Hlavní obsah

Kim Čong-un už není chudý příbuzný. Donutil Čínu zabojovat o vliv

Foto: Profimedia.cz

Severokorejský vůdce Kim Čong-un si v Pekingu potřásá pravicí s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem. Snímek je ze září 2025.

Kim Čong-un už není chudým příbuzným Číny. Díky Moskvě získal páku, která teď táhne Si Ťin-pchinga do Pchjongjangu. Peking se bojí jaderných hrozeb i ztráty vlivu a potřebuje Kimovi připomenout, kdo je jeho dávným patronem.

Článek

Ještě před několika lety to pro Kim Čong-una nevypadalo dobře. Jednání o severokorejském jaderném programu ztroskotala, americké sankce tak zůstávaly v platnosti. Pandemie covidu-19 navíc přiměla Pchjongjang k hermetickému uzavření hranic, čímž se Severní Korea odřízla i od životně důležitého obchodu s Čínou.

Někdy v té době se na severokorejské půdě naposledy ukázal i její dávný patron Si Ťin-pching.

O sedm let později se čínský vůdce chystá do KLDR znovu. Tentokrát ho však přivítá Kim, který ztracené sebevědomí našel ve spojenectví s Ruskem, navzdory protestům Západu dál rozvíjí jaderný program a chce dát najevo, že Severní Korea už není jen chudým příbuzným Číny.

Demonstrace jednoty

Právě příklon Pchjongjangu k Moskvě je nejspíš jedním z důvodů, proč Siho první zahraniční cesta letošního roku povede právě do KLDR.

Peking se přitom v posledních měsících snaží vystupovat jako diplomatické centrum – čínské hlavní město navštívili američtí i ruští představitelé a Si Ťin-pching se pokouší prezentovat Čínu jako mocnost schopnou jednat se všemi stranami.

Čínský prezident má KLDR navštívit 8. a 9. června. Oficiální program zatím znám není, dá se však očekávat především demonstrace jednoty spojenců proti Západu. Zároveň půjde o citlivé připomenutí, že Čína nechce přenechat vliv na svého souseda Rusku.

Pro Kima má návštěva obrovskou propagandistickou hodnotu. Severní Korea se po pandemii znovu otevřela vybraným kontaktům se zahraničím, zapojila se do ruské války proti Ukrajině a posílila své postavení vůči Moskvě i Pekingu.

Kim zároveň světu předvádí jaderný a raketový arzenál i proměnu Pchjongjangu, kterou režim líčí jako důkaz vlastní odolnosti.

Chce ukázat, že těchto výsledků dosáhl bez ústupků Spojeným státům a bez spolupráce s Jižní Koreou.

Prostředník

Severokorejský vůdce proto do jednání se Si Ťin-pchingem nevstupuje z pasivní pozice. Nová blízkost k Rusku mu dává páku, s jejíž pomocí může na Čínu tlačit kvůli ekonomickým ústupkům. Spekuluje se také o tom, zda by Si mohl sehrát roli prostředníka mezi Donaldem Trumpem a Kim Čong-unem.

Korejský poloostrov patřil mezi témata, o nichž Trump a Si jednali během květnové návštěvy amerického prezidenta v Pekingu. Podle Bílého domu oba lídři potvrdili společný cíl denuklearizace Severní Koreje.

Pchjongjang však vysílá opačný signál. Kim Čong-un tento týden podle státních médií navštívil nový závod na výrobu jaderného materiálu pro vojenské účely a oznámil plán „exponenciálně“ posílit jaderné síly státu.

Jednou z otázek nadcházející návštěvy proto je, zda a jaký tlak bude Si na Kima vyvíjet, aby obnovil dialog se Spojenými státy.

Trump po návratu do Bílého domu opakovaně naznačoval, že by měl zájem o další summit se severokorejským vůdcem, a není vyloučeno, že čínského prezidenta požádal, aby v Pchjongjangu předal určitou zprávu.

