Článek
Se živorodkou kříženou, anglicky známou jako Amazon molly, pojmenovanou podle kmene ženských bojovnic z řeckých bájí, si biologové lámali hlavy téměř sto let. Tento druh ryby žijící v řekách Mexika a jižního Texasu pokořil samotnou evoluční teorii, když po 100 tisíc let přežil bez samců. Nový výzkum publikovaný v časopise Nature začíná rozplétat tuto biologickou záhadu.
Živorodky křížené si sice v teplých pomalých proudech vybírají samčí partnery z příbuzných druhů, ale jejich geny se k potomkům vůbec nedostanou. Jde o biologický „trik“ známý jako gynogeneze, při kterém samice využívá samčí sperma pouze k nastartování vývoje vajíčka, ale jeho DNA následně rychle vyloučí. Rodí se pak pouze dcery, z nichž každá je klonem své matky.
Podle tradičních teorií jsou tyto druhy, které pouze kopírují svou DNA a nediferencují ji sexuálním stykem s dalšími jedinci, odsouzené ke genetickému úpadku a krátké existenci. Každý živočišný systém včetně nepohlavních a asexuálních druhů však má určité způsoby, jak se genetických „chyb“ vyvarovat.
Nová studie odhalila, jak živorodky křížené přežily sto tisíc let bez samců a genetických mutací. V dosavadní teorii chyběl jeden zásadní článek, uvedl v článku BBC spoluautor nové studie biolog Edward Ricemeyer. „Tím článkem byla genová konverze,“ dodal.
Genová konverze je forma genetické opravy, která se vyskytuje u mnoha organismů, včetně lidí. U pohlavních druhů nese každý jedinec obvykle dvě kopie většiny genů, jednu od matky a jednu od otce. Když dojde k poškození DNA, mohou buňky někdy použít jednu kopii genu jako šablonu k opravě té druhé. Tento proces je často popisován jako druh mechanismu „kopírování a vkládání“.
U lidí a většiny zvířat tento mechanismus funguje převážně jako proces na pozadí, který tiše opravuje poškození DNA, když k němu dojde. U živorodky křížené však hraje mnohem významnější roli. Ricemeyerův výzkum odhalil, že genová konverze má na genom živorodky podobný vliv jako pohlavní rozmnožování na lidský genom a zároveň pomáhá omezovat hromadění škodlivých mutací.
K pochopení, jak je bezpohlavní druh schopen tak rozsáhlé genové konverze, je nutné se podívat na jeho úplný prvopočátek. Stejně jako většina bezpohlavních živočichů vznikla živorodka křížená z jediného náhodného setkání. Podle výzkumu došlo k této události zhruba před 100 tisíci lety, kdy se samice živorodky mexické spářila se samcem živorodky širokoploutvé.
Na rozdíl od většiny mezidruhových hybridů nevzniklo neplodné potomstvo, ale nová druhová linie schopná rozmnožování bez pohlavního styku. Právě toto dvojí genetické dědictví umožňuje živorodce komplexní konverzi genů.
Důsledky tohoto objevu zároveň dalece přesahují samotnou rybu. Porozumění alternativním strategiím řešení genetických „chyb“ by mohlo mít širší dopad i na lidskou biologii. Škodlivé mutace totiž nejsou výsadou pouze asexuálních druhů.
„Rakovina je nemoc způsobená mutacemi,“ připomněl Ricemeyer. Ačkoli se snaží nepřehánět důsledky svých zjištění, tvrdí, že cokoli, co může prohloubit naše porozumění genetickým mutacím – a strategiím přírody, jak s nimi zacházet –, bude v dlouhodobém horizontu užitečné.
