Nikoho nenapadlo, že přijde šílený krok Babiše, říká Jurečka k úřednické rošádě

Odborníci na lidská práva a problematiku menšin se dnes sešli na Úřadu vlády s členy kabinetu kvůli přesunu vládních odborů na ministerstva. Část z nich ale v průběhu odešla, jednání označila za divadlo. Co s celou agendou bude?

Hostem Ptám se já je bývalý ministr práce, poslanec Marian Jurečka (KDU-ČSL).

Skupinu předních odborníků měl do Strakovy akademie napřímo pozvat premiér Andrej Babiš (ANO) poté, co mu zaslali rezignace na své posty ve vládních radách a výborech. Ze schůzky na protest někteří zástupci lidskoprávních a protidrogových organizací a vládních rad odešli předčasně. Popsali ho jako smutné, nedůstojné, šaškárnu či absurdní divadlo.

Podle nich vláda podobu jednání na poslední chvíli změnila. Místo užšího vyjednávání se koná široké setkání k představení změn.

Na akci dorazili kromě premiéra i ministři Aleš Juchelka (ANO), Jeroným Tejc (za ANO), Oto Klempíř (za Motoristy) a Adam Vojtěch (za ANO) a také šéfka Úřadu vlády Tünde Bartha, zmocněnkyně vlády pro lidská práva a šéfka poslanců ANO Taťána Malá, zmocněnkyně pro záležitosti romské menšiny Lucie Fuková a vedoucí vládního oddělení politiky duševního zdraví Dita Protopopová.

Schůzka byla reakcí na rozhodnutí kabinetu o převodu agendy lidských práv a protidrogové politiky z Úřadu vlády pod čtyři ministerstva. Ke změně by mělo dojít už od července. S odbory a odděleními se má přemístit i osm vládních rad a jejich zázemí. Vláda krok schválila na návrh premiéra Babiše a šéfky Úřadu vlády Barthy minulé pondělí bez předchozí debaty s experty.

Odborníci na lidská práva i problematiku závislostí plán ostře kritizují. Převáděná agenda se podle nich týká více ministerstev dohromady, a je tedy potřeba uchovat nadresortní řízení. Doufají, že kabinet záměr přehodnotí.

Premiér dnes prohlásil, že experti budou mít v novém uspořádání agend lepší podmínky pro práci. Rady chce zachovat pod sebou.

„Je vidět deficit toho, že Andrej Babiš vůbec nemyslí, nečte ty věci, někdo mu to připraví, on to dá na vládu, tam všichni sklopí hlavu, schválí mu to, nikdo z ministrů neřekne: ‚Šéfe, je to blbost, zastavme to na 14 dní, pojďme se nad tím zamyslet, takhle to dělat nemůžeme.‘ Protože jestli si někdo myslí, že národnostní menšiny jsou zpěv a tance, a proto to strčí pod kulturu, tak je úplně mimo,“ komentoval plán vlády bývalý ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) v Ptám se já.

V rozhovoru také reagoval na vlnu kritiky jednotného měsíčního hlášení. „Když ten systém dotáhneme k tomu, aby opravdu byl plně vychytán, což je otázka ještě příštích týdnů, možná dvou, tří, čtyř měsíců, tak se ukáže jednoznačně, že to nebyla absurdita roku,“ řekl Jurečka. „Věřím, že kdybychom si tady sedli za rok nebo za dva, tak řekneme, že jednotné měsíční hlášení bylo obrovským posunem pro fungování tohoto státu.“

Bývalý ministr práce komentoval i plánované úpravy důchodů, kterými by vládní koalice zrušila nebo změnila kroky provedené předchozí vládou. „Jestli dneska Alena Schillerová musela rozvázat pravidla rozpočtové odpovědnosti, aby vůbec měli aspoň na část svých volebních dárečků, tak po roce 2030 se z toho úplně zblázní,“ dodal.

Proč kabinet přesouvá vládní odbory ze Strakovy akademie? Jak moc je potřeba změnit superdávku? A jaké změny důchodu chystá Babišova vláda?

