„Takových jako já byly tisíce.“ Členství v KSČ zamlčel i karlovarský hejtman

Když Seznam Zprávy nedávno upozornily na dva nové poslance hnutí ANO Drahomíra Blažeje a Vladimíra Kolka, kteří ve svých veřejných životopisech neuváděli někdejší členství v komunistické straně, mohlo se zdát, že jde o ojedinělé případy.

Archivní materiály nyní ukazují, že podobně neúplný obraz své předlistopadové minulosti nabízí další člen Babišova hnutí, karlovarský hejtman Petr Kubis.

Z personálních a stranických materiálů, které si Seznam Zprávy vyžádaly z Archivu bezpečnostních složek a Národního archivu, vyplývá, že současný hejtman nebyl před rokem 1989 pouze příslušníkem Pohotovostního pluku Veřejné bezpečnosti, jak se ví už od roku 2020, kdy na to prvně upozornil senátor Jan Horník. 

Ještě jako osmnáctiletý učeň se v prosinci 1986 stal kandidátem KSČ a o dva roky později byl přijat za řádného člena. Členskou legitimaci převzal v březnu 1989.

V přihlášce uvedl, že chce být „platným členem této strany“ a „plně se podílet na budování naší socialistické vlasti“ (viz dokumenty níže). Stranické orgány jej hodnotily jako politicky spolehlivého příslušníka SNB s kladným vztahem k socialistickému zřízení.

Jeden ze tří ručitelů během přijímacího procesu Kubise doporučil s tím, že „jeho názor je vyhraněný k budování komunistické společnosti“ a že je „zásadový v boji proti prospěchářství a ostatní protispolečenské činnosti“.

Informace o Kubisově členství v KSČ se přitom neobjevuje v jeho současných veřejných medailoncích. Ty zpravidla uvádějí pouze to, že od roku 1987 působil u policie, případně zmiňují jeho pozdější kariéru v bezpečnostních složkách a samosprávě.

Kubis tak rozšiřuje seznam politiků hnutí ANO, u nichž se část předlistopadové kariéry do veřejně prezentovaných životopisů nedostala.

„Nevím, proč je to až tak důležité, abych to uváděl v životopise,“ reagoval hejtman, když jej Seznam Zprávy se svým zjištěním konfrontovaly. Tvrdí, že ze svého zhruba ročního členství v KSČ neměl žádné výhody a po pádu režimu ze strany hned vystoupil.

Popisované dokumenty mimo jiné doplňují i informace o Kubisově vzdělání a původní profesi. Ani v tomto ohledu se hejtmanovo aktuální CV předlistopadové kariéře téměř nevěnuje.

Jak se lze dočíst, po absolvování základní školy v rodném Sokolově se Petr Kubis nejdříve vyučil v oboru elektromechanik pro stroje a zařízení na Středním odborném učilišti Hnědouhelných dolů a briketáren. Poté pracoval na briketárně Palivového kombinátu 25. únor ve Vřesové jako provozní elektrikář.

V dubnu 1987 nastoupil na náhradní vojenskou službu u vojsk Ministerstva vnitra ve Frýdku-Místku a po jejím absolvování byl v září téhož roku přijat do služebního poměru u Sboru národní bezpečnosti. Tím odstartovala jeho policejní kariéra.

Až do konce února 1989 sloužil u Pohotovostního pluku VB, elitní pořádkové jednotky určené mimo jiné k zásahům proti odpůrcům režimu. Mimochodem u stejného útvaru a ve stejné době sloužil i nynější ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO). Nebo také někdejší komunistický poslanec Zdeněk Ondráček.

Kubis v rozhovoru pro Seznam Zprávy uvedl, že původně chtěl být vojákem z povolání. Na vojenskou školu se však podle svých slov nedostal, když prý vedení školy zjistilo, že jeho matka požádala o vízum do západního Německa, kde chtěla navštívit kamarádku.

Kubis nezastírá, že se mezi příslušníky Pohotovostního pluku VB zúčastnil nasazení v lednu 1989 během tzv. Palachova týdne, popírá však, že by se podílel na mlácení demonstrantů.

„Co se týče Palachova týdne, tak jsem se zrovna připravoval na maturitu, takže jsme seděli někde v autobusu, někde v nějaké ulici,“ tvrdí hejtman o dnech, kdy v centru Prahy tekla krev. Právě v té době byl čerstvě přijat za člena KSČ, byl také už ženatý a podle archivních dokumentů zároveň dokončoval Praporčickou školu SNB.

Dokumenty rovněž ukazují, že nedlouho po Palachově týdnu Kubis Pohotovostní pluk opustil (1. března 1989 byl dočasně přeřazen do zálohy) a po pauze pokračoval ve službě u Veřejné bezpečnosti v Sokolově.

Hejtman dnes tvrdí, že žádné výhody před listopadem 1989 neměl a další komplikace mu nastaly, když se jeho švagrová provdala za Němce do západního Německa.

„Soudruzi mi řekli, že už se v životě nedostanu na vyšší hodnost a budu jen šlapat chodník. Pak naštěstí přišla revoluce, takže jsem hned vystoupil,“ popisuje hejtman Kubis, jak změnu režimu údajně přivítal.

Z jeho personální karty uložené v Archivu bezpečnostních složek však žádná zjevná kariérní stopka nevyplývá.

V roce 1987 byl přijat do služebního poměru u SNB jako rotný, následující rok byl povýšen na strážmistra a 1. srpna 1989, tedy jen několik měsíců před pádem režimu, na nadstrážmistra. V té době už podle personální karty působil jako inspektor pořádkové služby na Obvodním oddělení VB v Sokolově. K 1. prosinci 1989 je pak na kartě veden jako starší inspektor pořádkové služby téhož útvaru.

I po pádu komunistického režimu zůstal Kubis v bezpečnostních složkách a svůj kariérní růst ještě akceleroval.

U státní policie skončil po dvou dekádách až v roce 2008. Následně pracoval na plzeňském magistrátu a až do roku 2016 vedl Městskou policii v Sokolově, poté za hnutí ANO vstoupil do regionální i celostátní politiky.

Donedávna byl starostou Sokolova a loni v říjnu byl v dresu Babišova hnutí dokonce zvolen novým poslancem, ovšem po měsíci se mandátu vzdal a následně přijal post karlovarského hejtmana, kdy nahradil odstoupivší stranickou kolegyni Janu Mračkovou Vildumetzovou.

Kontakty z policejního prostředí si ale Kubis zjevně udržoval i po odchodu od policie. Působil totiž i v Řádu strážců koruny a meče, jehož velmistrem byl bývalý kolega ze sokolovské policie Josef Zickler. Ten se později zviditelnil hlavně jako představitel krajně pravicového uskupení Strana konzervativní pravice - Řád národa.

Podobně jako nynější prezident Petr Pavel (bývalý člen KSČ a účastník kurzu pro rozvědčíky) tvrdí dnes Kubis, že se se svou komunistickou minulostí vyrovnal především další službou veřejnosti.

„Nemám stroj času, abych vrátil život zpět a opravil nějaké chyby. Já si ale myslím, že jsem si to už milionkrát odpracoval. U policie jsem pracoval celý život, vyšetřil jsem několik vražd, byl jsem několikrát mimořádně povýšený… Jestli je ale potřeba to takhle rozpitvávat, tak prosím,“ uvedl Kubis ke zjištěním Seznam Zpráv.

„Takových, jako jsem byl já, byly stovky a tisíce. Byla prostě taková doba,“ dodal.