Kim však zatím zůstává neústupný. Odmítá jednání, v nichž by byl severokorejský jaderný program hlavním předmětem vyjednávání, a dlouhodobě jej považuje za pojistku proti americkému útoku i za nástroj, který snižuje závislost KLDR na Moskvě a Pekingu.

Tento postoj posiluje i přesvědčení Pchjongjangu, že státy bez jaderného odstrašení jsou vůči americkému tlaku zranitelnější.

Jak získat Kimovu přízeň

Si Ťin-pching tak pravděpodobně využije návštěvu také k připomenutí, že Čína zůstává pro Severní Koreu klíčovým partnerem.

Peking se snaží prezentovat jako stabilizující síla v kontrastu s Washingtonem, který podle čínského výkladu šíří nejistotu vojenským tlakem, obchodními válkami i jednostrannými sankcemi.

Jenže samotný fakt, že Si do Pchjongjangu cestuje, ukazuje i druhou stránku vztahu – také on potřebuje získat Kimovu přízeň.

„Není pochyb o tom, že Číňané jsou znepokojeni tím, jak se sbližují vztahy mezi Severní Koreou a Ruskem,“ uvedl pro The New York Times John Delury, historik a výzkumný pracovník organizace Asia Society v Soulu. „Tato cesta pomáhá této situaci částečně zabránit a pro Si Ťin-pchinga je to způsob, jak se znovu zapojit do dění.“

Obnovení obranné spolupráce mezi Severní Koreou a Ruskem v roce 2024 umožnilo Kimovi zmírnit závislost na Pekingu. KLDR podle západních a jihokorejských představitelů získává od Ruska ropu, potraviny a vojenské technologie výměnou za munici a vojáky pro válku na Ukrajině.

Pro Čínu je přitom stabilita na severovýchodní hranici zásadní. S KLDR sdílí zhruba 1400 kilometrů dlouhou hranici a spojuje ji s ní obranná smlouva – se žádnou jinou zemí Peking takovou dohodu nemá. Letos od jejího podpisu uplyne 65 let. Čína navíc dlouhodobě plní roli hlavního prostředníka mezi izolovaným severokorejským režimem a zbytkem světa.

Sám Peking se severokorejského jaderného programu obává. Testy zbraní a jaderné hrozby přitahují do regionu pozornost Spojených států, posilují bezpečnostní spolupráci Washingtonu se Soulem a Tokiem a zvyšují riziko nestability. Čína proto potřebuje dát najevo, že má na Kima stále vliv – a že se nenechá Moskvou v Pchjongjangu zastínit.

Také ekonomicky zůstává Čína pro Severní Koreu nejdůležitějším záchranným lanem. Představuje drtivou většinu jejího zahraničního obchodu a patří k jejím nejdůležitějším diplomatickým partnerům. Letos Peking obnovil železniční a letecké spojení s Pchjongjangem, což může být první krok k širšímu oživení přeshraničních kontaktů.

Kromě těsných vazeb na Moskvu sází Kim ještě na jednu kartu – turismus. Jde o jedno z mála odvětví, na které se nevztahují přísné sankce Rady bezpečnosti OSN, což z něj činí legální a nesmírně ceněný zdroj tvrdé měny pro podvyživenou severokorejskou ekonomiku.

Režim v posledních letech masivně investoval do ambiciózních megaprojektů, jako je obří přímořské letovisko Wonsan-Kalma s desítkami hotelů na východním pobřeží nebo modernizované horské středisko Samjiyon v podhůří posvátné hory Pektu.

Tato místa byla vybudována s cílem nasytit poptávku čínské střední třídy po exotické a bezpečné dovolené.

Pro Peking představuje organizovaný turismus ideální diplomatický nástroj. Si Ťin-pching může pouhým uvolněním kohoutků a povolením hromadných zájezdů poskytnout Kimovi masivní finanční injekci, aniž by tím formálně porušil mezinárodní sankční režim.

Letovisko Wonsan-Kalma:

+12

Doporučované