Celý rozhovor si můžete pustit v audiopřehrávači, ve své oblíbené podcastové aplikaci nebo ve videu.

Co v rozhovoru zaznělo?

1:00 Jak sledujete šachování s agendami lidských práv, drogové závislosti a dalšími na Úřadu vlády? Protože v tuto chvíli úplně není jasné, jak to do budoucna bude. - Sleduju to s rozpaky. Ukazuje to v mých očích to, že Andrej Babiš vlastně není politik, který chce řešit nějaké středně dlouhodobé problémy, chce je řešit koncepčně, chce je řešit systémově. On vyhodnotil, že mu to obtěžuje chod Úřadu vlády. A to, co je ve všech vyspělých zemích obvyklé, že Úřad vlády je úřad, který opravdu koordinuje, stojí nad těmi ministerstvy, překonává resortismus a umí ty věci řešit koncepčně, tak se rozhodl toto úplně celé rozbít, naprosto nesystémově, bez debaty to rozsypat na ministerstva. A ještě nelogicky.

2:00 A už tam vůbec nejsou ty argumenty, které říká mediálně, že se tím něco ušetří, že to bude lepší práce pro experty na ministerstvech. Když se bavím s úředníky z těch ministerstev, tak mi řeknou: „Já vlastně vůbec nevím, jestli ty lidi dostávám i s penězi, kolik lidí od 1. července dostanu, nevíme, kam je posadíme, co s nimi máme dělat.“ To jsou všechno věci, které vůbec nejsou vydiskutovány.

2:30 Třeba ministerstva práce a sociálních věcí, které jste řídil, by se měl dotknout přesun agendy romských otázek nebo práva osob se zdravotním postižením. Jak byste si s tím poradil nebo jak byste viděl začlenění těchto agend do ministerstva? - Někam bych je začlenil, ale u těchto témat je evidentní, že tady potřebuju mít úzkou kooperaci s resorty zdravotnictví, školství, dopravy, financí. A teď najednou, když to skončí u toho ministerstva, tak ostatní ministerstva budou v situaci, kdy tam za nimi přicházíte a říkáte: „Hele, tohle, tohle, tohle potřebuju řešit.“ A oni řeknou: „Hele, ale to nás nezajímá, to není naše standardní práce, kterou my řešíme.“ Jak je donutíte ke kooperaci? Když přijdete na Úřad vlády, kde je rada, tak vy tam jako ministr nebo vaši zástupci musíte přijít a říct: „Tyhle problémy řešíme společně s odborníky, se zástupci občanské veřejnosti.“ A v tento okamžik to bude mít obrovský dopad na to, že ty agendy se nebudou řešit koncepčně, smysluplně. Nějak se odbaví.

3:30 Ale experti na jednotlivých úřadech budou mít tedy výrazně těžší domoci se nějaké koordinace, spolupráce s ostatními resorty, protože na ně nebudou mít páku? - Nebudou mít páku, nebude tam opravdu opora Úřadu vlády, který říká: „Na tom jsme se na radě vlády usnesli, toto k této tematice uděláme společně v rámci nějakých kroků, nějaké strategie a tak dále.“ To všechno, tenhle příběh končí. A je to bizarní i v tom, že třeba národnostní menšiny jdou pod ministerstvo kultury. Tam je vidět deficit toho, že Andrej Babiš vůbec nemyslí, nečte ty věci, někdo mu to připraví, on to dá na vládu, tam všichni sklopí hlavu, schválí mu to, nikdo z ministrů neřekne: „Šéfe, je to blbost, zastavme to na 14 dní, pojďme se nad tím zamyslet, takhle to dělat nemůžeme.“ Protože jestli si někdo myslí, že národnostní menšiny jsou zpěv a tance, a proto to strčí pod kulturu, tak je úplně mimo.

