Článek
Ceny ropy klesly a akcie v pondělí rostou poté, co USA a Írán oznámily, že se dohodly na rámcové dohodě o ukončení války. Ta by podle amerického prezidenta Donalda Trumpa měla vést k opětovnému otevření klíčové námořní trasy v Hormuzském průlivu.
Cena ropy Brent, která slouží jako globální referenční cena, klesla přibližně o pět procent na 83 dolarů za barel. Akcie v Asii a Evropě v reakci na oznámení dohody prudce vzrostly.
Pákistán, který zprostředkovával jednání mezi USA a Íránem, oznámil, že oficiální podpisová ceremonie se uskuteční v pátek 19. června ve Švýcarsku.
Íránský náměstek ministra zahraničí Kazem Gharibabadi v telefonickém rozhovoru pro státní televizi potvrdil, že dohoda s USA byla dokončena. Trump na sociálních sítích vzkázal: „Ať ropa teče!“ píše server BBC.
Hormuzský průliv patří k nejdůležitějším místům světového obchodu s energiemi. Úzkou námořní trasou mezi Íránem a Ománem prochází významná část světových dodávek ropy a zkapalněného zemního plynu. Pokud je provoz v této oblasti ohrožen, trhy se obávají výpadků v dodávkách, růstu cen paliv a vyšší inflace.
Trhy zůstanou opatrné
Podle Petra Kymličky, partnera poradenské skupiny Moore Czech Republic, sice otevření Hormuzu zmírňuje bezprostřední riziko výpadku dodávek, trhy ale zůstanou opatrné. „Příměří není totéž co trvalý mír. A hrozba, že se konflikt znovu rozhoří, je stále reálná. Dokud tato nejistota přetrvává, obchodníci si do cen budou promítat rizikovou přirážku a do významnějšího poklesu se nepohrnou,“ říká Kymlička.
Asijské akciové trhy v pondělí prudce vzrostly. Japonský akciový index Nikkei 225 uzavřel o pět procent výše, podobným nárůstem skončil také jihokorejský Kospi. Tento region byl vyššími cenami energií zasažen obzvláště tvrdě, protože je v zásobování ropou a zkapalněným zemním plynem silně závislý na Blízkém východě.
V Evropě vzrostly německý index DAX i francouzský index CAC 40 přibližně o 1,7 procenta. V Londýně index FTSE 100 přidal 0,6 procenta.
Pozitivní nálada na Wall Street
Pozitivní nálada se přelévala také do Spojených států, přestože tamní burzy v době oznámení ještě nebyly otevřené. Ukazovaly to takzvané futures na hlavní americké indexy. Jde o kontrakty, které se obchodují před otevřením burz a investorům napovídají, jakým směrem by se mohl trh po začátku obchodování vydat.
Futures na širší americký index S&P 500 rostly zhruba o 1,2 procenta a futures na technologický Nasdaq přidávaly téměř dvě procenta. Futures na index Dow Jones naznačovaly růst o několik stovek bodů. Zjednodušeně řečeno to znamená, že investoři očekávali silný začátek obchodování na Wall Street.
Vandana Hariová z analytické společnosti Vanda Insights zabývající se energetickými trhy však pro server BBC uvedla, že nedostatek podrobností o tom, na čem se strany dohodly, „pravděpodobně vyvolá na trhu nejistotu a napětí“. To by podle ní mohlo znamenat týden nejistoty a volatility na ropném trhu.
Na přetrvávající nejistotu upozorňuje také Jan Bureš, hlavní ekonom skupiny ČSOB. Podle něj bude klíčové nejen samotné oznámení dohody, ale především její uvedení do praxe. „Přes optimismus z dosažené shody však přetrvává značná nejistota ohledně implementace. Podpis memoranda ještě neproběhl a před ním se mají konat přípravná jednání v Dauhá,“ uvedl Bureš.
Situaci podle něj komplikuje i širší bezpečnostní napětí v regionu. „Komplikujícím faktorem zůstává izraelsko-hizballáhský konflikt – izraelský útok na předměstí Bejrútu v neděli málem celý diplomatický proces vykolejil a Trump na něj reagoval netradičně ostrou kritikou Netanjahua,“ dodal.
Dohoda podle Bureše formálně zahrnuje i výzvu k ukončení regionálních nepřátelských akcí, včetně tohoto konfliktu. Křehkost celé situace však podle něj naznačuje, že cesta od podpisu k plnému uvedení do praxe bude složitá. Trhy tak mohou v příštích dnech reagovat citlivě na jakýkoliv nový vývoj v regionu.
