Článek
Jsou to většinou nesmyslné umělou inteligencí generované obrázky a videa. Nemusí jít ale jen o ně. AI slop označuje jakýkoliv masově generovaný obsah. Tedy i text, který zaplavuje internet a sociální sítě – takový, který je bez autora, bez redakční odpovědnosti a bez větší informační hodnoty.
„Jde o přirozené pokračování debaty o deepfakes, která se vede už deset let – jen už nejde o slavné osobnosti nebo falešná nahá videa, ale o mikropříběhy, scénky a situace, které zaplavují běžný feed,“ vysvětluje mediální analytik Josef Holý.
AI slop začíná tam, kde se setká masová produkce, nízká kvalita, chybějící kontrola, clickbaitový záměr a často skrytý původ.
Záplava tohoto pochybného, uměle generovaného obsahu má ale vážné dopady – snižuje dosah seriózních médií, vytváří chaos, zahlcuje prostor nesmysly, zamlžuje skutečné důležité a relevantní informace a zpětně infikuje AI vyhledavače s velkými jazykovými modely.
Krevetí Ježíš, sexy sestřička i falešní lékaři
Symbolem počátků AI slopu se stal „Shrimp Jesus“ – série bizarních AI obrázků Krista propleteného s krevetami a kraby, které na facebooku sbíraly statisíce reakcí. Absurdní spojení totiž vzbudilo emoce. Pro někoho bylo ohromně urážlivé, pro jiného vtipné.
Zpočátku to byla prostě jen zábava, kdy lidé objevovali novou hračku a tvořili generativní AI básničky, obrázky a později vtipná videa. Následně se ale ukázalo, že pro některé autory může být AI slop i výnosný byznys. Protože jakákoli interakce – tedy emoji, komentář, sdílení nebo jen prohlížení – zvedne dosah a majitel účtů může vydělávat peníze od jednotlivých platforem.
Příkladem vysoce výnosného AI slopu je ten, který v dubnu 2026 odhalil web Wired. Šlo o účet půvabné blondýnky Emily Hart, konzervativní zdravotní sestry z USA, která fandí Donaldu Trumpovi, fotí se v uniformě, pózuje se zbraněmi… a prodává merch i placený obsah. A samozřejmě není skutečná. Jejím autorem byl indický student medicíny, který si tak vydělával tisíce dolarů.
V rámci lukrativních AI slopů ale skutečný problém představují deepfake videa reálných lékařů, kteří byli digitálně upraveni tak, aby propagovali neověřené doplňky stravy. To už není internetový bizár, ale podvod využívající autoritu odborníka.
Jak poznat AI slop?
AI slop většinou cílí na naše emoce a chce okamžitou rekci – pozornost, lajk, sdílení.
| Téma / typ obsahu | Jak AI slop typicky vypadá | Příklad |
|---|---|---|
| Vtipy / meme obsah | Opakuje známý formát, působí jako „vtip o vtipu“ | Zobrazení známého člověka jako „Skibidi Toilet“, tedy hlava v záchodové míse. Mluvící dřevo si kupuje zmrzlinu. |
| Ragebait | Záměrně přehání, aby člověk reagoval ve vzteku | Video plačící babičky, na kterou dospělý syn křičí. Holčička, kterou fackuje učitelka. |
| Dojemné příběhy | Přehnaně sentimentální, slzy, nemoc, zvířata, chudoba, oběť | Kočka zachraňuje dítě na verandě před aligátorem. |
| Nesmysly, bizár | Nesmysl, který vás na chvíli upoutá, než budete scrollovat dál | Tančící žralok v teniskách. Kluk, který pojídá zubní pastu. |
| Motivační videa | Velká slova, AI hlas, obecné „pravdy“ | Muž s fonendoskopem kolem krku vypráví moudra o zdraví a produktivitě. |
| Šokující fakta | „Nikdo vám neřekl…“, „vědci tají…“, bez zdrojů | Tajná pravda, do které budeme zasvěceni, k tomu případně odkaz na falešnou AI studii. |
| Lidé štvaní proti sobě | Zjednodušuje problém na viníka a emoci | Muž v bílém honí plačící děti s vakcínou. Chlapci tmavé pleti demolují auto. |
| Rádoby vzdělávání | Vypadá jako vzdělávací obsah, ale říká a ukazuje banality nebo nesmysly | „A teď si, děti, vylíhneme koníka.“ |
| AI příběhy / slideshow | Série podobných AI obrázků s voiceoverem; hrdina pokaždé vypadá jinak | „Co dělali gladiátoři s otrokyněmi ve starém Římě“ |
NewsGuard k březnu 2026 evidoval přes 3000 AI „content farms“ (továren na syntetický obsah) v 16 jazycích včetně češtiny – webových stránek, které denně chrlí desítky článků pod obecnými názvy typu „Times Business News“ a mohou šířit falešná tvrzení o zdraví, politice a veřejně známých osobnostech.