4:00 Hrozí podle vás velký exodus odborníků, kteří se tomu tématu věnují? Protože celá řada z nich už oznamuje, že rezignovala na své pozice v jednotlivých radách nebo na své funkce, které zastávala. - Jednak hrozí to, že část těch lidí odejde. Oni většinou zůstanou v té své agendě, protože jsou to často opravdu velcí srdcaři, zůstanou někde v části neziskového sektoru, budou to dál dělat. Ale ztratí je stát. Ztratí část mozkových kapacit těch lidí, kteří opravdu dlouhé roky pracovali - a na rovinu říkám sebekriticky třeba k naší bývalé vládě - často s minimem prostředků, s neadekvátními finančními prostředky, které by měli mít na ty agendy vyčleněny. Vlastně nerozumím tomu, proč to Andrej Babiš dělá, protože na tom reálně skoro nic neušetří. A moje jediné vysvětlení je, že ho ta agenda obtěžuje.

7:00 Má smysl, abyste do toho vy jako opozice nějak zásadně zasahovali? Třeba Starostové uvažují o tom, že by přišli s návrhem na změnu kompetenčního zákona, aby tyto agendy byly pevně připsány na Úřad vlády. - My jsme to zvedli okamžitě tento týden na jednání Sněmovny, zařazovali jsme to jako body na jednání Sněmovny, aby to premiér a ministři přišli vysvětlit, aby ty kroky obhajovali. Pokud je tedy chtějí vůbec obhajovat, protože si myslím, že někteří z nich ví, že to je neobhajitelné. Ale my nemáme většinu, my nemáme šanci to změnit po tyto čtyři roky nebo minimálně do příštích voleb, bohužel. A nikoho z nás nenapadlo v minulosti, že to musíme ještě nějak silněji institucionalizovaně v zákonech posílit. Protože nás nikoho nenapadlo, že přijde takový šílený krok premiéra nebo jeho nejbližšího okolí, který takovou destrukci dopustí.

8:00 V jaké kondici teď je ministerstvo práce a sociálních věcí, které jste řídil, několik měsíců po nástupu Babišovy vlády, půl roku od voleb? Řada ministerstev prochází velkými personálními změnami. - Strašně mě to štve a mrzí, protože odešlo za těch zhruba pět měsíců asi 30 lidí, ale fakt docela klíčových lidí. A odešli lidé, kteří neměli třeba nic společného s nějakou politickou stranou. Je to vidět třeba na paralýze sekce dvě, kde je rodina a sociální politika. Ty věci se zastavily, klíčoví lidé, kteří tam ještě třeba zůstávali před měsícem, už taky řekli, že to opravdu v těchto podmínkách dělat nebudou, končí, odcházejí. Je to zase škoda pro resort a hlavně pro ty věci, které byly třeba připravené a které bylo potřeba dál posunout. Jako je třeba agenda celého nového systému a nového zákona ochrany dětí a podpory rodin. My jsme koncept úplně nového zákona připravili, teď bylo potřeba v něm pokračovat. Netvrdím, že se to neudělá, ale ministerstvo třeba ztratí minimálně rok, rok a půl času, než se noví lidé, kteří třeba teď přijdou, do toho dostanou a než znovu chytnou nějakou kontinuitu.

9:00 Říkal jsem to panu ministrovi Juchelkovi, se kterým bych řekl, že mám lidsky poměrně dobré vztahy, že možná některé věci, které jsou i mně sympatické, už nestihne doručit v tom čtyřletém volebním období, bohužel.

