Chci znát pravdu, ale bojím se vlastního vzteku, reagují rodiny na toxin v mléce

Denise se chvěje hlas. „Lékaři mi předepsali mléko, které mělo být tím nejlepším na trhu pro nemocné děti. Věřili jsme jim. A pak se dozvíme tohle? Že jsme možná ublížili svému dítěti?“ Po chvilce ticha promluví její muž Václav. „Čekal jsem, že se v mléce najde toxin. Ale že ho bude tolik, to jsem nečekal.“ Příjmení v článku zveřejnit nechtějí. Jen že jsou z východních Čech.

Oba rodiče se právě dozvěděli výsledky testů vzorků mléka ze šarží, které jejich dnes roční dcera Amálka pila několik měsíců, než je společnost Nestlé začala stahovat z trhu kvůli možné kontaminaci toxinem cereulid.

Redakce Seznam Zpráv nechala vzorky otestovat v prestižní belgické laboratoři Sciensano. Neotevřené plechovky kromě Denisy poskytla ještě jedna rodina ze středních Čech. Ve všech vzorcích byl cereulid potvrzen. Tři vzorky z jedné šarže obsahovaly toxin v rozmezí 4,73 až 4,77 mikrogramu na kilogram (μg/kg) kojeneckého prášku.

Jde o natolik vysoké koncentrace, že devítinásobně překračují referenční hodnoty stanovené Evropským úřadem pro bezpečnost potravin (EFSA) pro novorozence a šestiměsíční děti. Státní zdravotní ústav překročení označil za „velmi významné“ a potravinu za zdraví škodlivou. Tyto hodnoty patří k nejvyšším veřejně známým koncentracím cereulidu ve stahované kojenecké výživě v Evropě.

„Na jednu stranu jsem matka a chci vědět, jestli zdravotní problémy mé dcery souvisely s mlékem. Na druhou stranu se bojím toho vzteku, který bych měla, kdyby se ukázalo, že to tak je,“ svěřila se letos v květnu Denisa, když reportérce Seznam Zpráv předávala dvě neotevřené plechovky.

Její dcera stihla vypít celkem 42 balení stahovaného mléka, určeného pro děti nemocné od narození a dostupného pouze v lékárnách. Nebyla jediná. Seznam Zprávy od začátku globální aféry, která dosud zasáhla na sto zemí, sledují příběhy tří rodin, jejichž děti pily stejné šarže po delší dobu. Rodiče popisovali zvracení, průjmy, v jednom případě i krev ve stolici.

Zpětně prokázat přímou souvislost s konkrétním výrobkem však nebylo možné. V Česku neexistuje laboratoř schopná analyzovat toxin cereulid z biologických vzorků. Navíc míru kontaminace úřady ani výrobce nesdělili.

„České úřady naprosto selhaly. Odmítaly testovat mléko a absolutně nechtěly znát pravdu o tom, kolik toxinu mohlo obsahovat. Celou dobu jen kryly výrobce,“ míní otec Antonín z další rodiny, která si spojuje potíže svého dítěte s kojeneckým mlékem. Z dokumentů, které má redakce k dispozici, vyplývá, že si pro roční dceru od listopadu loňského roku vyzvedl celkem 24 balení.

„Dcera během dvou měsíců velice často zvracela a my jsme nevěděli proč. V jednom případě jsme volali i záchranku. To mléko pila od narození a nikdy takové potíže neměla,“ líčí Antonín. Když zpětně pátral po příčině, propojily se podle něj zdravotní potíže dcerky s obdobím, kdy pila výživu z později stahovaných šarží.

Jakmile se v lednu začala aférou kojeneckým mlékem zabývat média, obrátil se Antonín na hlavní hygieničku i na ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha. Žádal o prověření případu a o informace, jaká vyšetření by dcera případně měla podstoupit. „Ani jeden mi neodpověděl. Absolutně jsem v ně ztratil důvěru,“ říká s odstupem. Ani tato rodina si nepřeje, aby redakce zveřejnila jejich příjmení.

Lékaři dceři nedávno zjistili zvýšené jaterní hodnoty, jejichž příčinu neznají. „Není to obvyklé u takto starého dítěte. Nebrala ani žádná antibiotika,“ říká rodinný pediatr Alexandr Březina. Zda mohlo být příčinou dotčené mléko, říct jednoznačně nedokáže. „Nabízí se to. Ale mohla také prodělat nějakou skrytou virózu,“ uvažuje.

