Článek
K sedmé a závěrečné premiéře sezony pardubické scény složila hudbu Vladivojna La Chia, režie se ujala Janka Ryšánek Schmiedtová.
Divadlo v letních měsících účinkuje na vyhlídce blízkého hradu Kunětická hora. Vždy před prázdninami zde vyroste amfiteátr, v němž se kromě divadelních představení konají koncerty. Kytice je zde na programu do soboty 4. července.
V novince účinkuje celý dámský herecký soubor divadla, čtyři zástupce pánské části ansámblu doplňuje hostující Jan Augustin.
„V Kytici jsou ve velké zkratce zachyceny obrovské dramatické situace a skrze provokativní fantaskní hudbu jim můžeme dát větší a vrstevnatější prostor, aby se na ně divák zvládl nacítit a prožít je,“ říká Janka Ryšánek Schmiedtová.
Podle ní psal Erben o ženách své doby, aby ukázal, že mají velmi málo šancí něco se svým životem udělat, ale nesou maximální vinu. „Proto jeho balady zůstávají aktuální,“ domnívá se režisérka.
Všechny příběhy nejsou jen dramatické, diváci mohou očekávat žánrovou pestrost, včetně komedie. Inscenace otevírá baladou Poklad, následuje Zlatý kolovrat, například Holoubek je pak pojatý jako rocková balada.
Dále lidé uvidí Vodníka nebo Polednici. Tvůrci se snažili vytvořit takové představení, které uspokojí nejen starší diváky očekávající klasiku, ale rovněž mladé.
Podle dramaturgyně Anny Zindulkové Hlaváčkové byla cesta k uvedení Kytice na letní scéně dlouhá. Inscenace musela fungovat uvnitř i venku. „Vybírat tituly na Kuňku není jednoduchá disciplína. Už tam hrajeme dvě dekády. Musí být divácky atraktivní. Zároveň musí zapadnout i do budovy městského divadla jako klasická inscenace,“ vysvětluje.
Kytice se podle dramaturgyně ukázala jako divácky přitažlivý titul. „Od prosince je vyprodáno. Text má výrazný dramatický potenciál. Forma balady je velmi koncentrovaná, dialogická a vyznačuje se velmi melodickým jazykem,“ popisuje dramaturgyně. Podle ní se novinka odehrává ve „fantaskním světě legend našich předků, kde láska, zrada, smrt a přírodní zákony i nadpřirozené síly splývají v jeden velký strhující příběh“.
Kytice z pověstí národních od Karla Jaromíra Erbena vznikala v 50. letech 19. století. Obsahuje balady inspirované lidovou slovesností a mytologií, které propojují motivy viny, trestu, osudu a vztahu člověka k nadpřirozenu. Sbírka básní poprvé vyšla v roce 1853, rozšířené vydání se objevilo roku 1861.
