Babiš má favorita na vyjednání míru Ruska s Ukrajinou. Už dříve ho chválil

Premiér Andrej Babiš (ANO) má za sebou první povolební setkání s Volodymyrem Zelenským. Ukrajinského prezidenta nepozval do Prahy ani on sám nejel do Kyjeva.

Oba politici si podali ruku a sedli za jednací stůl v arménském Jerevanu na zasedání Evropského politického společenství (EPC). To je zatím málo známé seskupení více než čtyřiceti států, které vzniklo po ruské invazi na Ukrajinu v roce 2022 z iniciativy francouzského prezidenta Emmanuela Macrona.

Babiš po schůzce odmítl, aby Ukrajinu kdokoliv v zájmu míru nutil přijmout bezpodmínečně všechny ruské požadavky.

„Je jasné, že Ukrajina asi těžko může akceptovat ty podmínky, které si představuje prezident Putin. Nicméně ty rozhovory probíhaly v minulosti. Určitě je potřeba v tom pokračovat, ale zatím se čeká, jakým způsobem se americká strana do toho vloží,“ řekl.

Připomeňme, že Moskva chce, aby se Ukrajina vzdala celého Donbasu, opustila tamní svoji obrannou linii, disponovala omezeným počtem vojáků i zbraní a aby svět uznal ruskou okupaci zhruba pětiny území Ukrajiny.

Předseda české vlády hovořil o tom, kdo by mohl jednání mezi Moskvou a Kyjevem zprostředkovat, když je americký prezident Donald Trump „zaměstnán“ konfliktem s Íránem. Pronesl jedno jméno: Recep Tayyip Erdogan.

Z iniciativy tureckého prezidenta ostatně jednali Rusové a Ukrajinci o příměří už v květnu 2022 v Istanbulu, a i později se uskutečnily rozhovory na turecké půdě.

S tureckým vůdcem má Babiš osobně dobré vztahy. V září 2019 navštívil Ankaru v době, kdy turecká armáda útočila na Kurdy v Sýrii. Babiš tureckou akci hájil s tím, že Erdogan chce v Sýrii stabilizovat situaci, postaví tam školy a nemocnice.

Turecko chtělo v Sýrii vytvořit takzvanou bezpečnou zónu, což někteří evropští politici kritizovali jako snahu oslabit Kurdy. Babiš to nicméně chválil i na půdě OSN v New Yorku. „Myslím, že Evropa musí najít společnou řeč s prezidentem Erdoganem. Je důležité ho povzbudit, aby pokračoval ve svém konkrétním plánu pro uprchlíky ze Sýrie,“ prohlásil tehdy. Nyní vkládá do Erdogana naděje ohledně Ukrajiny a Ruska.

Vláda v Ankaře udržuje kontakty s oběma stranami. Na začátku války Turci pomohli Ukrajincům bránit Kyjev dodávkami dronů Bayraktar a Erdogan vždy tvrdil, že Krym patří Ukrajině a ruská anexe poloostrova je nelegální.

Zároveň se ale Turecko nepřipojilo k západním evropským sankcím proti Rusku. Erdogan oznámil, že Turecko je na rozdíl od jiných zemí ochotné vyslat své vojáky, aby dohlíželi na klid zbraní, pokud se ho podaří vyjednat. Země zároveň zprostředkovala několikrát výměny zajatců mezi Ruskem a Ukrajinou. Ty se uskutečnily přímo v Turecku.

Kolem neúspěšných jednání v Istanbulu v dubnu 2022 kolují různé informace. Ukrajinská strana uvádí, že Rusové během rozhovorů nechtěli uzavřít kompromis, ale de facto požadovali kapitulaci. Ruská delegace trvala na tom, aby Ukrajina udržovala početní stav své armády na 85 tisících vojáků a 324 tancích (jak právě k těmto číslům Rusko došlo, není jasné). Dále Moskva odmítala, aby ukrajinská armáda měla rakety s doletem delším než 40 kilometrů.

Krym měl být uznán za součást Ruska a okupovaná území východní Ukrajiny měla být předmětem debaty v budoucnosti. Kyjev navrhoval patnáctileté přechodné období na vyřešení statusu Krymu a odchod ruských vojáků z dalších okupovaných ukrajinských území. Na to ale ruská strana odmítala přistoupit. Další rusko-ukrajinské rozhovory se uskutečnily až loni, ani ty ovšem nevedly k dohodě.

Andrej Babiš se v Jerevanu zmínil také o tom, že příměří by mohl dojednat někdo ze středoasijských republik. Tedy například Kazachstán nebo Uzbekistán. Je ale nepravděpodobné, že by k něčemu takovému svolil Kyjev. Tyto země považuje za proruské, respektive ekonomicky závislé na Rusku.