Článek
Zatímco vládní politici údajně ladí poslední detaily návrhu zákona o celostátním referendu, rozpadá se jim naděje na možné partnery z opozice. K zavedení možnosti všelidového hlasování se koalice ANO, SPD a Motoristů zavázala i v programovém prohlášení.
Koaliční politici, kteří na přípravě zákona o referendu pracují, často opakují, že by se svým plánem šli rádi za Piráty, kteří téma dříve prosazovali. „Pořád mluví o tom, že by s námi něco prohlasovali, ale nikdo nic neviděl,“ říká Kateřina Stojanová z Pirátů s tím, že se na ně koalice zatím neobrátila.
Pak ale v podstatě vylučuje, že by s ní o návrhu vůbec byli ochotni jednat. „Do jednání nepůjdeme, pro nás by to byla ztráta času, jednat s nimi nechceme,“ řekla nyní Seznam Zprávám na dotaz, jestli jsou vůbec ochotni se o něčem bavit, pokud je koalice osloví.
Vláda přitom část opozičních poslanců potřebuje k prohlasování daného zákona ve Sněmovně. Zavedení celostátního referenda vyžaduje změnu ústavy, u které je nutné sehnat hlasy většiny 120 poslanců. Ale koalice jich má ve Sněmovně jen 108. Právě pirátský osmnáctičlenný poslanecký klub by tak koalici stačil.
Stojanová nyní pirátskou nechuť vysvětluje mimo jiné tím, že vláda nezačala ani po apelech Pirátů efektivně zasahovat proti dezinformacím. „Vzhledem k tomu, že začaly do médií prosakovat informace, co vše by chtěli umožnit – třeba odvolání prezidenta – a vzhledem k tomu, kolik dezinformací jsou schopni kolem prezidentského úřadu vygenerovat, druhým dechem říkáme, že pokud vláda nezahájí efektivní boj proti dezinformacím, žádný zákon o referendu s ní prosazovat nebudeme,“ popsala Stojanová, která má téma ve straně na starost.
Piráti mají celostátní referendum ve svém dlouhodobém programu. „Budeme se podílet na promyšleném využití referenda na celostátní úrovni pro hodnotové společenské otázky, bez možnosti měnit Ústavu a mezinárodní smlouvy,“ stojí v plánech strany.
Dříve byli Piráti k dohodě na referendu přístupnější. Jak jde vyčíst z reakce Stojanové, ke skepsi teď patrně přispěly odvážné plány některých členů koalice, které se objevily v médiích. A to hlavně možnost, že by SPD chtěla v referendu nechat lidi hlasovat i o odvolání prezidenta, což popsal jako první Deník N.
Referendum tlačí hlavně SPD
- O prosazení celostátního referenda usiluje hlavně SPD, jelikož šlo o jedno z jejich předních předvolebních témat. Byť už ustoupili z hlavních parametrů, které u všelidového hlasování slibovali, tedy možnosti rozhodovat o vystoupení z NATO a EU, voličům chtějí doručit aspoň omezenou verzi zákona. Připomeňme, že Tomio Okamura před volbami mluvil o referendu - konkrétně vztahujícím se na možnost hlasovat o vystoupení z EU - jako o podmínce pro účast jeho hnutí v Babišově vládě.
- Hlavní vládní hnutí ANO se snaží najít kompromis i v osobě ministra Jeronýma Tejce, který se návrhu věnuje. Zato Motoristé se do prosazování návrhu o referendu nijak nehrnou a ani se tím netají. „Jsme v podstatě pro nepřímou demokracii, nemáme důvod za to bojovat, počkáme, s čím kdo z partnerů přijde. Ale pro nás referendum nebylo nikdy alfa a omega,“ připomněl Šťastný. K návrhu se ale podle něj partneři vrátí na další koaliční radě.
Šéf SPD Tomio Okamura možnost odvolat hlavu státu obhajoval tak, že je prezident jako jediný přímo volený v celostátních volbách. Jiné špičky koalice však Seznam Zprávám později popřely, že by v návrhu skutečně pasáž o hlavě státu byla. „Ve verzi, která je základem pro jednání a která vychází z poslaneckého návrhu poslanců ANO z minulého volebního období, není možnost prezidenta republiky z funkce odvolat,“ odpověděl ministr spravedlnosti za ANO Jeroným Tejc. Ten má v budoucnu návrh Sněmovně předložit.
