Článek
Strana Občanská smlouva arménského premiéra Nikoly Pašinjana vyhrála nedělní parlamentní volby se ziskem 49,8 procenta hlasů. V pondělí o tom podle agentur informovala arménská volební komise po sečtení hlasů ze všech volebních místností. Druhá skončila Silná Arménie, kterou vede rusko-arménský miliardář Samvel Karapetjan. Získala 23,3 procenta hlasů.
Volby, které poznamenaly hrozby ze strany Ruska, potvrdily prozápadní orientaci Arménie, píše agentura AFP.
Do parlamentu se dostanou ještě další dvě strany. Podle volební komise hlasovalo 59 procent oprávněných voličů.
Pašinjan, který v poslední době prosazuje sbližování s Evropskou unií, se už v noci na pondělí označil za vítěze voleb. Vítězství své strany označil za historické a Arménii podle něho tato výhra „zajistí věčnost a rozvoj“. Slíbil, že udrží kurz sbližování se Západem a zároveň bude rozvíjet vztahy s Ruskem.
Podle Pašinjanova hlavního oponenta Karapetjana byly volby ostudné a provázely je represe. Karapetjan uvedl, že desítky lidí z jeho volební kampaně byly zatčeny.
Arménský vyšetřovací výbor sdělil, že vyšetřuje 59 případů týkajících se údajného porušování volebních pravidel, včetně opakovaného hlasování. Zadržel devět osob.
Volby v zemi proběhly na pozadí výrazné společenské polarizace a geopolitického napětí. Pro proevropského premiéra Pašinjana představovaly zkoušku vlastní legitimity, která utrpěla ránu v roce 2023, když Arménie během konfliktu s Ázerbájdžánem definitivně přišla o území Náhorního Karabachu.
Opozice obviňovala premiéra z neschopnosti, vládní tábor však poukazoval na fatální selhání Ruska, jehož status jakožto vojenského spojence Arménie zásadně utrpěl. Moskva totiž během konfliktu neposkytla Arménii slíbenou pomoc, což část veřejnosti donutilo přehodnotit postavení Ruska coby hlavního garanta arménské bezpečnosti.
Pašinjanova vláda pak začala usilovat o prohloubení vztahů s Evropskou unií a Spojenými státy. To se ale setkalo s nelibostí v Moskvě, která zemi opakovaně vyhrožuje.
„Všichni vnímáme, co se děje v ukrajinském směru. Ale jak to začalo? Ukrajinskou snahou připojit se k EU. To vše později vedlo ke státnímu převratu, Krymu a bojovým operacím. Je to vážná otázka,“ pronesl minulý měsíc ruský prezident Vladimir Putin. Rusko také zavádělo dovozní omezení na různé druhy arménského zboží.
Náhorní Karabach
Oblast o rozloze asi čtyř tisíc kilometrů čtverečních obývali převážně etničtí Arméni. Ti tam během rozpadu Sovětského svazu vyhlásili nezávislý stát, ale podle mezinárodního práva region zůstával součástí Ázerbájdžánu. Území propojoval s Arménií tzv. Lačinský koridor, nezbytný pro zásobování.
V době Sovětského svazu byl Náhorní Karabach autonomní oblastí (AO) v rámci Ázerbájdžánské SSR. Baku ale pak autonomii regionu zrušilo. Součástí arménského vzbouřeneckého útvaru byly později i části Ázerbájdžánu, které do někdejší AO nepatřily. Separatisté nad většinou z nich postupně ztratili kontrolu, ve válce v roce 2020 Baku dobylo i část původní AO.
V září 2023 separatisté po další válce kapitulovali a region se opětovně sjednotil s Ázerbájdžánem. Arméni z Karabachu začali po tisících prchat a území se takřka vylidnilo.
Náhorní Karabach.
Ruské výhrůžky ale podle bývalého Pašinjanova poradce a dnes šéfredaktora nezávislého serveru AliQ Media Arsena Charatjana na Armény už tolik nezabírají.
„V arménské společnosti dnes existuje střízlivější pohled na Rusko než kdykoliv předtím. Lidé už nevěří, že Rusko přijde a zachrání je. Když Rusko hrozí sankcemi, působí to spíše kontraproduktivně. Arménie přece neříká, že chce s Ruskem přerušit vztahy. Říká pouze, že chce sama rozhodovat o tom, s kým bude spolupracovat, jaké zbraně bude nakupovat nebo s kým bude jednat,“ řekl Charatjan v předvolebním rozhovoru pro Seznam Zprávy.
Podobný názor projevil také analytik a bývalý poslanec arménského parlamentu Mikajel Zoljan: „Arménská společnost už psychologicky překonala svou závislost na Rusku. Je to trochu jako ve vztahu, ve kterém se chcete rozvést a partner vám vyhrožuje: ‚Jestli odejdeš, zničím tě.‘ Takové hrozby vás přece nepřimějí vrátit se zpátky. Naopak vás utvrdí v tom, že musíte odejít co nejrychleji. Přesně tak dnes mnoho Arménů vnímá Rusko,“ řekl pro Seznam Zprávy.
K dění v Arménii
Je to jeden z nejbolestivějších rozchodů, který Moskva zažívá. Arménský premiér Nikol Pašinjan se rozhodl svou zemi vyvést ze závislosti na silném sousedovi a vést rozmanitější zahraniční politiku. Toto směřování by chtěl stvrdit i v nedělních parlamentních volbách.