I Gabriela, matka z další postižené rodiny, čekala měsíce na odpověď úřadů, jak silně mohlo být mléko, které pil její malý syn, kontaminováno. „Je pro nás strašně těžké slyšet, že byly naměřené hodnoty toxinu devětkrát vyšší, než jsou bezpečnostní doporučení. Nejhorší na tom je, že nevíme, jaké zdravotní následky mohla mít opakovaná a dlouhodobá expozice tak vysokého množství toxinu,“ svěřuje se.

Loni v prosinci dostala Gabriela od lékařky recept na kojenecké mléko Alfamino od společnosti Nestlé pro svého tehdy čtyřměsíčního syna, se kterým kvůli potravinové alergii docházela na gastroenterologii. Krátce po přechodu na tuto výživu se však podle Gabriely jeho zdravotní stav začal zhoršovat. „Průběh gastrointestinálních obtíží by mohl souviset s podáváním výživy Alfamino i vzhledem k poměrně rychlému zlepšení po vysazení této výživy,“ píše lékařka v závěrečné zprávě, zároveň však dodává, že definitivní stanovení příčinné souvislosti není možné.

Gabriela žádala úřady, aby mléko otestovaly. Krajská hygienická stanice, Státní zemědělská a potravinářská inspekce ani hlavní hygienička, na kterou se odvolala, však testy neprovedly. Důvod: Mléko již bylo staženo a prohlášeno za nebezpečné, testy proto podle nich postrádají smysl, navíc kapacity státní laboratoře jsou omezené.

„Je pro nás znepokojivé, jak se k celému případu od začátku stavěly kontrolní orgány i Nestlé. Místo jasné pomoci úřadů jsme jen naráželi na neochotu, mlžení a přehazování odpovědnosti,“ říká Gabriela a dodává: „Dokonce nám bylo ze strany generální ředitelky Nestlé řečeno, že konkrétní šarže, které pil náš syn, byly preventivně stažené a netestovaly je. Pokud šlo o preventivní stažení, proč dnes slyšíme o hodnotách toxinu devětkrát vyšších, než jsou současná bezpečnostní doporučení?“ táže se.

Její manžel Tomáš má za to, že stát vyšetřování přímo bránil. „Ani mě nepřekvapuje chování výrobce. Co mě šokuje, je přístup státu, který má výrobce kontrolovat. Jenomže stát neprověřuje, neinformuje veřejnost a výslovně brání vyšetřování.“

Česká pobočka Nestlé uvedla, že rozhodnutí o stažení výrobků vycházelo z testování vstupní suroviny a že ke koncentracím cereulidu ve finálních výrobcích nemůže poskytnout další informace.

Amálka, dcera Denisy, trpěla řadou zdravotních problémů. „Malá po narození nepřibírala, lékaři doporučili omezit kojení a přejít na speciální stravu, protože se jí objevil i ekzém. Po Alfaminu, které užívala od konce května 2025, začala nabírat a její stav se zpočátku zlepšil,“ vypráví Denisa. Postupně se však přidaly časté bronchitidy, silný atopický ekzém, zvracení a průjem.

„Jakmile jsme přešli v lednu 2026 na jiné mléko, okamžitě přestalo zvracení a stolice byla v pořádku. Zmizel také ekzém,“ popisuje Denisa. Rodina proto dodnes přemýšlí, zda část zdravotních problémů nemohla souviset s mlékem, které Amálka pila několik měsíců.

Lékaři se podle Denisy zpočátku domnívali, že má dcera poruchu imunity. „Před měsícem jsme byli v Motole na imunologii a řekli nám, že je vše v pořádku. Všichni říkají, že je zdravá, jen ta realita byla úplně jiná,“ upozorňuje. Zpráva její obvodní lékařky, kterou má redakce k dispozici, stručně uvádí, že po nasazení mléka Alfamino se objevilo opakované zvracení a zelené vodnaté průjmy.

Ještě před tím, než redakce znala výsledky testů belgické laboratoře, obrátila se na dětskou kliniku FN Plzeň, kde byla Amálka opakovaně hospitalizována s bronchitidami. Reportérka se ptala, zda mohly zdravotní problémy podle lékařů souviset s užíváním mléka podezřelého z kontaminace toxinem, jak si lékaři vysvětlují náhlé zlepšení Amálčina stavu, zda prověřovali možnost intoxikace a zda plánují další vyšetření.

Mluvčí nemocnice Gabriela Levorová zaslala pouze krátké vyjádření. „Zdravotní potíže dítěte začaly při plném kojení a nelze jednoznačně prokázat, že souvisely s náhradní mléčnou výživou. Jednalo se o klinické projevy alergie, včetně významné a dokumentované kožní složky, které se projevily před nasazením preparátu Alfamino. Charakter zdravotních potíží dle projevů neodpovídal otravě toxinem.“

Podle mluvčího Petra Šaška bylo Nestlé první společností, která problém zachytila a začala okamžitě jednat, aby byly potenciálně dotčené výrobky co nejrychleji staženy z prodeje.