10:00 Jak se díváte na to, do jaké pozice se dostal Karel Trpkoš, což je muž, kterého jste si přivedl na IT projekty a digitalizaci v kapitole ministerstva práce a sociálních věcí? Novináři, kteří se té agendě věnují, pana Trpkoše teď popisují jako šedou eminenci úřadu. - Samozřejmě sleduji to, co se odehrává v médiích, i za mnou přicházejí novináři s různými dotazy. Já jsem Karla Trpkoše přivedl jako ajťáka. Naprostá většina jeho času byla otázka kompetence v oblasti IT. Dvakrát jsem ho vyslal jako nouzového krizového manažera na Úřad práce, poprvé po odchodu generálního ředitele Najmona, podruhé v souvislosti s těžkou nemocí a úmrtím Daniela Krištofa jako ředitele Úřadu práce. Ale zároveň jsem jako ministr vždycky dbal u toho zhruba dvacetičlenného úzkého týmu, aby každý měl vymezené kompetence a aby ten tým mezi sebou uměl dobře komunikovat. Co se děje po 15. prosinci, kdy jsem odešel, to je fakt zodpovědnost současného ministra. Jak to řídí.

11:00 Pro mě je to fakt těžké hodnotit. Mám věci, které dostanu z médií nebo z nějakých zpráv, nejsem na poradách vedení, nevím, jakým způsobem pan ministr Juchelka ty lidi řídí. Jestli to dneska nefunguje nebo poslední půlrok nefunguje, tak je potřeba se ptát Aleše Juchelky.

12:00 Bývalý premiér Petr Fiala vás rád a často vyzdvihoval právě za digitalizaci. Jak se na ty projekty díváte dnes? A ptám se s odkazem na to, jak obrovská kritika se valí zejména na jednotné hlášení, které se stalo absurditou roku. Mzdoví účetní se předhánějí v tom, kdo si na to více bude stěžovat, říkají, že to absolutně nefunguje, je to nepřipravené. Tak povedlo se to? - Jednotné měsíční hlášení je největší změnou v této oblasti za těch fakt 35 let, kdy jsme připravili celý koncept nového zákona, nového systému propojení dat státní správy. A ano, teď je náběh poslední dva měsíce kritický v tom období, že jednak pro účetní je uzávěrka pro daňové přiznání roku 2025, první kvartál DPH a tak dále. Já uznávám, že zátěže v tak krátkém období je extrémně moc. Toho jsem si vědom. Já s účetními komunikuji každý den, mluvím s nimi, volají mi. A mám jak ty velmi negativní, kritické odezvy, zpětnou vazbu, tak ale i třeba ty pozitivní. Ale jenom když řekneme data, tak máme 98 procent zaměstnavatelů v tenhle okamžik, kteří jsou zaregistrováni, a máme 84 procent odeslaných jednotných měsíčních hlášení za zaměstnance. To znamená, když to srovnáte třeba s digitalizací stavebního řízení, která se opravdu zastavila, zkolabovala… a tady se bavíme o statisících podnikatelských subjektů, které zaměstnávají lidi. Když ten systém dotáhneme k tomu, aby opravdu byl plně vychytán, což je otázka ještě příštích týdnů, možná dvou, tří, čtyř měsíců, tak se ukáže jednoznačně, že to nebyla absurdita roku. A že pro stát z hlediska dat, řízení, schopnosti dělat cílenou, adresnou daňovou, sociální a jinou politiku, jsme se dostali konečně na úroveň, kdy ten stát bude mít data. Nikdy je neměl. A část těch dat jsme také slíbili, že vrátíme zaměstnavatelům.

14:00 A proč si tedy stěžují? Proč ty protestní hlasy? Proč petice za zrušení? - Nechci působit jako alibista, aby někdo neřekl, jak se Jurečka vymlouvá. Vůbec nepopírám, že to má porodní bolesti. Na druhou stranu, od 15. prosince nejsem na ministerstvu, abych mohl garantovat to, co jsem tenkrát slíbil, že tam bude kompetentní call centrum, že budou jednoduché metodiky… . - Takže Aleš Juchelka nedotáhl to, co se dotáhnout mělo, aby to mělo hladší start podle vás. - Snažil bych se určitě dělat víc pro to, aby byl hladší start a tu podporu pro mzdové účetní jsme udělali větší. Proč to takhle nebylo, už vám nezodpovím, protože tam od 15. prosince nejsem.