A možnost se nezdá ani šéfovi klubu SPD Radimu Fialovi. „Návrh jsem neviděl, ale je to podle mě nesmysl. Kdyby chtěl kdokoli vyvolat akci proti současnému prezidentovi, vztahovalo by se to přece na kohokoli dalšího v budoucnu,“ poznamenal.
Podobně reagoval i ministr sportu a šéf poslaneckého klubu Motoristů Boris Šťastný, který byl na poslední koaliční radě, kde se návrh referenda řešil. „Nevím o tom nic, tento návrh tam nebyl, byť to nevylučuji. Řešili jsme kvórum, usnášeníschopnost a platnost. Shodu jsme nenašli, pak se to přerušilo a šli jsme na další témata,“ odpověděl.
Spekulace, že by šlo odvolat prezidenta, odrazuje Piráty. Jinde v opozici bude koalice hledat hlasy těžko, jelikož ODS se k plánu staví odmítavě dlouhodobě. Koaličním snahám by ale stačil například i klub lidovců se 16 hlasy. I ti jsou ale spíš proti. „Návrh této vlády v žádném případě nepodpoříme, stejně jako její jiné návrhy na změnu Ústavy,“ odmítl rázně místopředseda lidovců Václav Pláteník. Skeptičtí jsou pak i Starostové, kteří podporují spíše institut místních referend, který už v Česku funguje.
Cesta k referendu se navíc koalici může zkomplikovat dál i v případě, že by prošlo Sněmovnou. Musela by totiž následně získat i třípětinovou ústavní většinu v Senátu, kde má převahu opozice. Proto je i tam podpora nepravděpodobná.
Jak přiznal předseda Senátu Miloš Vystrčil z ODS, za sebe by návrh na obecné referendum nepodpořil. „Nemohu mluvit za celý senátorský klub, ale nemyslím si, že tento nástroj potřebujeme. V Ústavě je možnost pořádání jednorázového referenda po schválení parlamentem i možnost referenda na krajské a komunální úrovni,“ doplnil.
Jednáním se ale nebrání, byť upozorňuje, že zatím netuší, jak konkrétně by norma vypadala.
300 tisíc podpisů pro svolání
Každopádně, koalice má dle slov jejích zástupců shodu na některých základních parametrech referenda, u kterých dosud její jednotlivé strany nesouhlasily.
Referendum by šlo vyvolat například peticí s 300 tisíci podpisy. „Z dosavadních jednání již vyplynula shoda na tom, že k vyhlášení referenda by bylo potřebných 300 tisíc podpisů občanů starších 18 let pod peticí s konkrétní otázkou. Shoda je i na tom, že referendum by mělo být zavazující, a nikoliv konzultativní,“ popsal ministr spravedlnosti Jeroným Tejc za ANO.
Ohledně podpisů nutných pro svolání referenda částečně ustoupilo hnutí ANO, které chtělo vyšší práh. Naopak SPD původně mluvilo o nižší hranici, která mohla být i třeba jen 100 tisíc. „Dohodli jsme se, že podpisy pro svolání nebudou problém, i ANO půjde raději níž, aby to vůbec prošlo,“ řekla nedávno redakci poslankyně ANO Helena Válková, která na návrhu spolupracuje.
Návrh pracuje podle Tejce vedle podpisů lidí i s variantou, že by referendum mohly vyvolat společně obě komory Parlamentu.
Zákon by Tejc mohl Sněmovně předložit do půlky roku. Poslanec Libor Vondráček z klubu SPD pak redakci upřesnil, že by celý návrh mohli koaliční politici představit v blízké době, mluvil přitom i o konci dubna.
Kde se ale zatím koaliční lídři zasekli, jsou parametry, za kterých by mělo být hlasování platné. Tady je dle informací z kuloárů zatím spor mezi ANO a SPD. Ministr Tejc (za ANO) prosazuje model podobný existujícím referendům v obcích, a to, aby byl výsledek referenda závazný, budou-li splněny dvě podmínky: nadpoloviční většina hlasujících musí hlasovat pro a zároveň tato většina musí tvořit alespoň 25 procent všech oprávněných voličů.
SPD chce naopak měkčí podmínky. „Musíme nalézt shodu, jaká má být minimální účast hlasujících v referendu, respektive, jaký má být minimální podíl hlasujících pro konkrétní otázku ve vztahu k celkovému počtu oprávněných hlasujících. Zde ještě úplná shoda není,“ potvrdil Tejc.
