Zemětřesení na Úřadu vlády. Babišovi lidé se spolehli i na umělou inteligenci

Stávkující zaměstnanci Úřadu vlády mluví o frustraci kvůli přesunu části agend na ministerstva. Personálním přesunům nerozumí, odmítají, že by šlo o posílení efektivity. A klíčovou analýzu dopadů nepovažují za relevantní.

Dokumenty, které má redakce k dispozici na základě žádosti podle zákona o svobodném přístupu k informacím, odhalují, že s analýzou pomáhala i umělá inteligence.

„Je to rozhodnutí šité horkou jehlou, dělané na poslední chvíli, není založené na reálných efektivních analýzách,“ zmínil Ondřej Medal, jeden z mluvčích stávky vyhlášené Odborovou organizací Úřadu vlády.

Právě analýza dopadů byla zmiňována i na schůzce s lidskoprávními experty, kterým na konci května premiér Andrej Babiš (ANO) společně s ministry a vedoucí Úřadu vlády Tünde Bartha přesun agend představovali.

Redakce Seznam Zpráv má k dispozici dva dokumenty. Jeden nazvaný „Analýza překryvů činností“ a druhý „Sběr dat o činnostech na Úřadu vlády“, oba vytvořené vládním analytickým útvarem a označené jako pracovní draft.

Tünde Bartha už pro Hospodářské noviny popsala, že analýzy označily řadu duplicit a nemají suplovat manažerské rozhodnutí. V zásadě totiž analýzy nepopisují, že by bylo účelné agendy přesouvat.

Druhý jmenovaný dokument ovšem odhaluje, že proběhl důkladný audit činností na vládě, do kterého byli zapojení ředitelé všech odborů. A s výslednou analýzou pomohla umělá inteligence.

„To umožnilo vynechat z hlubší analýzy činnosti, u kterých je zjevná jejich kritičnost – například pro zajištění chodu vlády,“ stojí v dokumentu.

Dotazník napříč všemi řediteli odborů probíhal od 8. do 17. dubna. Ředitelé museli vyplnit počet pracovníků, ale i přidanou hodnotu odboru a co by se stalo, kdyby odbor přestal fungovat. Rozepsat měli přehledně do jednotlivých řádků přehled činností, které vykonávají, jako jsou analýzy, návrh zákona, smlouvy či rozhodnutí.

Ředitelé také byli upozornění, že to není jednoduchý úkol a mají si na něj vyhradit několik hodin času.

„Jde o běžný způsob, jak informovat vedení úřadu o tom, čemu lidé ve Vašem útvaru skutečně věnují svůj čas a lépe pochopit dopady případných změn,“ mělo podle dokumentu stát ve zdůvodnění.

Už zde se ředitelům nabízí, že mohou využít umělou inteligenci, aby jim pomohla úkol splnit. „Pamatujte ale na to, že poslední slovo musí mít vždy člověk. Umělá inteligence neví to, co víte Vy,“ stojí v dokumentu, který má redakce k dispozici.

Analytický útvar následně také použil umělou inteligenci, aby mu pomohla informace setřídit. „V první fázi bylo nutné z velkého množství vykázaných činností identifikovat ty, u nichž má smysl uvažovat o změně s cílem omezit nebo realokovat personální kapacity. Proto byl k analýze využit i velký jazykový model,“ stojí v dokumentu.

Vedoucí Úřadu vlády Tünde Bartha v reakci pro Seznam Zprávy odmítla, že by byla umělá inteligence využitá k tomu, aby navrhla, koho přesunout. „Vůbec,“ reagovala.

Ředitel Odboru vládního analytického útvaru Šimon Vydra ovšem redakci využití umělé inteligence potvrdil. „Jsme schopni určité modely využívat v bezpečném prostředí a s garancí, že data nejsou využitá k dalšímu tréninku,“ uvedl ředitel.

„Ve výsledku to bylo využito málo. Snažili jsme se tím redukovat to, kolik položek se musí manuálně procházet, ale ve výsledku to s mírou jistoty bylo schopno odclonit jen menší část,“ popisuje Šimon Vydra s tím, že zbytek se procházel manuálně.

Datový analytik a vedoucí oboru Studia nových médií na Ústavu informačních studií a knihovnictví na Filozofické fakultě UK Josef Šlerka popisuje, že spíše doporučuje obrácený postup.

„Vytvořit si vlastní názor a potom ho konzultovat s umělou inteligencí. Protože jinak vám hrozí riziko, že uměla inteligence předpřipraví názor, a to není nikdy dobře samozřejmě,“ líčí Josef Šlerka.

„Umělá inteligence nemá lidský kontext, ten mají vždycky jen účastníci v organizaci,“ popisuje.

Sám ovšem dodává, že by kritizoval především situaci, kdy by informace analyzovala jenom umělá inteligence.

Matěj Chytil z platformy Byro zase popisuje, že vedoucí analytického odboru Šimon Vydra už prezentoval využití umělé inteligence a platí za experta.

„Je to nové na úrovni fungování běžných českých institucí,“ říká Chytil. Vysvětluje, že je také potřeba oddělit samotnou analýzu od politického rozhodnutí.

„Politická úroveň má mandát od voličů naložit s poznatky, jak uzná za vhodné a potom nést ovoce nebo kritiku,“ dodává.

Samotný dokument pak obory protidrogové politiky, rovnosti žen a mužů či odbor lidských práv a ochrany menšin označuje za „Útvary s roztříštěným portfoliem činností“.

Z doporučení přímo nevyplývá, že by bylo efektivnější přesunout odbory na ministerstva. Například u protidrogové politiky stojí ve shrnutí informace, že samotný odbor se cítí být poddimenzovaný.

„Je otázkou, zda takto ambiciózní činnosti lze úspěšně realizovat s takto nízkou alokací,“ stojí pak u lidskoprávních odborů. Dokument rozebírá i možnost snížení administrativní zátěže odborů sloučením rad do jediné Rady vlády pro lidská práva a rovné příležitosti.

Vláda se naopak rozhodla k přesunu odborů na jednotlivá ministerstva, což mělo být v pátek stvrzeno podepsáním takzvaných delimitačních protokolů.