15:00 Takže příští rok to nebude absurdita roku, ale zákon roku, změna roku, říkáte. - Věřím, že kdybychom si tady sedli za rok nebo za dva, tak řekneme, že jednotné měsíční hlášení bylo obrovským posunem pro fungování tohoto státu. - Jde o to, aby vám nepsali po rozhovoru. - Ať mi píšou.

17:00 Superdávka, další věc, která je spojená s vaším úřadováním na ministerstvu práce a sociálních věcí. I ta se rozbíhá. A i na ni se snáší kritika za to, jak byla nastavena nebo v jaké fázi zkrátka v tuhle chvíli je. Je to něco, co jste očekával, s čím se počítat musí, a pak se přenastaví parametry, aby to lépe odpovídalo realitě, nebo se někde stala chyba? - V průběhu celého loňského roku při legislativním procesu, při schvalování superdávky, jsem jasně říkal, že v roce 2026, ať už tady bude jakákoliv vláda, to musíme doladit. Nejste schopni na základě modelování dochytat všechny parametry v tom systému, jak mají být nastaveny. Během prvního a druhého kvartálu roku 2026 MPSV musí na základě už skutečných dat udělat ještě revizi, kterou musí stihnout nejpozději k 1. lednu 2027. To se teď, zaplaťpánbůh, děje.

19:00 Co je tam potřeba vyladit, jsou, ano, normativy, které je potřeba zacílit na drobnější úroveň, já bych řekl, okresů a okresních měst. Pak bych osobně navýšil pracovní bonus, ještě víc posílil legální práci a pak dořešil i věci kolem pečujících, OSVČ a nějaké drobnosti. Toto, když se podaří, tak by to celé fakt dávalo smysl, že jsme po 35 letech změnili základní principy, které povedou i k tomu, že nebudeme už moci alibisticky říkat, jak to říkají někteří politici: „Tady se zneužívá systém sociálních dávek.“

23:00 Aleš Juchelka naznačil nejprve na sociálních sítích, pak to i dál rozvíjel v debatách s novináři, že by měla vzniknout sociální kobra. Má to být cosi po vzoru daňové kobry, kontrolní jednotka až o 100 lidech, která má fungovat při Úřadu práce a má odhalovat zneužívání sociálních dávek. Dobrý, nebo špatný krok? - Typické PR současné vládní koalice. Omlouvám se, že to takhle musím nazvat. Protože kdyby panu ministrovi někdo donesl podklady, tak by se podíval, kolik tisíc kontrol se za poslední roky děje v terénu, které dělají pracovnice a pracovníci Úřadu práce. Každý den jsou v terénu. To asi pan ministr úplně pominul. Velmi přísně se kontrolují třeba žadatelé o mimořádnou okamžitou pomoc. Podívejte se na sociální sítě, jak lidé píší, že jim ráno zazvonil pracovník Úřadu práce a šel se podívat do jejich domácnosti. To se děje. - Takže to není nic nového. - Pan ministr najednou buď objevil něco, co nevěděl, nebo neví doteď. Nebo se zhlédl v tom, že ke kobře, kterou prezentoval s Alenou Schillerovou, přidá nějakou další kobru a vytvoří tím téma. Hlavně, co mi tam chybí, je, že neřekl, co by dělali ti lidé nad rámec současných kontrol, které probíhají. - Takže sociální kobra je zbytečná? - Ty kontroly běží teď. Já to považuju za zbytečnost.

