Článek
Středeční ráno nebylo pro Jaromíra Zůnu (za SPD) příjemné. Už v osm hodin za ním dorazil na Ministerstvo obrany premiér Andrej Babiš (ANO) v doprovodu svého nového zmocněnce pro plnění aliančních závazků Jakuba Landovského.
„Babiš dal jasně najevo, že obranu ovládá hnutí ANO,“ popsal redakci zdroj blízký jednání. Ke schůzce se totiž připojil i náměstek za ANO René Schreier, zatímco Radovan Vích z SPD chyběl.
Premiér a ministr obrany se potkali dva dny poté, co Zůna nedokázal na jednání vlády prosadit jako nového náčelníka Generálního štábu žádného ze svých čtyř favoritů. A pro generála Miroslava Hlaváče, se kterým přišel Babiš, pak jako jediný z celého kabinetu nehlasoval.
Zůna pak měl podle zdrojů Seznam Zpráv v souvislosti s nominací Hlaváče do čela armády dokonce mluvit o své rezignaci, to ale jak ministr, tak premiér Babiš popírají.
„Určitě nejsem spokojený“
Hlavním tématem středečního setkání byla nová koncepce výstavby české armády, tedy základní dokument, který popisuje, co mají vojáci v dalších letech mít a umět.
Armádní koncepce se v poslední době aktualizuje každé čtyři roky a normálně to pozornost veřejnosti nepřitahuje. Jenže Babiš o dokumentu v posledních měsících opakovaně mluvil jako o úkolu, který má Zůna splnit do konce května, což se téměř jistě nepodaří.
„Babiš dorazil v bojovné náladě,“ přiblížil Seznam Zprávám jeden ze zdrojů. A když téměř o tři hodiny později šéf kabinetu odjížděl, sám řekl novinářům, že je se Zůnovým návrhem koncepce nespokojený. Zdála se mu málo ambiciózní, hlavně pokud jde o nábor nových vojáků.
„Když dneska máme 25 750 vojáků, tak plánovat do roku 2040 jenom 32 tisíc vojáků, tak s tím určitě nejsem spokojený,“ prohlásil Babiš. Vojáci přitom už dřív propočítali, že pro splnění nových úkolů od NATO, které Česko odsouhlasilo loni, jich bude potřeba minimálně 37,5 tisíce.
Řehka: Bez peněz nejde plánovat obranu
K nové koncepci se pak ve středu večer vyjádřil také končící šéf armády Karel Řehka. Ten upozornil na to, že od politiků nepřišla jasná informace ohledně peněz a bez představy financování jde podle něj jen obtížně cokoliv plánovat.
„Dost těžko říct, jak ta koncepce nakonec bude vypadat. Jsme v situaci, kdy máme dělat koncepci, aniž bychom věděli, jaké na ni budou zdroje v dalších letech, a bez toho prostě obranné plánování nejde dělat,“ prohlásil Řehka na konferenci Českého rozhlasu Plus Křehká bezpečnost.
Řehka také upozornil, že pokud vláda nepošle v dalších letech na obranu více než dvě procenta HDP, hrozí Česku reálné problémy.
„Znamená to, že nic z toho, co je v programovém prohlášení vlády, nebude naplněno, že nebudeme spolehlivými spojenci, protože žádnou z těch schopností, kterou potřebujeme budovat, nedobudujeme. Takhle to je, to je prostě matematika a je to rozhodnutí vlády, která je zodpovědná za obranu,“ varoval šéf armády.
Závazky vůči NATO
Aby bylo NATO připraveno bránit své území, členské státy si mezi sebe rozdělují úkoly, co kdo na společnou obranu nachystá. Naposledy došlo k takovému přerozdělení úkolů, kterému se říká odborně „cíle výstavby schopností“, loni na summitu v Haagu. Podrobnosti jsou tajné, ale mezi české závazky patří například vybudování dvou brigád nebo posílení logistiky a protivzdušné obrany.
Vojenské schopnosti ale nejde vybudovat bez peněz. Proto se všechny země NATO shodly v roce 2014, že na svou obranu budou dávat minimálně dvě procenta HDP. Loni, v souvislosti se zmiňovaným přerozdělením úkolů a pod tlakem USA, aby Evropa dělala pro svou bezpečnost víc, se hranice zvedla. Prezidenti a premiéři států NATO potvrdili, že nejpozději do roku 2035 budou dávat na obranu 3,5 procenta HDP a na výdaje s obranou související, jako je infrastruktura nebo kybernetická bezpečnost, pak dají 1,5 procenta HDP.
Jednou z priorit v oblasti obrany, o které premiér často mluví, je protivzdušná obrana. Tady má Česko dlouhodobě velké nedostatky, i když částečná modernizace už běží. Sovětské stroje KUB, které mají vojáci protiletadlového raketového pluku ve Strakonicích od 70. let minulého století, má během letoška nahradit izraelský systém SPYDER.
Další rozvoj ochrany českého nebe vojáci už politikům navrhli, ve všech variantách jde o ceny ve vyšších desítkách až stovkách miliard korun, se kterými zatím armáda nemůže počítat.
Příští termín: červen
Insideři upozorňují, že Babišova vláda potřebuje mít hotovou novou armádní koncepci v ruce dřív, než vyrazí na začátku letních prázdnin na summit NATO v Ankaře.
Tam bude muset česká delegace vysvětlovat, proč letos nejspíš nesplní minimální hranici dvou procent HDP na obranu. Dokument, který vykresluje rozvoj armády až do roku 2040, by mohl pomoct ukázat, že to Praha myslí s obranou sebe i zbytku Aliance vážně.
Ministr obrany teď má podle Babiše armádní koncepci dopracovat tak, aby ji mohl během června představit na zasedání bezpečnostní rady státu.
Pro Zůnu, který se výstavbou obrany zabýval většinu své kariéry a rád připomíná, že je v této oblasti odborník, je to nepříjemná situace.
Jak přiznal v rozhovoru pro Seznam Zprávy, části dokumentu, který se Babišovi nelíbil, sám psal: „Beru to jako mimořádně významný úkol. Scházíme se s Generálním štábem každý týden alespoň jednou. A říkám taky na rovinu, že třeba píšu celý víkend.“
Jenže právě vojáci a úředníci Ministerstva obrany tvrdí, že od Zůny dostávali ohledně koncepce nejasné instrukce, a příprava dokumentu se tak místy měnila v chaos.
Ačkoliv ministr sám říká, že premiér je s ním spokojený, poslední týdny naznačují opak. Babiš neváhá Zůnu veřejně kritizovat. Třeba v pondělí, když po měsících příprav vláda odhlasovala jméno nového náčelníka Generálního štábu Miroslava Hlaváče. Jediný, kdo pro něj nezvedl ruku, byl právě Zůna, což Babiš „propálil“ na následné tiskové konferenci.
