Článek
Klimatizace jsou v Evropě stále spíš luxusem než běžnou výbavou domácností, jak tomu je například ve Spojených státech nebo v Japonsku. Brzy se však bez nich ani evropské domovy zřejmě neobejdou.
Evropa se otepluje nejrychleji ze všech kontinentů. Vlny veder z posledních let přepisují rekordy - trvají čím dál déle a přicházejí čím dál dříve. Důkazem je i letošní jaro, které přineslo Portugalsku, Francii i Velké Británii nejvyšší květnové teploty v historii měření.
Ani vyhlídky do budoucna nejsou příliš nadějné. Podle Světové meteorologické organizace při OSN se rekordy v příštích pěti letech budou s vysokou pravděpodobností dál posouvat a planeta opakovaně překročí „bezpečnou“ hranici oteplení stanovenou Pařížskou dohodou.
„Rostoucí teploty se dotýkají nás všech. Nejde o jev, který by se týkal pouze jedné oblasti. A skutečně mění náš život,“ varuje v rozhovoru pro Seznam Zprávy klimatolog Carlo Buontempo s odkazem na zvyšující se úmrtnost způsobenou horkem za poslední roky a další zdravotní i jiné dopady.
Ty dnes pociťují i země, které na něco podobného v minulosti nebyly zvyklé.
„Vlny veder minulý rok zasáhly jako vždy jihozápadní, ale také severní evropské země. Velmi dlouhé období horka zažilo Finsko i Švédsko,“ říká Buontempo, který je ředitelem oddělení pro klimatické změny v meteorologické službě Evropské unie Copernicus.
Problém spočívá v tom, že řada těchto zemí není na extrémní horka, která se dnes stávají normou, uzpůsobená. „Mnoho evropských infrastruktur bylo navrženo s ohledem na extrémní mrazy, které jsou dnes stále vzácnější, nikoli na extrémní vedra, s nimiž se setkáváme stále častěji,“ podotýká Buontempo.
Britský Výbor pro změnu klimatu v nově zveřejněné zprávě se znepokojením konstatuje, že „Spojené království bylo vybudováno pro klima, které dnes už neexistuje a které se bude v příštích letech stále více vzdalovat realitě“.
Potíže s tím spojené pociťují Britové už teď. „Naše infrastruktura není navržena pro teploty nad 30 stupňů. Naše silnice se doslova roztékají, vlaky mají problém jezdit. Lidé se o sebe často v takových podmínkách neumí správně starat,“ přiblížila situaci v loňském rozhovoru pro Seznam Zprávy hydroložka Jess Neumannová z univerzity v anglickém Readingu.
Klimatizace jako spása?
Britský klimatický výbor upozorňuje mimo jiné na to, že v zemi nejsou rozšířené klimatizace, které by lidem ve vedrech usnadnily život. To samé platí i pro Německo a řadu dalších zemí, kde klimatizace nejsou běžnou součástí vybavení domácností.
Stanice CNN loni v létě upozornila, že v historicky teplejších Spojených státech klimatizací disponuje okolo 90 % domácností, podobně jako například v Japonsku. V Evropě se přitom jejich počet drží okolo 20 % a v některých zemích se pohybuje pouze v jednotkách procent.
„V Evropě jednoduše nemáme tradici používání klimatizací, protože ještě donedávna nebyly ve většině zemí skutečně potřeba,“ okomentoval to tehdy pro CNN Brian Motherway, vedoucí oddělení energetické účinnosti a inkluzivní transformace v Mezinárodní agentuře pro energii (IEA).
To už dnes přestává platit. Z dat Eurostatu vyplývá, že potřeba ochlazovat budovy za poslední desetiletí výrazně vzrostla – mezi lety 1979 a 2022 se v rámci Evropské unie zečtyřnásobila a trend nadále pokračuje.
Klimatolog Buontempo upozorňuje na to, že došlo k výrazným změnám ve struktuře spotřeby energií v souvislosti se zvyšující se potřebou chlazení.
„Nejvyšší spotřeba elektřiny tradičně nastávala v zimě, zejména kvůli vytápění. Pokud se však dnes podíváme na průběh spotřeby, zejména v jižní Evropě, vidíme v létě druhý vrchol, způsobený používáním klimatizací. V některých případech už ani není druhotný,“ popisuje.
Spolu s čím dál extrémnějšími vlnami veder, které Evropu opakovaně sužují, narůstá poptávka po klimatizacích.
Zpráva IEA odhadla, že počet klimatizačních jednotek v rámci EU vzroste do roku 2050 na 275 milionů, což je více než dvakrát tolik než v roce 2019. Německý think tank Heinrich Böll Stiftung upozorňuje, že v Německu se za poslední dva roky téměř zdvojnásobil počet domácností, které mají klimatizaci.
Deník The Guardian zase upozorňuje, že do roku 2050 bude 92 % domácností ve Spojeném království ohroženo přehříváním. Britský klimatický výbor proto apeluje na to, aby do deseti let disponovaly klimatizacemi všechny nemocnice a pečovatelské domy. Nejpozději do pětadvaceti let by pak měly patřit ke standardnímu vybavení všech britských škol.
Začarovaný kruh
Masové rozšíření klimatizací nicméně komplikuje několik problémů. Za prvé, jejich používání má zásadní dopad na životní prostředí – zvyšuje spotřebu energie i emise skleníkových plynů (globálně tvoří okolo 4 %) a navíc odvádí teplo z budov do okolního vzduchu. Podle dřívější studie provedené v Paříži dokáží klimatizace zvýšit venkovní teplotu o dva až čtyři stupně Celsia.
Klimatizace jsou tak do jisté míry součástí začarovaného kruhu – jejich používání sice přináší rychlou úlevu, v konečném důsledku ale zesiluje klimatickou změnu, čímž opět zhoršuje vlny veder a extrémní projevy počasí.
Problematická je také skutečnost, že klimatizace zůstávají pro řadu evropských domácností finančně nedostupné. Server Euronews uvádí, že okolo 38 % obyvatel tvrdí, že si klimatizaci nemohou dovolit. Důvodem je nákladná instalace i následné používání, které provází rostoucí ceny energií v souvislosti s válkou na Ukrajině a krizí na Blízkém východě.
Podle Buontempa je právě na klimatizacích jasně vidět, jak dokáže klimatická změna prohlubovat sociální rozdíly a nerovnosti, které ve společnosti existovaly už předtím.
„Pokud máte dostatek prostředků, pořídíte si klimatizaci, která vám pomůže. Nepřináší ale prospěch lidem kolem vás – spíše naopak, jde do určité míry na úkor okolní komunity,“ vysvětluje klimatolog. „Je to tedy tak, že pokud si můžete dovolit ochladit svůj domov, budete na tom lépe. Pokud si to dovolit nemůžete, budete následky veder snášet mnohem hůř.“