26:00 Poslední téma: důchody. Sociolog Dan Prokop tady ve studiu minulý týden říkal, že pokud vláda sebere odvahu a udělá reformu třetího pilíře, tak změní důchodový systém výrazně víc, než to dokázala vaše vláda. Že pro důchodový systém udělá výrazně pozitivnější věc, pokud dokáže namotivovat lidi, aby si spořili na penzi ve třetím pilíři, že pokud dokáže odbourat poplatky, které ubírají lidem velkou část budoucích úspor, tak se zapíše do dějin důchodového systému víc než vy. - Nechci soutěžit o to, kdo se zapíše víc do historie. Souhlasím s tím, že je to potřeba udělat. Já jsem se o to snažil v debatě u nás ve vládní koalici. Teď budu určitě podporovat kroky, které paní ministryně financí oznámila. Mě trošku mrzí, že říká, že to udělá. Já jsem se jí ptal včera, proč to neudělala, když byla čtyři roky ministryní financí. Ale o to se nechci přít. Podle mě, pokud se tam šáhne na klíčové věci, to znamená, jednak se omezí marže, nastaví se princip životního cyklu těch produktů, rozšíříme podporu například, když stát dá větší podporu pro ty, kteří tam vstoupí třeba do 30 let, tak to dává velký smysl.

27:00 Určitě to plně podpořím. Ale jestli to tato vládní koalice vyváží tím, že zdestruuje zase část reformy průběžného pilíře, kde nás zatíží zhruba nějakými 120 miliardami korun ve středně- a dlouhodobém horizontu každý rok deficitu, tak to nebude pozitivní součet kroků vlády. Nemůže říct: „My tady uděláme sice fajn úpravy v třetím pilíři, ale zmrvíme zpátky první průběžný pilíř, protože se nám to hodí, protože naplňujeme nelogické populistické sliby.“ Politik, který přijde a řekne: „Zavedu například věkově podmíněné valorizace jako dárečky k půlkulatinám.“ Vždyť to nedává logiku. - Na druhou stranu, vy jste Alenu Schillerovou před pár dny na televizi Prima kritizoval za to, že neplní své předvolební sliby. Vidíte, tak tady je plní. - Kritizoval jsem ji za to, že neplní ty sliby, protože lidem lhala. Věděla, že část těch slibů nemůže naplnit, přesto voliče s tím v předvolební kampani oslovila.

28:00 Tepu je za to, že tenkrát lhali. Mně vypálili cejch na čelo, že jsem okradl důchodce. Letos má přebytek v důchodovém účtu 20 miliard korun díky změnám, které udělal Jurečka. Za které ho brutálně kritizovali.

28:30 A co z těch chystaných změn bude nejhorší? - Podle mě, a teď samozřejmě část diváků se mnou nebude souhlasit, omlouvám se, ale to, že vrátí zpátky na 65 let hranici věku odchodu do důchodu, je věc, která nás jako společnost poškodí.

32:00 A co by znamenaly změny ve valorizacích, které chce udělat tahle vláda? Chce to také vrátit do situace, která asi pravděpodobně byla předtím, než jste do těch změn zasáhli vy. - My jsme zhruba 30 let měli nastavený mechanismus valorizace důchodů tak, že se valorizovaly vždy plně o inflaci, to je důležité, vždy plně o inflaci a o jednu třetinu růstu reálných mezd, pokud rostly. Velmi velkorysý model vzorce i ve srovnání s evropskými zeměmi. Ne každá evropská země to takhle má. K tomu na dva roky minulá vláda Andreje Babiše stihla tu valorizaci upravit na polovinu růstu reálných mezd jako takový hezký dáreček, který není levný. My jsme to vrátili na jednu třetinu. Oni to teď chtějí vrátit zase na polovinu. Rozpočtově se to propíše velmi pravděpodobně s rokem 2030. To znamená, oni něco slíbili, ale vůbec nebudou řešit, kde na to vezmou.

33:00 Takže pokud vláda udělá změny v důchodech, které plánuje, a teď myslím změny, které by to vracely do předchozího stavu, tak to bude rozpočtová bomba pro příští vládu, ne pro tuhle. - Pro mnoho příštích vlád. A já jsem některým členům vlády Andreje Babiše kladl otázku mezi čtyřma očima: „Co budete dělat, když budete vládnout náhodou i po roce 2029?“ Jestli dneska Alena Schillerová musela rozvázat pravidla rozpočtové odpovědnosti, aby vůbec měli aspoň na část svých volebních dárečků, tak po roce 2030 se z toho úplně zblázní.