Článek
Invazivní hmyz původem z Číny se v posledních dekádách rozšiřuje do zemí po celém světě, před třemi lety se sršně asijské poprvé objevily i v Česku. V mírném podnebí střední Evropy se jim daří a navíc zde s výjimkou člověka nemají významného predátora.
Sršně asijské představují vážný problém pro včely, které slouží jako potrava pro jejich larvy. Zatímco sršeň obecná pro včely nepředstavuje zásadní hrozbu, ta asijská na ně agresivně útočí.
„Dovedou je velmi efektivně lovit. Jsou výborní letci, dovedou i dělat skupinové nálety,“ uvádí Nikola Grätzová z Českého svazu včelařů. Asijské sršně tak v poměrně krátkém čase dokážou zlikvidovat velké počty zdravých včelích populací. To má zásadní dopad na ekonomické aktivity včelařů, opylování zemědělských plodin i vinařství.
Od prvního nálezu odborníci na našem území zmapovali dvě hnízda sršní asijských. Nejprve v Plzni v roce 2023 a druhé o rok později na Ostravsku. Mimo to se vyskytly jednotlivé kusy v Rudné u Prahy, Hrádku u Rokycan a naposledy letos v dubnu v Rozvadově. Podle Svazu českých včelařů šlo o přímé dovozy ze západní Evropy.
Veřejnost může nález invazních sršní nahlásit přes webový formulář na stránkách Najdi.je nebo přes aplikaci Nahlaš sršeň. Poznávacím znakem jsou žlutě zbarvené konce končetin, jsou také menší než sršně obecné. Zapojení veřejnosti do monitoringu je podle odborníků klíčové.
Podle Jana Waltera ze Západočeské univerzity v Plzni odborníci od roku 2023 zpracovali více než dva tisíce hlášení. Ve většině případů šlo o záměnu s domácími druhy, ale právě tato data vedla ke všem dosavadním úspěšným nálezům.
„Sršní hnízda jsou kulovitého až hruškovitého tvaru a mají vchod z boku. Nejčastěji bývají vysoko v korunách listnatých stromů nebo v lidských stavbách, výjimečně i v zemi,“ popisuje Agentura ochrany přírody a krajiny.
S likvidací mohou v některých případech pomáhat i hasiči, kteří ale zatím fyzicky zasahovali jen jednou na Plzeňsku. „Odstraňovali jsme hnízdo, které jsme se snažili sejmout, nepoškodit a předat k dalšímu zkoumání odborníkům,“ uvádí mluvčí hasičů Kristýna Posekaná.
Podle odborníků je klíčová včasná intervence a informovanost veřejnosti. Tvrdí, že vytlačení sršní asijských z Evropy už sice není možné, ale dá se snižovat jejich negativní vliv na biodiverzitu a lidské aktivity. Tento hmyz se už rozšířil na severu Španělska, v Itálii, Belgii, Nizozemsku, Švýcarsku nebo v Německu.
„Odhaduje se, že se budou v budoucnu vyskytovat v celé Itálii, Portugalsku, ale i ve Velké Británii,“ tvrdí Agentura ochrany přírody a krajiny. Stejně tak bude podle ní časem zasažena střední Evropa a ostrovy Středozemního moře, protože tam pro ně existují velmi vhodné podmínky.
Pro lidi sršeň asijská nepředstavuje vážné riziko. „Není agresivnější než sršeň obecná,“ popisuje Agentura ochrany přírody a krajiny. K úmrtí dochází pouze v případě, že by došlo k pobodání několika sršni najednou nebo po silné alergické reakci.
Sršeň asijská se do Evropy pravděpodobně dostala náhodou s dovozem čínské keramiky. Ve Francii v roce 2004 nalezli první hnízdo a odtamtud se rozšířila i do sousedních zemí. Nejčastěji se šíří s dodávkami zboží nebo v souvislosti s cestováním.