„Šarže mléčné výživy Alfamino, které zmiňujete, byly z trhu staženy, jakmile jsme na základě našeho interního preventivního systému kontrol identifikovali možné riziko související se vstupní surovinou. Tento postup nám umožnil jednat bez zbytečné prodlevy,“ uvedl Šašek.

Hlavní hygienička Barbora Macková v reakci na zaslané hodnoty toxinu uvedla, že „je nutné takový výsledek považovat za významný“. Postup krajských hygienických stanic i ministerstva zdravotnictví – tedy netestovat mléko ze stažených šarží, které rodiče nabízeli – přesto nadále hájí. „Vycházeli jsme z dostupných informací, kompetenčního rámce jednotlivých orgánů a standardních postupů při šetření možného ohrožení veřejného zdraví,“ uvedla.

Dotčené šarže byly podle ní preventivně staženy a spotřebitelům již nedostupné, takže nepředstavovaly aktuální riziko. „Za této situace by dodatečné laboratorní analýzy nepřinesly relevantní přidanou hodnotu pro ochranu zdraví a nebyly by z hlediska efektivního využití veřejných prostředků odůvodněné,“ dodala.

Přestože nezávislé laboratorní testy ukázaly vysoké koncentrace cereulidu, na otázku, kterou si rodiče kladou od začátku aféry, zatím nikdo nedokáže jednoznačně odpovědět: Mohly zdravotní problémy jejich dětí souviset s mlékem ze stahovaných šarží?

Jak již Seznam Zprávy uvedly, vědci nemají odpověď na otázku, jaká koncentrace cereulidu může u kojenců a malých dětí vyvolat zdravotní potíže. „Neexistuje dostatek údajů o vztahu mezi koncentrací cereulidu v kojenecké výživě a jeho toxickými účinky u dětí. Proto je obtížné vyvozovat závěry o toxicitě konkrétních koncentrací,“ uvedl Gijs Van Gassen, mluvčí laboratoře Sciensano, která je zároveň federálním vědeckým institutem pro veřejné zdraví a bezpečnost potravin.

Tamní vědci nicméně ve svém odborném článku - s odkazem na dřívější studie - uvádějí, že koncentrace cereulidu v rozmezí 5 až 10 μg/kg byly v odborné literatuře spojovány se vznikem onemocnění. Tyto hodnoty se ovšem vztahují k dospělým, nikoli dětem. Připomeňme: Ve třech vzorcích mléka Alfamino naměřené hodnoty toxinu dosáhly 4,73 až 4,77 μg/kg.

Několik předních českých expertů naměřené hodnoty označilo za extrémně vysoké. Takové množství podle nich v kojenecké výživě nemá co dělat. Daniela Winklerová z Centra toxikologie a bezpečnosti potravin Státního zdravotního ústavu poznamenala, že dlouhodobá konzumace toxinu není obvyklá. „Pokud by k ní přesto došlo, některé zdroje uvádějí možné poškození střevního mikrobiomu.“

Přednosta Pediatrické kliniky FN Brno Petr Jabandžiev upozornil, že chronická intoxikace nebyla u dětí dosud popsána ani prokázána. „Při opakované expozici by teoreticky mohly vznikat toxické účinky, ale jasné důkazy chybí.“

Všechny rodiny se již obrátily na policii, která od května prověřuje, zda se výrobci Nestlé a Danone nemohli dopustit trestného činu ohrožení zdraví závadnými potravinami (více zde).

Tatínek Václav je odhodlán bránit se soudní cestou, pokud policie případ odloží. „Půjdeme klidně i k evropským soudům, nenecháme to jen tak být,“ říká. Stejně uvažují i další rodiny, které hodlají oslovit lékaře a požádat o komplexní vyšetření - chtějí vědět, zda jejich děti nemohou mít trvalé následky.

Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (ANO) říká, že u výrobků určených kojencům a malým dětem je nutné postupovat s maximální obezřetností. „Nové informace vyhodnocujeme ve spolupráci s odbornými institucemi a současně jednáme s ministerstvem zemědělství o úpravě právních předpisů za účelem dalšího posílení systému ochrany spotřebitelů v této oblasti,“ řekl v reakci na alarmující výsledky testů.

Redakce Seznam Zpráv připravuje k tématu sérii textů, které zveřejní v následujících dnech.