Článek
„Britští Židé nejsou v tuto chvíli ve svém hlavním městě v bezpečí,“ napsal v polovině května v dopise britským poslancům šéf londýnské metropolitní policie Mark Rowley.
Jeho slova jsou jen dalším potvrzením, že antisemitismus je ve Velké Británii na vzestupu a pro zemi se stává čím dál palčivějším problémem.
Nárůst po 7. říjnu
Antisemitských útoků v poslední době na ostrovech přibývá. Dva týdny poté, co pachatel v londýnské čtvrti s početnou židovskou komunitou pobodal dva muže, došlo na místě k dalšímu napadení. Policie v hlavním městě vyšetřovala také útok na židovskou sanitku i pokus o žhářský útok na tamní synagogu.
Británií mimo to nadále rezonuje tragédie z loňského října, kdy pachatel během nejvýznamnějšího židovského svátku zaútočil na synagogu v Manchesteru. Na místě zůstali dva mrtví; šlo tudíž o nejsmrtelnější útok na židovskou komunitu v moderní britské historii.
„V Anglii v poslední době došlo k sérii útoků na židovské obyvatele a židovský majetek, které se vymykají tomu, co je běžné,“ říká v rozhovoru pro Seznam Zprávy Brendan McGeever, který spoluvede Birkbecký institut pro studium antisemitismu.
„Vedle toho také dlouhodobě roste počet hlášených antisemitských incidentů, které nemají podobu útoků na synagogy, pobodání nebo vražd. Jde o každodenní antisemitismus - urážky, slovní napadání, někdy vandalismus a násilí,“ dodává s tím, že není jasné, zda spolu tyto dva fenomény souvisí.
Problém představuje i šíření antisemitského obsahu na sociálních sítích. Britská charitativní organizace Community Security Trust (CST) loni zaznamenala celkem 1541 případů online antisemitismu - více než kdykoliv v minulosti.
Podle CST došlo k nárůstu antisemitských incidentů v návaznosti na teroristický útok palestinského hnutí Hamás na Izrael ze 7. října 2023 a následnou izraelskou vojenskou operaci v Pásmu Gazy.
Pocit strachu i izolace
Židé čím dál hlasitěji upozorňují, že se v Británii přestávají cítit bezpečně. „Cítí se vystrašení, izolovaní a příliš často ignorovaní,“ napsal v komentáři pro britský deník The Guardian ředitel Fondu Nového Izraele David Davidi-Brown.
„V posledních týdnech jsem byl součástí rozhovorů, kde lidé říkali, že chtějí opustit Spojené království, případně už odešli, a to především kvůli nárůstu nenávisti a násilí, kterému jako Židé čelíme,“ doplnil.
Ze zprávy, kterou v říjnu zveřejnil londýnský think tank Institute for Jewish Policy Research, vyplývá, že celkem 47 % britských Židů považuje antisemitismus za zásadní problém. V porovnání s předchozími lety jde o výrazný nárůst; například v roce 2012 podobný názor zastávalo pouhých 11 % Židů.
„Za poslední dekádu a půl sílí mezi Židy pocit strachu a nejistoty,“ komentuje průzkum McGeever. „Mnoho Židů má v současnosti velmi silné obavy a v britských židovských komunitách panuje vážné znepokojení.“
Průzkum agentury YouGov ze začátku května ukázal, že předsudky vůči Židům považuje za velký či významný problém 63 procent Britů.
63% of Britons say that prejudice against Jews is a major or significant problem in British society - older Britons are the most likely to say so, while ethnic minority Britons are the least likely
— YouGov (@YouGov) May 7, 2026
Results link in replies pic.twitter.com/1BYxacgmwg
Tím, co za vzestupem antisemitismu v Británii stojí, si nejsou jisti ani tamní experti a teorií existuje hned několik.
„Někteří lidé říkají, že jde jednoduše o rostoucí antisemitismus v britské společnosti. Jiní však naznačují, že tyto útoky mohou mít ve skutečnosti na svědomí takzvaní proxies, kteří jsou placeni, aby prováděli útoky na britské Židy jménem cizího státu – například Íránu nebo hnutí inspirovaných Islámským státem – jako součást hybridní války,“ vysvětluje McGeever s tím, že k druhé teorii se kloní i britská vláda a policie.
Stejnou otázkou se pak podle něj zabývají i Nizozemsko, Belgie a další evropské státy, které rovněž evidují vzestup antisemitismu.
Britský výzkumník Daniel Allington, který působí mimo jiné na King’s College London a v Counter Extremism Group, spojuje nárůst antisemitských incidentů v Británii s islámským extremismem.
„Jsou zde lidé s protižidovskými postoji, stejně jako všude jinde. Existuje tu ale hlavně problém s radikalizovanými členy muslimské populace, kteří mají tendenci mít mnohem silněji protižidovské postoje než ostatní. Jsou navíc indoktrinovaní k tomu, aby viděli násilí proti britským Židům jako legitimní vyjádření těchto postojů,“ je přesvědčený autor loni publikované studie Islamistický antisemitismus.
Největší hrozba za poslední roky
Britští politici jsou si závažnosti problému čím dál více vědomi. Zkraje května, v reakci na útok v Londýně, který policie označila za teroristický, země zvýšila stupeň teroristické hrozby.
Týdeník Time poukázal na to, že podle britského vládního poradce pro otázky terorismu Jonathana Halla útoky na židovské obyvatele představují „největší hrozbu pro (britskou) národní bezpečnost za poslední téměř desetiletí“.
„Antisemitismus je velmi stará nenávist. Dějiny ukazují, že jeho kořeny jsou hluboké, a když od něj odvrátíte pozornost, znovu se rozbují. Přesto ho příliš mnoho lidí v této zemi zlehčuje,“ vzkázal v návaznosti na útok v Londýně premiér Keir Starmer.
„Potřebujeme silnější pravomoci k řešení zlovolné hrozby, kterou představují státy jako Írán, protože s jistotou víme, že chtějí ublížit britským Židům, a právě proto urychlíme potřebnou legislativu,“ dodal ministerský předseda, který už v únoru uvedl, že za poslední rok se Írán podílel na více než 20 potenciálně smrtících útocích na území Británie.
Jeho vláda oznámila dodatečné financování ve výši 25 milionů liber na ochranu židovských komunit a připravuje plány na posílení bezpečnostních opatření. Podle řady židovských organizací i členů širší komunity nicméně současné kroky nejsou dostatečné. K tomu, aby země skutečně potlačila další šíření antisemitismu, je podle nich potřeba mnohem více.
„Slova odsouzení už nestačí,“ vzkázal skrze sociální sítě britský vrchní rabín Ephraim Mirvis. „Musí to být okamžik, který vyžaduje smysluplnou akci od každé instituce, každé komunity, každého vůdce a každého slušného člověka v naší zemi.“
Vláda v minulosti také čelila kritice za to, že v reakci na útok v Manchesteru omezila propalestinské protesty a politické projevy. Některé iniciativy si pak stěžovaly na to, že kabinet neřeší ostatní formy rasismu se stejnou prioritou jako antisemitismus, zmiňuje McGeever.















