Konec „Orbánova dvora“. Magyar ukázal dosud zapovězené centrum moci

Bylo to centrum moci, které budoval Viktor Orbán roky. Z poměrně technokratické budovy u parlamentu přesunul v roce 2018 svůj premiérský úřad na Budínský hrad.

Šlo o jasný mocenský signál: předseda vlády se fyzicky přesunul „nad město“, do historického areálu spojeného s maďarskou státností, monarchií a elitní mocí. Opozice tehdy mluvila skoro o novodobém královském dvoře.

Budovy Karmelitánského kláštera z 18. století, zkráceně „Karmelity“, prošly nákladnou přestavbou. Premiér z nich ukazoval jen střípky: jídelnu mnichů, kde nově zasedala vláda, nebo terasu s působivým výhledem na Dunaj a parlament. Jinak bylo místo nepřístupné a silně chráněné.

Orbánova strana Fidesz kolem místa postupně vytvořila téměř posvátnou kulisu moci. Opozice i část veřejnosti to vnímaly jako odtržení vlády od běžného života a demonstraci nové elity orbánovského „Systému národní spolupráce“.

Orbánova mocenská pyramida se po dubnové volební porážce začala rozpadat překvapivě rychle. „Zásah“ dostalo i pomyslné centrum orbánismu – Karmelita. V noci z pondělí na úterý tam totiž se svými spolupracovníky a PR týmem nakráčel nový maďarský premiér Péter Magyar.

Vědom si symbolismu místa, z prostoru prázdného premiérského úřadu živě streamoval improvizovanou a sebejistou prohlídku, a to včetně někdejší Orbánovy pracovny.

Sarkasticky ukazoval například glóbus s mapou Velkého Maďarska, velkou knihovnu nebo malou ložnici. V kanceláři našel i Bibli s podtrženým veršem připomínajícím, že „moc může být kdykoli odebrána a předána někomu jinému“. Vedle ležel i návod k nové skartovačce.

Kromě Karmelity zveřejnil i záběry z nedalekého úřadu vlády a ministerstva vnitra. Tam se podíval například do „doutníkového salonku“, který označil za „symbol elitářství a luxusu placeného z veřejných peněz“.

O celém areálu Magyar mluvil jako o „centru nenávisti“ a „symbolu krádeží“. Zároveň zdůrazňoval, že jeho vláda z komplexu na Budínském hradě vládnout nebude.

Kabinet se má usídlit v administrativní budově blízko parlamentu na druhé straně Dunaje. Právě tam Magyara už v sobotu zvolili poslanci premiérem. Jeho vláda ale bude kompletní až od půlnoci z noci na středu.

V úterý ve 13 hodin zamířila budoucí vláda do Sándorova paláce za prezidentem Tamásem Sulyokem, který všech 16 ministrů oficiálně jmenoval do funkce.

Magyar během pondělní večerní prohlídky Karmelity uvedl, že prezidenta požádal, aby se s ministry nenechal společně vyfotit, aby se snímek „nemusel později retušovat“. Na společné fotografie skutečně nedošlo.

Nový premiér dal jasně najevo, že stále myslí vážně své prohlášení z projevu po složení premiérské přísahy: pokud Sulyok do 31. května neodstoupí, nová vláda ho s využitím ústavní většiny odvolá z funkce. Prezidenta považuje za „loutkového“.

V 16 hodin už budou ministři v parlamentu, kde složí přísahu. O půlnoci Magyarova vláda oficiálně převezme úřad. Hned ve středu pak poprvé zasedne. Jednání kabinetu by mělo proběhnout mimo Budapešť.

Už během pondělka a úterka si nastupující ministři prošli slyšením před parlamentními výbory. Jejich prohlášení naznačila výrazný obrat v maďarské politice.

Kandidáti opakovaně mluvili o návratu důvěry v Evropskou unii a NATO, o pragmatičtější diplomacii a větší transparentnosti státu.

Zároveň ale zdůrazňovali kontinuitu v citlivých tématech, například odmítání vyslání vojáků na Ukrajinu nebo zachování státní podpory energetiky.

Kandidátka na ministryni zahraničí Anita Orbán prohlásila, že Maďarsko se musí znovu stát „spolehlivým partnerem“ EU a NATO, nikoli „problémem“.

Nová vláda podle ní ukončí dosavadní konfrontační „veto-politiku“. Samotné veto ale Budapešť dál považuje za legitimní unijní nástroj. Nemá však být prodlouženou rukou domácího politického boje.

Anita Orbán mluvila i o obnovení vztahů s Polskem i dalšími zeměmi V4. Premiér Magyar se chystá na svou první zahraniční cestu 20. května právě do Polska. Kromě Varšavy chce navštívit i Gdaňsk a Krakov.

Budapešť slibuje pragmatický vztah k Rusku bez automatického blokování evropských sankcí, ale zároveň s důrazem na ochranu maďarských ekonomických a energetických zájmů.

Připomeňme, že Maďarsko je dlouhodobě závislé na importu ruského plynu a ropy. Magyarova vláda avizuje, že energetické zdroje diverzifikuje a že prověří část smluv z éry Fideszu, včetně dostavby jaderné elektrárny Paks II.

Kandidát na ministra obrany Romulusz Ruszin-Szendi mluvil o „devalvované“ důvěře spojenců v Maďarsko a o „zlomené“ morálce armády.

Kabinet chce zvýšit obranné výdaje, zlepšit podmínky vojáků a posílit kybernetickou obranu. Zároveň ale odmítá vyslání maďarských vojáků na Ukrajinu, obnovení povinné vojenské služby i pokračování mise v Čadu.

Nová vláda tak slibuje výrazně proevropštější a méně konfliktní kurz než v éře Viktora Orbána. Zároveň ale nechce působit dojmem radikální revoluce, zejména v otázkách války na Ukrajině nebo energetické bezpečnosti.