Článek
Sebepoškozování, kyberšikana, experimentování s novými návykovými látkami, ale také úzkosti, deprese, poruchy příjmu potravy, závislost na sociálních sítích či hrách, potíže ve vrstevnických vztazích nebo pochyby o smyslu života. Děti a dospívající v oblasti duševního zdraví mohou zažívat nejrůznější problémy, se kterými si ony samy ani jejich rodiče prostě nevědí rady.
A protože odborníci dlouhodobě upozorňují na to, že systém pomoci je dlouhodobě přetížený a v některých regionech je péče o dětské duševní zdraví prakticky nedostupná, hledají se způsoby, jak dětem i jejich rodinám ulevit.
Terapie na pojišťovnu
Jednou z možností je i psychoterapie poskytovaná na pojišťovnu, tedy bez nutnosti za ni platit z vlastní kapsy. Většina českých zdravotních pojišťoven už v posledních letech dětem v rámci svých preventivních programů (fondů prevence) na psychosociální podporu a psychoterapii přispívá, i když se výše příspěvků může lišit.
Hlavní podmínkou čerpání je to, aby terapeut či terapeutka byli pojišťovnou certifikovaní a schválení. K tomu musejí mít předepsané vzdělání, nejčastěji magisterský stupeň vysoké školy a výcvik v psychoterapii akreditovaný pro zdravotnictví. Navíc musejí být členy některé z profesních organizací, například České asociace pro psychoterapii.
Kolik dětem přispívají na online psychoterapii některé zdravotní pojišťovny?
VZP (111) až 5 000 Kč (maximálně 500 Kč/sezení)
ČPZP (205) až 6 000 Kč (maximálně 600 Kč/sezení)
ZP MV ČR (211) až 5 000 Kč (maximálně 10 sezení)
Zdroj: jednotlivé zdravotní pojišťovny
Relativní novinkou je ale i proplácení psychoterapie, která probíhá online. K té zdravotní pojišťovny začaly přistupovat v období covidu a po něm v reakci na nárůst obtíží u nejmladší generace. Projekt odstartovala VZP a postupně se přidávaly i další instituce. Jedna z největších pojišťoven, konkrétně OZP, však dosud trvá pouze na úhradě péče poskytované prezenčně. Distanční/online formu hradí pouze dospělým nad 18 let.
Způsoby, jak o úhradu žádat, si každá pojišťovna stanovuje sama.
Online formu uvítají hlavně starší děti
Ne všichni psychoterapeuti a psychoterapeutky online sezení dětem poskytovat chtějí a ne pro všechny je také nejvhodnější, jak vysvětluje terapeutka Petra Taye, která působí na online platformě Hedepy: „Online terapie vyžaduje trochu jiný způsob práce. Terapeut musí více pracovat s hlasem, tempem rozhovoru a aktivněji udržovat pozornost dítěte. Důležitá je také spolupráce rodičů – například je třeba zajistit dítěti klidné a bezpečné prostředí, kde může mluvit otevřeně. Výhodou je větší dostupnost péče, zvlášť pro rodiny z menších měst nebo pro děti, které mají problém docházet osobně. Zároveň ale online forma klade větší nároky na soustředění a technické podmínky.“
Podle Taye je terapie online nejvhodnější pro starší děti a dospívající zhruba od deseti let výše: „Teenageři jsou navíc často v online prostředí přirozenější a někdy se v něm otevřou snáz než při osobním setkání. U mladších dětí bývá důležitější práce skrze hru, kresbu nebo přímý kontakt. Proto má osobní terapie většinou větší možnosti.“ Online sezení ale může dobře fungovat třeba pro konzultace s rodiči dětí, které má terapeut v péči.
Pro některé typy potíží, jako je například sociální úzkost či fobie, je online forma péče velmi výhodná, protože dítě nemusí nikam chodit. Online se podle Petry Taye dají dobře řešit i úzkost, stres, nízké sebevědomí, vztahové problémy. U starších dětí a teenagerů se online dobře pracuje i s tématy identity, osamělosti, sebepoškozování. „Na druhou stranu u akutních krizí nebo například těžších forem poruch příjmu potravy je vhodnější buď hybridní formát, tedy osobní setkání prokládaná online sezeními, nebo formát čistě prezenční,“ dodává terapeutka.
Hodně pomoci dětem s úzkostmi mohou i sami rodiče. Jak k nim přistupovat popsala redaktorka Lucie Kocurová v článku nazvaném V deseti sám neusne, nechce na školu v přírodě. Odborníci radí, jak dětem pomoci, který vyšel ZDE.
V Praze vznikají nové služby
Na akutní krize nebo náhlá zhoršení psychického stavu jsou nastavené různé telefonické krizové linky, jako je například Linka bezpečí nebo Rodičovská linka, které dokážou volající zorientovat v situaci a doporučit jim, kam se obrátit dál. Obě linky fungují zdarma a anonymně. Linka bezpečí je v provozu nonstop, Rodičovská linka ve všední dny - a mohou se na ni obracet nejen rodiče, ale také třeba vyučující, vedoucí oddílů nebo trenéři; zkrátka kdokoliv, kdo se pohybuje v blízkosti dětí.
V Praze na poliklinice Zelený pruh se 21. května otevřela nová akutní psychiatrická ambulance pro děti a mládež. Tuto ordinaci provozuje organizace Zahrada pro duši. Je určena pouze dětem, které mají doporučení od svého praktického lékaře, případně byly propuštěny z psychiatrické nemocnice a potřebují návaznou péči.
Na území hlavního města začala také v květnu působit speciální sanitka určená pouze lidem s naléhavými psychickými problémy, včetně dětí a dospívajících. I na té se podílí centrum Zahrada pro duši: „Lidé si sanitku nevolají přímo, ale vysílá ji operátor linky 112 nebo 155, pokud vyhodnotí, že se problém týká duševního zdraví. Pokud výjezd týmu, ve kterém je i psychiatrická sestra, nekončí hospitalizací, předáme pacientovi nebo jeho rodičům kontakt na další služby, které mohou využít - v případě dětí je to například Centrum duševního zdraví pro děti a adolescenty Praha,“ říká Markéta Nováková ze Zahrady pro duši.
Kompletní adresář neziskových organizací nebo zdravotnických zařízení, které nabízejí pomoc a podporu v oblasti duševního zdraví po celé Česku, najdete na https://nevypustdusi.cz/kde-hledat-pomoc/, kde si můžete služby filtrovat například podle cílové skupiny nebo regionu.











