém světě obrovský ohlas. Je tedy na čase si položit otázku: Naplnila Komise očekávání byznysu?

Návrh představený 18. března měl v podnikatelském prostředí Unie podporu. Přes 24 tisíc zakladatelů a majitelů firem z celého kontinentu se spojilo a podepsalo pod dokument, v němž žádají, aby se unijní pravidla konečně sjednotila. Co dostali?

„Návrh Komise má potenciál posílit konkurenceschopnost evropských startupů a přilákat globální kapitál do Evropy. Slaďuje napříč EU zaměstnanecké akcie, aniž by zasahoval do práva států nastavovat si sazbu daně podle svého. Naopak pokulhává v oblasti jednotného rejstříku firem. Jen staví nadstavbu nad národními registry firem, což je neefektivní a potenciálně problematické,“ řekl SZ Byznys spoluzakladatel venture kapitálového fondu United Founders a ambasador Druhé ekonomické transformace Vít Horký.

„Jde o ambiciózní krok správným směrem. Zatím ale nenaplňuje všechna očekávání, která se s debatou o takzvaném 28. režimu spojovala. Trh, investoři i část startupové komunity doufali, že EU přijde s řešením, které nabídne opravdu jednotný a plně samostatný právní rámec pro firmy působící přeshraničně. To se zatím neděje,“ podotkl ředitel právně-technologické společnosti Eldison Štefan Šurina. „EU Inc. sice vytváří společný evropský obal, ale v řadě klíčových otázek stále ponechává prostor národnímu právu, zejména v oblasti daní, pracovního práva nebo dalších korporátních aspektů.“

Výsledek vyvolal protichůdné reakce. Oslovení podnikatelé i experti se shodují, že například založení společnosti do 48 hodin s kapitálem 100 eur nebo snazší ukončení existence společnosti jsou kroky správným směrem. V některých ohledech se ale EU Inc. jako jednotný systém stále spíš pouze tváří, než aby jím reálně byl.

Evropský rejstřík pro společnosti platný napříč EU patří ke změnám, jež podnikatelské prostředí v návrhu vítá. Ten ale zatím neexistuje. EU ho plánuje vytvořit propojením 27 národních rejstříků skrze EU Digital Wallet.

Zde se odhaluje odvrácená strana EU Inc. – roztříštěnost.

Národní interpretace v oblasti právních sporů jsou podle právníka Jana Rosenthalera z advokátní kanceláře Legitas zaměřené na digitální právo a startupy jen jednou z oblastí, které návrh neřeší: „Není jeden evropský soud, který by se této oblasti věnoval. To znamená, že ve výsledku rozpory vzniknuvší kvůli EU Inc. budou řešit soudy členských zemí a budou si daný případ interpretovat zase podle národního práva.“

Podnikatelé podle Rosenthalera dostanou s návrhem EU Inc. k dispozici novou právní formu obchodní korporace, která přibyla k těm dosud zavedeným, jako je společnost s ručením omezeným či akciová společnost.

„Unikátní je její platnost napříč celou Evropou. Jenže současně je firma EU Inc. zapsaná v rejstříku jednoho členského státu, z nějž překračuje i do těch ostatních. Takže když založím EU Inc. společnost v Česku, tak pro mě daně i zaměstnanecké právo platí podle českého práva. Zde chybí systému slibovaná nadnárodnost,“ komentuje expert.

Návrh ponechává v kompetenci národních států také oblasti daní, zaměstnanosti i sociálního zabezpečení, což jsou podle právníka hlediska, která je potřeba vyřešit nejvíce.

Evropská komise sice slíbila poskytnout jednotný 28. režim platný pro všechny společnosti všude v EU, místo toho však doručila z pohledu jednotného rejstříku požadavek na 27 verzí 28. režimu, které budou členské státy převádět do národních legislativ.

Jak tedy Evropa postaví na těchto základech evropské byznysové šampiony konkurující největším americkým společnostem? Podle šéfky startupové asociace Czech Founders samotný vznik tohoto typu firem v Unii není problém. Překážka leží jinde.

„Šampioni už v Evropě vznikají. Problém je, že jich není dost a nerostou dost rychle. EU Inc. má být akcelerátorem – nástrojem, který zjednoduší přístup ke kapitálu a umožní firmám škálovat bez zbytečných bariér. Ale sám o sobě nestačí. Potřebujeme i hlubší kapitálovou unii, lepší přístup k investicím a prostředí, kde firmy dosahují srovnatelných valuací jako v USA. EU Inc. je důležitý začátek, ale je to jen část skládačky. Bez dalších kroků ten rozdíl nedoženeme,“ vysvětluje Werdmölder.

To potvrzuje i Šurina: „O skutečném úspěchu EU Inc. nakonec rozhodne až to, zda firmám opravdu zjednoduší přeshraniční podnikání v praxi, a ne jen na papíře.“

Zde leží klíčový (a dlouhodobý) problém. Na odstraňování bariér se v debatách shodnou politici napříč Evropou, jenže v praxi pak nechtějí přepustit část kontroly nad vlastním ekonomickým systémem na evropskou úroveň. Návrhy na projekty jednotící trh Unie, mezi něž nyní patří i EU Inc., dosud končily pouze jako teorie.

Data – ale i ekonomické špičky jako bývalí guvernéři Evropské centrální banky Mario Draghi a Enrico Letta – mluví jasně: Pokud se Unii nepodaří učinit dostatečně převratná opatření, jimiž by se politické proklamace o jednotném trhu staly realitou, čeká ji pomalé skomírání.

Tlak uvnitř Unie na hlubší spojení trhů roste. Nejsilnější ekonomiky Evropy se na začátku roku 2026 spojily do uskupení E6, jehož cílem je projekty odstraňující národní bariéry protlačit z teorie do reality. Do spolku momentálně patří Německo, Francie, Polsko, Španělsko, Itálie a Nizozemsko.

Země E6 již avizovaly, že pokud se zbytek Unie nerozhoupe dostatečně rychle, zahájí v ekonomické oblasti posílenou spolupráci samy. Tím pádem na stole opět přistála obava z dvourychlostní Evropy. Jenže o jednotném trhu se v EU mluví od 80. let a fakticky stále neexistuje.

„Když Jacques Delors v roce 1985 vymyslel a představil světu Evropský jednotný trh, EU byla známá jako Evropské společenství. Počet členských států byl méně než polovinou toho, co je dnes. Německo bylo rozděleno na dva státy a Sovětský svaz stále existoval,“ zahajuje bývalý guvernér Evropské centrální banky Enrico Letta svůj report Mnohem více než trh. „Tehdy byla Evropa na stejné úrovni jako USA, středem světové ekonomiky, vedoucí z hlediska ekonomické váhy a inovační kapacity, představující úrodnou půdu pro rozvoj a růst.“

Právě Lettovy myšlenky spolu s myšlenkami Maria Draghiho vedly pero komisních úředníků, kteří se pokusili do Unie dostat systém známý jako Delaware Inc., neboli Delaware Incorporation v evropském hávu. Podle jeho vzoru vzniklo EU Inc.

Delaware je díky svému korporátnímu právu, specializovaným soudům a daňovým výhodám vyhledávaným místem pro registraci firem. Podle Sillicon Valley Bank je více než 60 procent firem z žebříčku největších amerických korporací Fortune 500 registrováno právě zde. Proto se Komise při vzniku EU Inc. inspirovala právě ve státě Delaware. Nyní se ukáže, jestli další kroky budou za představeným návrhem fakticky následovat, nebo zase zůstanou jen na papíře.