Článek
Americký ministr obrany (nově války) Pete Hegseth poprvé od zahájení války v Íránu předstoupil před kongresovou armádní komisi, aby vysvětlil vládní strategii vedení tohoto konfliktu, který už vstupuje do svého devátého týdne.
Hegseth přitom předvedl svůj klasický útočný styl vycházející z osobních střetů, který podle amerických médií doprovází atmosféru v Pentagonu. I proto se řada dotazů kongresmanů brzy stočila na styl vedení resortu.
Ministr tak byl například nucen vysvětlit, proč nechal během 15 měsíců svého úřadování propustit na 30 generálů. Výpovědi měli dostat především kvůli tomu, že byli podle Hegsetha příliš „woke“ neboli přihlíželi k rasové a genderové rovnosti.
„Z úcty k těmto představitelům nikdy nemluvíme o důvodech jejich odvolání,“ prohlásil Hegseth. „Rád bych však podotkl, že je velmi obtížné změnit kulturu ministerstva, kde tito lidé pracovali a prokazovali se tam nesprávným přístupem.“
I proto měl Hegseth nedávno zarazit povýšení čtyř vojáků do role jednohvězdičkových generálů – dvou důstojníků tmavé pleti a dvou žen.
Hegseth zákonodárcům sdělil, že je ze seznamu povýšení vyřadil poté, co to neudělal tajemník armády Daniel P. Driscoll. Ten podle listu The Wall Street Journal (WSJ) opakovaně odmítal vyškrtnout jména armádních důstojníků z tohoto seznamu.
Americká média už téměř rok píší o napjatém vztahu mezi těmito dvěma muži. Vzájemná nevraživost zesílila poté, co Hegseth nechal znenadání propustit náčelníka štábu pozemních sil USA Randyho George. Ten měl blízko právě k Driscollovi, který čtyřhvězdičkového generála veřejně označil za „úžasného, transformativního lídra“.
Podle WSJ se Hegseth s generálem rozloučil po minutovém telefonním rozhovoru a dosud neuvedl žádný důvod, proč tak učinil.
Konzervativní deník připomněl, že Hegseth a Driscoll mají od počátku mezi sebou „bouřlivý vztah“. WSJ napsal, že při jejich prvním setkání měl Driscoll nastupujícímu ministrovi navrhnout reformu armády. Ten prý v reakci zvýšil hlas s tím, že „on tu velí“, a Driscollovi připomněl, že je jeho podřízeným. Schůzka podle listu okamžitě skončila.
Podobných konfliktů je přitom více. Tento měsíc musel odejít i John Phelan, ministr námořnictva. Deník The New York Times v té souvislosti napsal, že byl odvolán kvůli „vnitřním sporům, které zmítají Pentagonem“.
Neobvykle veřejná povaha svárů spolu s propuštěním vysoce respektovaného generála a dalších, a to během války, vyvolala v Pentagonu i v některých Trumpových kruzích novou vlnu kritiky vůči Hegsethovu vedení, píše The Wall Street Journal s tím, že se ministr obrany často rozhoduje na základě svých negativních emocí.
Konflikt s J. D. Vancem?
Zdá se přitom, že v Pentagonu prakticky od počátku jeho úřadování panuje toxická atmosféra plná pomstychtivosti, podrazů a nevraživosti. Tak náladu popsal například už před rokem digitální časopis Politico. Připomněl, že za Trumpovy éry často dochází ke konfliktům uvnitř kabinetu. Tyto spory ale mají vycházet z ideologických rozdílů mezi zastánci staré konzervativní školy a představiteli hnutí MAGA (Make America Great Again).
„V tomto případě (rozbroje v Pentagonu) tomu tak není. Zde se jedná o střet osobností,“ napsalo tehdy Politico, které svůj článek vystavělo na rozhovorech s devíti úředníky ministerstva obrany.
Rýsuje se přitom možný konflikt i mezi Hegsethem a viceprezidentem J. D. Vancem. Ten se nechal slyšet, že údery v Íránu dramaticky ztenčily zásoby amerických raket, jakými jsou třeba obávané střely Tomahawk. Americká média tuto kritiku považují za „šťouchanec“, který k válce v Íránu skeptický Vance ministrovi obrany záměrně uštědřil.
Po dvou měsících existenciálního boje o bezpečnost amerického lidu, v němž Írán nesmí získat jadernou bombu, tento úkol s hrdostí plníme.
A jak ukázalo slyšení před armádní komisí amerického Kongresu, do Hegsetha se pustila i řada zákonodárců včetně některých republikánů. Hegseth se ale s nimi pustil do verbálních přestřelek, jež sklouzávaly k osobním urážkám.
Poslance, kteří zpochybňují válečnou strategii v Íránu, délku konfliktu a zvyšující se náklady, jež se projevují zdražováním paliva a základních potřeb v USA i jinde na světě, Hegseth například bez váhání osočil z vlažného vlastenectví, slabosti a nepřátelství.
„Největším protivníkem, kterému USA v této fázi války čelí, jsou bezohledná, bezradná a poraženecká slova demokratů v Kongresu a některých republikánů,“ pronesl ministr výbojně.
„Dostat je k jednacímu stolu“
Zákonodárci, především ti zastupující demokraty, se ale nedali a upozorňovali na to, že se USA ani za devět týdnů nepodařilo v Íránu dosáhnout řady vytyčených cílů. Své výhrady například shrnul demokrat Adam Smith, který zastupuje Washington, D.C.
„V tuto chvíli je íránský jaderný program přesně tam, kde byl před začátkem této války. Neztratili (íránský režim) schopnost způsobovat škody, stále mají program balistických raket, stále jsou schopni zablokovat Hormuzský průliv a disponují loděmi, které jsou k tomu schopné. Jaký je plán, jak to změnit?“
Hegseth odpověděl, že íránská jaderná zařízení byla „zničena“, což je fráze, kterou důsledně používá už několik týdnů, a že akce USA byla nezbytná ke zničení „konvenčního štítu“, který chránil jaderné ambice Teheránu.
Hegseth dále uvedl, že cílem války je „dostat (Írán) do bodu, kdy usednou k jednacímu stolu a vzdají se svých ambicí v oblasti jaderných zbraní“.
