Festival ve Varech uvede film s Geislerovou o sterilizaci romských žen

Film slovenského režiséra Ivana Ostrochovského nazvaný Pramen je jedním ze tří titulů, jež se probojovaly do hlavní soutěže a vznikly v české koprodukci. Těmi dalšími jsou komediální drama Chica Checa režiséra Šimona Holého a Padlé ovoce od tvůrkyně z Barmy Pchjo Pchjo Aun.

Festival se uskuteční od 3. do 11. července, program představili pořadatelé toto úterý. V hlavní soutěži, dále v sekci Proxima a v nesoutěžní sekci Zvláštní uvedení diváci uvidí 37 titulů, z toho 15 debutů, oznámil umělecký ředitel Karel Och.

„Jedním z rozpoznávacích znaků filmů v letošním hlavním programu je imponující snaha jejich autorů pochopit různorodost a komplexnost světa vlastní konfrontací, neutuchajícím hledáním vztahu mezi gesty uměleckým a politickým, intimním a celospolečenským,“ říká Och.

Do nejsledovanější hlavní soutěže pořadatelé opět vybrali 12 děl. V dramatu Tři týdny poté srbského režiséra Miroslava Terziće vyrážejí žáci střední školy s učiteli na třídní výlet, avšak porouchá se jim autobus. Skupina uvázne v hotelu nedaleko hor, kde se uzavřený student rozhodne promluvit o nedávné sebevraždě nejlepšího kamaráda.

Druhý snímek nazvaný Bílé noci, černý prachy vypráví o starším páru z Petrohradu, který si roky spořil na dovolenou. Když se v důsledku ruské invaze na Ukrajinu stane obětí podvodu, sen se rozplyne společně s iluzí o tom, že dvojice má své morální zásady i vztah pod kontrolou. Film natočili Kristina Grozeva a Petar Valchanov, držitelé Křišťálového glóbu z karlovarského festivalu v roce 2019 za drama Otec.

Třetí snímek v letošní hlavní soutěži Chica Checa je dílem režiséra Šimona Holého. Pojednává o vesnické pošťačce Zdeně, jež se v podání Pavly Tomicové snaží splnit poslední přání své chřadnoucí matky. Série nečekaných událostí ji sblíží se synem hraným Janem Cinou.

Kolumbijský film nazvaný Pět let a čtyři měsíce se zaměřuje na Martu, která se ve snaze najít synovy ostatky vydává na místo, kde se stírá hranice mezi světem živých a mrtvých. Autoři Juan Miguel Gelacio a Esteban Hoyos García podle pořadatelů „dávají hlas kolumbijským ženám, které po zmizení svých dětí vzaly pátrání do vlastních rukou“.

V hlavní soutěži dále budou chilský film Za deštěm o ženě, v níž nález mrtvé holčičky probudí vzpomínku na sexuální zneužívání, nebo komorní dánské drama Nečekaný host. Točí se okolo rodiny, která se vinou starých ran ocitá na hraně rozpadu.

Hrdina švýcarského snímku Šťastná rodina inspirovaného skutečnou událostí nechá bez dozoru dvě děti a ty omylem zapálí kuchyň. Švýcarské úřady je přemístí do pěstounské rodiny. Navzdory zákazu se je protagonista rozhodne vystopovat.

Témata jako migrace či náboženská omezení prozkoumává německý film Hijamat. Protagonista Murad se dozví, že mladší bratr je gay. Rád by mu pomohl, jeho tradiční muslimská rodina je však proti.

Další snímek v hlavní soutěži se jmenuje Za zády mi číhá lev a vypráví o seznámení čerstvě plnoleté senegalské dívky, jež se uchází o azyl, se čtyřicátnicí toužící začít nanovo.

Libanonský film Potrubí se odehrává v městečku, které je bez vody. Mezi obyvateli stoupá napětí. Pomoct jim může instalatér, jenž už je ale v důchodu a navíc potřebuje klid na truchlení nad zesnulým přítelem.

K nejsledovanějším titulům hlavní soutěže bude patřit Pramen. Slovenský režisér Ivan Ostrochovský jej situoval do 80. let minulého století. Vypráví o ambiciózní lékařce v podání Anny Geislerové, která se podílí na sterilizaci romských žen. Pochyby začne mít až po seznámení s charismatickou romskou sanitářkou. „Uhrančivé drama se vrací k dodnes nedořešenému tématu tuzemských dějin, kdy o možnosti mít děti rozhodoval stát,“ uvádějí pořadatelé. Třiapadesátiletý Ostrochovský je autorem hraného filmu Služebníci nebo oceňovaného dokumentu Světloplachost.