Zaplavený dětský YouTube
Samostatnou kapitolou je pak obsah, který se tváří jako určený pro děti: Letos v květnu provedlo investigativní oddělení The New York Times analýzu, která ukázala, že zhruba 40 procent videí, jež algoritmus YouTube dětem doporučuje jak na celé platformě, tak i na přímo dětem určené platformě YouTube Kids, je AI slop.
Některá videa jsou realistická, jiná napodobují počítačové hry, seriály nebo horory. Často se tváří jako vzdělávací obsah, ale ve skutečnosti jsou nesmyslná nebo vyloženě škodlivá, plná zavádějících a matoucích misinformací nebo přímo dezinformací. Například že je země placatá, koně se líhnou z vajec a podobně.
V případě dětí je AI slop sám o sobě jen jednou složkou většího problému. Tou druhou je formát, ve kterém k nim doráží – krátká vertikální videa typu Reels, Shorts a TikTok. Podle Josefa Holého z interních dokumentů TikToku, které vyšly najevo v žalobách amerických státních zástupců, vyplynulo konkrétní číslo: Zhruba 260 videí stačí, aby u uživatele vznikla návyková reakce.
„Stejné dokumenty popisují, že intenzivní každodenní používání zhoršuje u dospívajících kognitivní funkce, sociální inteligenci i sebevědomí. Mozek je přebuzený dopaminem, podobně jako u návykových látek. Když do tohoto formátu přidáte nekonečnou zásobu absurdního, emočně vypjatého AI obsahu, dostanete kombinaci, která systematicky odměňuje povrchnost a trestá soustředění. To není pro vývoj dětí ideální,“ dodává mediální analytik.
Ekonomika břečky: levný obsah, drahá pozornost
Existence AI slopu má banální důvod: Je levný, rychlý a algoritmům často stačí. Tvorba grafiky, textu nebo videa, na kterou jste kdysi potřebovali redaktora, grafika, kameramana, zvukaře, střihače atd., dnes trvá pár minut a stojí zlomek financí.
„Algoritmy digitálních platforem výrazně upřednostňují objem obsahu nad jeho kvalitou a odměňují takový obsah, který silně apeluje na emoce, protože honí počty sdílení, lajků a sledujících,“ vysvětluje analytik Josef Holý. Tím pádem vzniká motivace vyrábět obsah ne proto, že je pravdivý, ale proto, že se dobře šíří.
Motivace autorů mohou být podle něj různé: „Je tu poměrně široká škála aktérů: marketingové agentury, propagandisté – kteří jsou ve své podstatě také marketingové agentury, jen s jiným zákazníkem – i obyčejní lidé, kteří jen chtějí lajky,“ dodává.
Sociální platformy navíc tuto „břečku“ samy nijak nefiltrují. Může jim totiž vyhovovat, pokud přinese sledovanost a lajky. AI slop navíc typicky nepředstavuje dezinformaci v právním smyslu, neobsahuje nenávistný obsah ani explicitní materiál. Pro systémy moderování tak propadá sítem – nejsou stavěné na absurdistický spam. Podle Josefa Holého navíc společnost Meta, která provozuje sociální sítě Facebook či Instagram, AI generovaný obsah ve feedu výslovně povoluje.
Navíc dnes podle zprávy Meta z prvního čtvrtletí roku 2025 je více než třetina toho, co ve facebookovém feedu uživatelé vidí, výsledkem rozhodnutí algoritmu, nikoliv jeho osobního výběru. Vzniká tak paradoxní situace, kdy obsah bez autora a bez umělecké hodnoty dostává větší dosah než promyšlená lidská tvorba.
Pinterest a YouTube v roce 2025 začaly uživatelům nabízet možnost množství AI obsahu ve feedu omezit. CEO YouTube Neal Mohan označil snížení AI slopu a detekci deepfakes za priority roku 2026. Meta jde však opačným směrem – v Evropské unii blokuje regulační snahy v rámci nařízení DSA (Akt o digitálních službách) a DMA (Akt o digitálních trzích) jako překážku inovací.
