Článek
Zrušení koncesionářských poplatků posílí svobodu a nezávislost veřejnoprávních médií, slibuje se ve vládním návrhu ohledně financování České televize a rozhlasu. Prohlášení je v přímém rozporu s obavami obou institucí i mediálních expertů.
„Navrhovaná právní úprava posiluje institucionální předpoklady pro svobodné a nezávislé fungování médií veřejné služby, a tím přispívá k ochraně plurality informací a svobodné veřejné soutěže politických a společenských názorů,“ píše se v důvodové zprávě.
Seznam Zprávy oslovily ministra kultury Oto Klempíře (Motoristé), jak přesně převedení poplatků pod státní rozpočet pomůže nezávislosti a svobodě obou médií. Podle ministra momentálně část společnosti České televizi a rozhlasu nedůvěřuje, protože je nucena jejich obsah platit proti své vůli.
„Současná právní úprava může prohlubovat vnímání poplatků jako nespravedlivé povinnosti, která nerespektuje skutečný způsob konzumace médií, a může tak posilovat nedůvěru části veřejnosti,“ tvrdí ministr.
Při námitce, že odpůrci ČT ji budou muset i nadále platit, jenom místo poplatků skrz daně, si ministr trvá na svém - lidé podle něj ušetří. „Teď platili lidé daně a navíc koncesionářské poplatky. Daně se nezvýší, budou je mít pořád stejné,“ tvrdí Klempíř. Zda miliardy nepůjdou na dluh nebo na úkor čeho se vezmou, stále není jasné.
Dále ministr dodává, že média mohou svobodně a nezávisle fungovat, jen když mají zajištěno transparentní a předvídatelné financování. To jim podle něj zajistí právě státní příspěvek daný zákonem. „Posiluje společenskou legitimitu systému financování a vazbu mezi financováním a veřejným zájmem,“ tvrdí ministr.
Podle vládou schváleného návrhu mají koncesionářské poplatky skončit do příštího ledna. Obě média se pak budou financovat skrz státní příspěvek, jehož výši určuje zákon. Televize má dostávat 5,74 miliardy korun, tedy o miliardu méně než letos. Český rozhlas pak přibližně 2,06 miliardy korun, což je méně o 350 milionů.
Generální ředitel ČT Hynek Chudárek oznámil, že v případě platnosti návrhu bude muset propustit 300 až 500 z celkových 2900 lidí, kteří pro veřejnoprávní médium pracují. Novelu označil za šokující, zároveň podotkl, že pro Kavčí hory bude téměř likvidační.
„Je jasné, že by se škrty dotkly naprosto všeho. Miliardy se nedá ušetřit v pár kapitolách, nejdřív by se musela udělat zcela nová koncepce ČT a škrty by se promítly do programu, kanálů, zaměstnanosti, investic, provozu – komplet všeho,“ napsal v úterý Seznam Zprávám zástupce generálního ředitele Milan Fridrich.
Propouštění se nevyhne ani Český rozhlas. Jeho šéf René Zavoral v pořadu ČT sdělil, že o práci přijde až 200 lidí z 1350 zaměstnanců. Podle něj je evidentní, že se vláda snaží médiím veřejné služby ublížit.
Poslanec SPD: Kontrolujme obsah
Zatímco Klempíř tvrdí, že změny financování posílí nezávislost a svobodu veřejnoprávních médií, koaliční poslanec za SPD Josef Nerušil se chce pustit do obsahu vysílání. Konkrétně řekl pro Český rozhlas, že se chce „v dalším kroku dostat k nějaké širší diskuzi a také posílit kontrolní mechanismy, abychom kontrolovali nejenom finanční rovinu, ale i tu obsahovou“.
Pro Seznam Zprávy bral Nerušil svá slova částečně zpět s tím, že výrok nebyl úplně šťastný. Pod frází „kontrolní mechanismy obsahu“ prý měl na mysli možnost mediálních rad žádat o data, díky kterým budou moci dohlížet na dodržování zákona a etického kodexu.
„Pokud by se otevřely mediální zákony, tak bych určitě navrhoval posílení kontrolních pravomocí mediálních rad tak, aby mohly ex post získávat data o obsahu vysílání a získat tak podmínky pro zpracování dat do analýz, ze kterých je možné vyvodit závěry,“ řekl politik.
Nerušil následně vyjádřil přesvědčení, že by rady měly mít možnost komunikovat nejen s generálními řediteli jednotlivých institucí, ale také s „určenými zodpovědnými pracovníky“, například šéfredaktory.
„Myslím si, že vyšší dohled rad je potřeba více než diskuze o penězích. Spíše je dobré se bavit o tom, jestli je veřejnoprávní vysílání vyvážené a objektivní. Já ho za objektivní ani vyvážené v současné době nepovažuji,“ sdělil poslanec.
Podle Klempíře s ním Nerušil tyto nápady neřešil, debata o veřejné službě se ale podle něj i nadále vést může. Večer pak Klempíř poslancova slova na síti X odmítl s tím, že politici nemají co zasahovat do obsahu ani do řízení médií veřejné služby.
Ostřeji se na sociální síti X vyjádřil místopředseda sněmovny z hnutí ANO Patrik Nacher. „S tím, co řekl kolega poslanec Nerušil ohledně kontroly obsahu, bytostně nesouhlasím,“ uvedl.
V letech 2020 až 2021, tedy ještě před vstupem do SPD, zastával Nerušil funkci radního v Českém rozhlasu. Už tehdy si stěžoval na nerovné zastoupení jednotlivých politických subjektů ve vysílání veřejnoprávního média. Jedním ze znevýhodněných podle něj mělo být také hnutí SPD.
„Jsou strany, které jsou oproti svému volebnímu výsledku zvýhodněny, mluvíme o TOP 09 a STAN, a pak strany, které nedostávají takový prostor, to se bavíme o ODS, Pirátech a SPD. A rozhlasový radní tam sedí od toho, aby se na takové věci ptal,“ řekl tehdy ve vyjádření pro web Aktuálně.cz.
Text jsme rozšířili o vyjádření Oty Klempíře na síti X a dodatečné informace k poslanci Josefu Nerušilovi.