Nucené sterilizace romských žen prováděné bez jejich informovaného souhlasu byly závažným porušením lidských práv, k němuž docházelo v někdejším Československu i po sametové revoluci. Podle odhadů byly mezi lety 1966 až 2012 nedobrovolně sterilizovány tisíce žen. Finanční odškodnění pro oběti protiprávní sterilizace schválil český parlament v roce 2021, k letošnímu únoru se ministerstvu zdravotnictví přihlásilo více než 2639 dotčených žen. Úřad kladně vyřídil přes 1100 žádostí, uvedla agentura ČTK.

Posledním titulem v letošní hlavní soutěži karlovarského festivalu bude Padlé ovoce, které v české koprodukci natočila filmařka z Barmy Pchjo Pchjo Aun. Vypráví o dvojici mladých žen, jež v textilní továrně průmyslového města Rangúnu čelí pracovnímu vyčerpání, sociálnímu útlaku a ekonomické nejistotě.

Druhá soutěžní sekce Proxima nabídne i letos prostor autorům čekajícím na objevení, stejně jako renomovaným umělcům hledajícím nové směry. Mezi 12 snímky z různých částí světa zastoupí Česko světová premiéra česko-slovenského celovečerního debutu 33 kroků od Šimona a Anny Domček. Odehrává se 13 let poté, co hlavní hrdina utrpěl těžká zranění hlavy v rámci rasisticky motivovaného útoku. Nyní má být útočník propuštěn.

Dále dramaturgové do Proximy zařadili španělsko-argentinskou road movie z prostředí řidičů kamionů nazvanou Kamioňáci, poetický japonský příběh Spalovna nebo film Paříž Paříž, v němž se v jednom bytě setkávají muži z Číny, Konga a Palestiny.

Soutěžit bude v Proximě i slovenská novinka Milovník, ne bojovník debutující režisérky Martiny Buchelové. Vypráví o Andrejovi, který se snaží přestat pít a zamiluje se do chlapce.

Nesoutěžní sekce Zvláštní uvedení obsahuje čtyři domácí tituly. Budou mezi nimi časosběrný dokument Heleny Třeštíkové o zpěvačce Báře Basikové nebo snímek Mistryně od Bohdana Karáska vyprávějící o lékařce, která žije ve spokojeném vztahu a konečně čeká dítě. Rozhodne se o něm říct svému bývalému manželovi, s nímž se jí počít nepodařilo.

Dalším domácím titulem, který se dočká zvláštního uvedení, je film Robert Richardson: The White Devil. Někdejší studentka kamery na pražské FAMU Jana Hojdová hledala kontakt na Roberta Richardsona, sedmdesátiletého držitele tří Oscarů a ceněného spolupracovníka režisérů Olivera Stonea, Martina Scorseseho či Quentina Tarantina. Jeden z nejvýznamnějších současných kameramanů jí překvapivě odpověděl osobně. „Zpočátku studentské cvičení a téma na diplomovou práci se brzy proměnily ve tvůrčí partnerství a osobní přátelství,“ uvádí anotace.

Čtveřici filmů v kategorii Zvláštní uvedení uzavírá Zpráva pro Minervu 2, kterou natočili Miroslav Krobot a Lubomír Smékal. Odehrává se v omšelém hotelu, kde se setkávají osamělá klarinetistka, mladík vyhlížející milostné dobrodružství, nespokojený manželský pár nebo mimozemšťan vyslaný z planety Minerva 2, aby podal zprávu o stavu Země. Experimentální film volně navazuje na stejnojmennou inscenaci Divadelního spolku S 23.

Sekce Zvláštní uvedení kromě toho nabídne ještě čtyři snímky, jež vznikly s českou účastí v mezinárodní koprodukci. Budou mezi nimi titul Kdyby se holubi proměnili ve zlato české režisérky Pepy Lubojacki, který na letošním ročníku festivalu Berlinale vyhrál cenu pro nejlepší dokumentární snímek, dále biografický dokument Dvě deci tuše režisérky Ester Geislerové o jejím otci Petru Geislerovi, příběh otce a syna Město otců režiséra Zdeňka Tyce s herci Tomášem Vravníkem a Vladimírem Javorským nebo absurdní komedie Vyvolený polského režiséra usazeného v Čechách Tomasze Mielnika, jejíž předlohou se stal poslední román Thomase Manna.

Pořadatelé již dříve oznámili, že cenu prezidenta festivalu převezme herečka Magda Vášáryová. Organizátoři také uvedou digitálně restaurovanou kopii tragikomedie Věry Chytilové Kopytem sem, kopytem tam.

Stěžejní součástí akce, od jejíhož zrodu letos uplyne 80 let, má být speciální edice sekce Návraty k pramenům. Jeden z divácky nejoblíbenějších stálých programů festivalu, který se ohlíží do historie kinematografie, bude tvořen dvacítkou vybraných filmů z předchozích ročníků soutěžní přehlídky.

Historii festivalu v Karlových Varech připomene ve venkovním prostoru mezi hotely Pupp a Thermal výstava fotografií přibližující především méně zmapované období jeho vzniku, dobovou atmosféru předrevolučních ročníků i zásadní momenty či hosty.