Není to pravda, ale mohla by být
Skutečný problém AI slopu tkví zejména v tom, co dělá s naší schopností rozpoznat, co je pravdivé. Josef Holý tomu říká epistemická distorze. „Báli jsme se, že nerozeznáme pravého politika od nepravého, a my tady teď vlastně máme zaplevelenou běžnou realitu, tu nepolitickou, tu zábavnou, kdy vlastně nevíš, jestli velryba vytažená na břeh tam opravdu leží, nebo neleží,“ říká. Když mozek dostane do feedu desítky AI scén denně, začne automaticky pochybovat i o reálných videích.
Ilustruje to případ z roku 2024, kdy se v USA po hurikánu Helene šířila AI vygenerovaná fotografie plačící holčičky se štěnětem v záchranné vestě na člunu. Konzervativní influencerka Laura Loomer ji použila jako „důkaz“ selhání Bidenovy administrativy.
Slopaganda (propaganda za použití AI slopu)
Stejnou infrastrukturu – masová produkce, engagement farming, algoritmické šíření – lze využít ke stranické nebo státní kampani, aniž by bylo lidem na první dobrou jasné, co se děje.
Analytická společnost Graphika v listopadu 2025 publikovala zprávu o devíti státem sponzorovaných propagandistických operacích. Například ruská operace Doppelganger vytváří falešné zpravodajské weby napodobující skutečná média. Čínská Spamouflage produkuje AI influencery šířící polarizační videa na platformách X a YouTube.
AI slop pronikl i do nejvyšší politiky. Wired v roce 2025 označil Donalda Trumpa za „prvního AI slop prezidenta“.
Mediální analytik ovšem upozorňuje na ještě znepokojivější jev, který následoval: I poté, co se ukázalo, že je obrázek umělý, ho lidé dál sdíleli s argumentem, že „sice to není pravda, ale mohla by být“ – že prý lépe vyjadřuje sílu tragédie než reálné fotky. Dobrovolné sdílení nepravdy ve jménu „vyšší pravdy“ je jedním z nejznepokojivějších vedlejších efektů celého fenoménu.
Stejný mechanismus funguje opačně: Jakmile si zvyknete, že část videa ve feedu je AI, začnete přirozeně realitu označovat za falešnou.
Holý udává příklad na osobní zkušenosti, když ve feedu viděl video mladíka, který dělal kliky ve stojce na rukou a během toho udělal přemet a vrátil se zpět. Jeho první reakce byla: „To je generované.“ Až později si uvědomil, že sleduje skutečného člověka s mimořádnými schopnostmi. AI slop tak zpochybňuje i autentický obsah a oslabuje důvěru v to, co na internetu vidíme.
Jak vybřednout z břečky?
Jednoduché řešení neexistuje. Označování AI obsahu pomáhá, ale je dosud neúplné a dá se snadno obejít. Detektory AI textu jsou nespolehlivé. Účinnější by byla kombinace několika kroků: jasné označování původu, digitální „certifikát“ u obrázků a videí, odpovědnost platforem, silnější redakční standardy a mediální gramotnost.
Na úrovni regulace zavedly USA v roce 2024 celkem 59 nových pravidel týkajících se AI – dvojnásobek oproti předchozímu roku. Evropská unie tlačí na platformy v rámci zmíněných aktů DSA a DMA. Vymahatelné celosvětové standardy pro označování ale stále chybí.
Pro běžného čtenáře platí jednoduché pravidlo: Čím více obsah vyvolává okamžitou emoci, tím více stojí za to si ověřit jeho původ. Harvardská studie doporučuje metodu SIFT: Stop (zastav se před sdílením), Investigate the source (prověř zdroj), Find better coverage (hledej kvalitnější pokrytí) a Trace claims to their origin (dohledej tvrzení k jeho původu). Háček je, že tato metoda vyžaduje čas, zájem a ochotu pochybovat – tedy přesně to, co algoritmy sociálních sítí systematicky erodují.
AI slop je symptomem hlubší dysfunkce: Ekonomiky pozornosti, která odměňuje engagement bez ohledu na hodnotu, platforem motivovaných reklamními příjmy spíše než kvalitou obsahu a regulačního vakua, v němž technologie daleko předbíhá společenské normy.
„Otázka tedy nezní, jestli AI břečka zmizí. Otázka zní, jestli se jako společnost dokážeme dohodnout, co od internetu chceme: Jakou hodnotu pro nás mají kvalita, důvěra a schopnost rozeznávat realitu,“ říká analytik Josef Holý.
Dobrý zpráva je, že reální, živí lidé pohybující se v kyberprostoru a právě ti mladší začínají oceňovat autenticitu – reálný obsah bez triků. Například i starou reklamu.
