Když jeden z manželů podniká, společně mohou ušetřit tisíce korun na daních

Zjednodušeně se to dá vysvětlit tak, že třeba podnikající manžel přesune část svých příjmů a výdajů na zaměstnanou manželku. A ušetří tak na sociálním pojištění a někdy i na dani z příjmu. Zaměstnaná manželka se tím pádem stane také osobou samostatně výdělečně činnou (OSVČ) – na vedlejší činnost. Znamená to ovšem, že spolupracující osoba, tedy v našem případě manželka, musí splnit všechny související oznamovací povinnosti.

„Spolupracující manželka nebo manžel je pro účely daně z příjmů, sociálního pojištění a zdravotního pojištění rovněž osobou samostatně výdělečně činnou, a to i tehdy, pokud nemá živnostenské oprávnění. Zahájení spolupráce je nutné ve stanovených lhůtách oznámit finančnímu úřadu, okresní správě sociálního zabezpečení i zdravotní pojišťovně,“ uvádí Gabriela Ivanco, daňová poradkyně společnosti Forvis Mazars.

Na jaře pak musí podat vlastní daňové přiznání a přehledy pro sociální zprávu a zdravotní pojišťovnu za uplynulý rok. Nemůže tak požádat o vyřízení daňových povinností svého zaměstnavatele.

Na spolupracujícího manžela nebo manželku lze převést až 50 procent příjmů a výdajů. Za každý měsíc spolupráce je ovšem možné převést maximálně hrubý zisk, tedy příjem snížený o výdaje, ve výši 45 000 korun, za celý rok pak nejvýše 540 000 korun.

„Zahájení spolupráce v průběhu roku má tedy přímý vliv na maximální částku převáděného hrubého zisku za celý rok,“ doplňuje Gabriela Ivanco.

Z daňového hlediska je institut spolupráce výhodný pro manžele, u nichž převod části hrubého zisku vede k úspoře na dani z příjmů nebo na sociálním pojištění. Jak k tomu dochází? V Česku platí dvě sazby daně z příjmů – 15 a 23 procent. Vyšší sazba daně se platí v případě, že daňový základ je za rok 2026 vyšší než 1 762 812 korun.

„Pokud tedy bude převedená část hrubého zisku u druhého z manželů zdaněna 15% sazbou namísto 23% sazbou, představuje to již významnou úsporu na dani z příjmů,“ doplňuje daňová expertka.

Takže pokud například podnikající manžel má daňový základ dva miliony korun ročně a převede na manželku 270 tisíc korun, sníží se mu daňový základ na 1 730 000 korun. Tím pádem bude platit daň jen 15 procent. Ušetří tak 21 600 korun.

K úspoře může docházet i u sociálního pojištění. Spolupracující osoba, například zmiňovaná manželka, je OSVČ na vedlejší činnost. A pro tu platí určitý limit, do kterého se sociální pojištění vůbec neplatí.

„V případě výkonu vedlejší samostatné výdělečné činnosti po celý rok 2026 se sociální pojištění neplatí do hrubého zisku ve výši 117 521 korun. V případě výkonu vedlejší činnosti pouze po část roku se samozřejmě limit pro neplacení poměrně snižuje,“ vysvětluje Gabriela Ivanco.

Takže pokud například podnikající manžel převede na manželku 115 tisíc korun, ta z toho nebude platit sociální pojištění a manžel tak ušetří zhruba 18,5 tisíce korun.

V praxi mohou být oba manželé zaměstnáni a současně si přivydělávat společnou samostatně výdělečnou činností formou spolupráce. Mohou třeba nabízet rekreační chalupu k příležitostnému ubytování. Nebo si v létě otevřít bistro.

V takovém případě nemá neplacení sociálního pojištění ani u jednoho z nich negativní dopady na důchodové či nemocenské zabezpečení a naopak může znamenat významnou daňovou úsporu.

„Při vedlejší činnosti po celý rok u obou manželů s ročním příjmem 580 tisíc korun a s využitím například 60% výdajového paušálu neplatí sociální pojištění při spolupráci ani jeden z manželů, protože po převodu má každý z nich hrubý zisk 116 tisíc korun, tedy pod limitem pro neplacení. Kdyby se nevyužil institut spolupráce, činilo by roční sociální pojištění z vedlejší činnosti 37 260 korun,“ vypočítává Gabriela Ivanco ze společnosti Forvis Mazars.

Institut spolupracujícího manžela/manželky je možné využít i v případě, kdy podnikají oba a jeden z nich má nižší příjmy. Nebo když jeden nepracuje a je na rodičovské dovolené. Institut však nejde využít v případě, kdy je podnikající manžel přihlášen k paušální dani.

Spolupracující osobou nemusí být ale jen manžel nebo manželka, může to být i registrovaný partner či partnerka. A pak také člen domácnosti žijící s poplatníkem, takže například některé z jeho dětí. U těch ale platí nižší limity – je na ně možné převést jen 30 procent příjmů a výdajů, za rok maximálně 180 tisíc korun, tedy 15 tisíc korun měsíčně.