Hugo na cestě do Ameriky. Bažant Sochůrek přepisuje české fotbalové dějiny

Když hrálo Česko naposledy na mistrovství světa, ještě nebyl na světě. Když má jmenovat svůj vzor, odpoví nesmělým hlasem introverta: „Adam Hložek. Chci se od něj naučit, jak se hraje velký fotbal v tak mladém věku.“ Hložek je přitom pouze o šest let starší než Hugo Sochůrek.

Všichni jsou z něj paf. Ročník 2008. Během jara mu stačilo odehrát 512 minut ve sparťanské záloze, aby ho pozvali do národního týmu. Raketa. Zjevení. Až skoro nekriticky ho chválí reprezentační manažer Pavel Nedvěd, který Sochůrka označil za výjimečný talent. Měl tři tréninky na to, aby přesvědčil, k tomu dostane poločas v přáteláku proti Kosovu. Každopádně už nebude tolik šokovat, pokud se teenager z Tábora vyhne poslednímu škrtu a zůstane v nočním letadle do Ameriky.

„Neuvěřitelné. Já ještě v osmnácti kopal v dorostu, on má možnost jet na mistrovství světa. Klobouk dolů,“ reagoval obránce Tomáš Holeš, který je téměř dvakrát tak starý.

Vězte, že historicky nejmladším fotbalistou, který si kdy zahrál na MS, byl Norman Whiteside. Ofenzivnímu záložníkovi ze Severního Irska bylo 17 let a 41 dní, když nastoupil na turnaji v roce 1982. O pár dní starší byl kamerunský snajpr Samuel Eto’o (17 let a 98 dní). Brazilský král Pelé měl na turnaji v roce 1958 pouze 17 let a 235 dní.

Sochůrkovi by bylo 18 a kousek, kdyby všechno zázračně klaplo. V kronice světových bažantů by se vešel do desítky. Mladičký záložník s účesem nakrátko může prozatím snít, že se vejde do finálního výběru. Na tři hráče z aktuálního 29členného kádru nezbyde po přípravě s Kosovem letenka.

„Historie pamatuje starty i mladších hráčů na mistrovství světa. Proč bychom i my, Češi, nemohli být taky jednou trochu in? I kdyby se Hugo nakonec do Ameriky nepodíval, je to pro něj zkušenost a signál pro mladé kluky,“ vysvětloval trenér Miroslav Koubek, proč ukázal na kluka s pouhými osmi ligovými starty.

V roce 2006, kdy se národní dresy na mundialu objevily naposledy, byl nejmladším Čechem čtyřiadvacetiletý brankář Petr Čech. Co se náctiletých týče, musíte hluboko do historie. Do Mexika 1970 překvapivě odletěl 19letý Milan Albrecht, ztepilý útočník z Trenčína, ale nezahrál si ani minutu. Na dvou šampionátech před válkou to samé prožili teplický brankář Čestmír Patzel (1934) a sparťanský útočník Karel Senecký (1938).

„I kdyby se na Huga nedostalo, je to pro něj úžasná zkušenost, ze které bude jen profitovat,“ říká 35letý matador Vladimír Darida a rovnou si vzpomene, jak býval sám zelenáčem: „Když mi trenér Bílek zavolal, že pojedu na Euro 2012, zalapal jsem po dechu. Pak mi řekl: Hlavně nebuď nervózní, buď svůj, hraj to, na co jsi zvyklý z klubu. Ale jak to udělat, když vedle vás trénuje Baroš nebo Čech, dvě legendy? Vzpomínám, že jsem měl ostych.“

Drobnému Daridovi bylo už téměř dvaadvacet, měl za sebou jednu plnou sezonu v lize, plzeňský titul a tři krátké „štěky“ v Lize mistrů. Přesto mu trvalo, než se rozkoukal. Nakonec se sám vypracoval do kategorie váženého reprezentanta, roky dokonce nosil kapitánskou pásku. Jakou cestu má před sebou sedmnáctiletý Sochůrek?

Nečekaná esemeska od reprezentačního kapitána Ladislava Krejčího ho vyloženě zahřála, od sparťanských parťáků pak dostal doporučení, ať nekouká s otevřenou pusou a všem spoluhráčům rozhodně tyká.

„Jsem hodně soutěživý, snažím se vyrovnat nejlepším. Doufám, že mi to pomůže,“ říkal, když ho hned první den soustředění předhodili před novináře. Tušil, co ho čeká, otázky ho nezaskočily, ovšem komfortně se v hotelovém sále vedle recepce rozhodně necítil.

Na hřišti je to jiná. Hlava nahoře, nabízí se do volného prostoru, nespěchá s přihrávkou a vymýšlí co nejvhodnější řešení. Dovolí si, dobře klame tělem, má originální kličku. Na svůj věk je velmi dobře fyzicky stavěný.

„Vymyká se uniformitě českých hráčů. Je prostě jiný,“ trefně ho popsal trenér Koubek. Škoda jen, že se nesnaží víc střílet, na tom musí zapracovat.

Zatímco Sochůrkův táta i starší brácha hrají hokej, juniora Huga odmalička přitahovala meruna. Do dvanácti kopal v rodném Táboře, pak se přestěhoval do sparťanské akademie na Strahov a šlo to hopem. Postupoval kategoriemi, kvůli Messimu doma sbíral relikvie s emblémem Barcelony, ale zároveň po očku sledoval, jak se pár metrů od něj v áčku Sparty rozvíjí talent jménem Adam Hložek.

Taky se snažil být zpevněný v soubojích a hlavně přímočarý po zpracování míče. I černé vlasy si nechával stříhat jako Hložek - a když od mladé hvězdy dostal podepsaný dres, cítil se jako v ráji. Od čtvrtečního poledne jsou spolu v reprezentaci.

Zatímco Hložek prakticky celou sezonu v Hoffenheimu promarodil, jeho mladý obdivovatel senzačně vystřelil. Ze sparťanské devatenáctky se nejprve posunul do béčka a pětkrát si zahrál druhou ligu. Když velmi důstojně zvládl zimní přípravu s áčkem, při pohledu na dlouhatánský seznam marodů si ho Brian Priske v únoru vypůjčil rovnou do ligy.

„Má můj velký respekt,“ chválil ho kouč Priske opakovaně. Ale o tom, že by se číslo 38 mohlo prokutat až do širší reprezentační nominace, nemohla být řeč. Na červen si Sochůrek plánoval, že splní co nejvíc testů ve třetím ročníku na anglo-německé obchodní akademii. Místo toho možná objeví Ameriku a Mexiko.

Stačí poslední krok: předvést se proti Kosovu.