Článek
Známý antický příběh převypravuje nová inscenace Orfeus a Eurydika, kterou pro olomoucké Divadlo na cucky vytvořil režisér Jan Frič.
Komorní scénické dílo na pomezí hudebního divadla, performance a experimentální instalace autoři označují za intimní reinterpretaci opery Christopha Willibalda Glucka z roku 1762. Dávný mýtus přenáší do současného světa pomocí psychické bolesti, ztráty a touhy vrátit zpět to, co už zmizelo.
Diváci novinku poprvé uvidí tento pátek a sobotu na Mezinárodním divadelním festivalu Regiony v Hradci Králové, v Olomouci bude na programu 29. června.
„Opera je tradicí silných a bohatých, ale také výjimečný způsob tkaní divadelního času, který patří i do malého divadla. Může být zdrojem vzájemnosti, setkání a prostupnosti, proto patří tak velký žánr i do nezávislého divadla, s profesionálními operními pěvkyněmi i amatérským sborem seniorů, v několika jazycích zároveň,“ říká režisér Frič, čtyřnásobný držitel prestižní Ceny divadelní kritiky, dříve známé jako Cena Alfréda Radoka. Jednu z nich získal za inscenaci Bakchantek od starořeckého dramatika Euripida, tedy za další moderní zpracování antické látky.
Orfeus a Eurydika je autorská adaptace klasického mýtu, která staví na tradiční operní formě. Mytický příběh o sestupu do podsvětí se dle tvůrců v novém nastudování mění v jakousi hypnotickou scénickou krajinu mísící operní zpěv, elektronický zvuk, performance a obrazovou stylizaci inspirovanou barokem.
Tvůrci pracují s fragmenty Gluckovy slavné opery jako se živým materiálem. Rozkládají je, deformují a znovu seskupují do současného emocionálního jazyka. Výsledkem je „intenzivní divadelní zkušenost balancující mezi melancholií, ironií a něhou“.
Podle mluvčí divadla Kristýny Sudkové novinka otevírá témata, která v současné společnosti často platí za tabu. „Jsou jimi smrt, truchlení, psychické vyčerpání nebo náročnost péče o druhé. Antický mýtus zde neslouží jako historická dekorace, ale nástroj pro pojmenování zkušeností, které zůstávají i dnes překvapivě blízké. Orfeův sestup do podsvětí se proměňuje v cestu člověka, který prochází ztrátou a hledá možnost návratu zpět do života,“ říká Sudková.
Autorem hudební úpravy je Jakub Kudláč, úlohu Orfea a Eurydiky přijaly operní pěvkyně Jana Vondrů a Kateřina Škárová, Amora ztvární Michal Noga. Podle umělecké šéfky divadla Silvie Vollmann jde také o mezigenerační projekt, do inscenace se zapojí část amatérského seniorského souboru Studia Sen.
Režisér a pedagog Jan Frič působí v činohře i experimentálním divadle. Patří k výrazným tvůrcům současné české scény. Novinka je pro něj zároveň osobním návratem, v olomouckém Divadle na cucky působil krátce po vysoké škole v letech 2009 a 2012.
Toto profesionální nezávislé divadlo sídlící v centru Olomouce se zaměřuje na současnou dramaturgii, občanskou angažovanost a aktuální společenská témata. Od roku 2013 provozuje stálou scénu, nejprve ve Wurmově ulici, od roku 2017 pak na Dolním náměstí. Herecký soubor není stálý, tvoří jej okruh pravidelných spolupracovníků z řad profesionálů.
