Článek
Česko mají po víkendu zasáhnout další horké dny. Teploty mají tento týden dosáhnout až 35 stupňů. To může mimo jiné znepříjemnit pobyt v práci, navíc pokud pracovníci nemají přístup ke klimatizaci.
„Vysoké teploty na pracovišti patří k významným faktorům, které mohou ohrozit zdraví zaměstnanců a negativně ovlivnit jejich pracovní výkon. Podle Státního zdravotního ústavu (SZÚ) mohou vést vysoké teploty k vážným zdravotním stavům, jako jsou tepelný stres, úpal nebo vyčerpání z horka, a současně způsobovat únavu, ztrátu koncentrace, zpomalené reakce či chybné rozhodování. Tyto projevy výrazně zvyšují riziko pracovních úrazů a mohou ohrozit nejen postiženého pracovníka, ale i jeho okolí,“ uvedla Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS).
Zaměstnanci proto mají nárok na úpravu pracovních podmínek. Zákon totiž stanovuje, v jakém teplotním rozmezí lidé mohou pracovat v různých typech zaměstnání.
„Pro většinu kancelářských prací se jako optimální uvádí teplota cca 20–27 °C. Pokud se limity dlouhodobě překračují, zaměstnavatel musí jednat,“ uvedl pro Seznam Zprávy advokát Pavel Kiršner.
Jaká je maximální teplota na pracovišti
| Třída práce | Druh práce | Maximální teplota |
|---|---|---|
| I | Práce v sedě s minimální pohybovou aktivitou. Administrativní práce, kontrolní práce, práce s PC atd. | 27 °C |
| IIa | Práce převážně vsedě s lehkou manuální prací. Obsluha osobního vozidla, přesouvání lehkých břemen, pokladní apod. | 26 °C |
| IIb | Řízení nákladního vozidla, tramvaje, autobusu, traktoru. Práce vstoje se zapojením obou horních končetin, manipulace s břemenem do 10 kg atd. | 32 °C |
| IIIa | Práce stoje s trvalým zapojením obou horních končetin, která je občas v předklonu či vkleče. Práce ve stavebnictví, obsluha strojů, manipulace s břemenem do 15 kg atd. | 30 °C |
| IIIb | Práce vstoje s trvalým zapojením obou horních končetin, trupu, chůze po zvlněném terénu, práce ve stavebnictví při tradiční výstavbě a pod. | 26 °C |
| IVa | Práce spojená s rozsáhlou činností svalů trupu a všech končetin. Přenášení břemen do 25 kg, práce s motorovou pilou, sbíječkou, svoz dřeva, práce v dole apod. | 24 °C |
| IVb | Práce spojená s rozsáhlou a intenzivní činností svalů trupu a všech končetin. Práce v hlubinných dolech, lomech ražba, těžba, práce v zemědělství s vysokým podílem manuální práce apod. | 20 °C |
| V | Práce spojená s velmi intenzivní činností svalů trupu a všech končetin. Transport těžkých břemen, výkopové práce, práce se sekerou apod. | 20 °C |
| Zdroj: Nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci | ||
Při překročení teplotního limitu musí zaměstnavatel zajistit snesitelnější pobyt v práci. K tomu má k dispozici několik nástrojů.
Na co mají v létě zaměstnanci nárok
Podle nařízení vlády č. 361/2007 Sb. musí zaměstnavatel při překročení určité teploty a v případě, že se při práci očekává ztráta tekutin potem a dýcháním vyšší než zhruba 1,25 litru za osmihodinovou směnu, poskytnout zaměstnancům chlazený nápoj zdarma.
Zaměstnavatel má zajistit doplnění alespoň 70 procent ztracených tekutin a minerálů. Pracovníkům v kanceláři stačí zhruba litr, dělníci na stavbě mohou ovšem potřebovat 2,5 až tři litry.
Zatímco u administrativních profesí musí zaměstnavatel nápoj poskytnout od 31 stupňů, například pokladní mají na nápoj nárok už 27 stupňů. Pro pracovníky s vysokým podílem manuální práce, například v dolech nebo v zemědělství, vzniká nárok na doplnění tekutin už při 15 stupních.
Klimatizace sice povinná není, bez ní je ovšem pobyt v práci v horkých dnech méně snesitelný. V případě, že v práci klimatizaci máte, je ovšem vhodné, aby rozdíl mezi vnitřní a venkovní teplotou nebyl vyšší než šest stupňů. Pokud na pracovišti klimatizace není, měl by zaměstnavatel zajistit alespoň chladicí panely nebo rozprašovače.
U venkovních prací je potřeba zajistit stín. K tomu mohou sloužit třeba přístřešky, reflexní plachty nebo stínící sítě.
Pokud teplota přesáhne 36 stupňů, zaměstnavatel musí zavést bezpečnostní přestávky. „Pokud teplota na pracovišti přesáhne hygienické limity, musí zaměstnavatel upravit režim práce. To může znamenat častější krátké přestávky na ochlazení, a to na náklady zaměstnavatele,“ vysvětlil Kiršner.
Co dělat, když je na pracovišti horko
„Měl by též přijmout opatření vzhledem k organizaci práce, například střídání činností, přesuny nejvíce fyzicky náročných úkolů na chladnější část dne nebo dokonce zkrácení směny. Pokud jde o přestávky v práci z důvodu velkého tepla, pak se jejich četnost a délka určuje podle kategorie práce (lehká, střední, těžká), aktuální teploty, vlhkosti a délky expozice. Přestávky jsou placené a započítávají se do pracovní doby. Například při kancelářské práci měla by být přestávka pět až 10 minut každou hodinu,“ říká Kiršner.
Zaměstnavatel by měl teplotu kontrolovat kontrolovat dvakrát za směnu. U venkovních prací musí sledovat takzvanou korigovanou teplotu, která bere v potaz i vítr a intenzitu slunce.
Pakliže zaměstnavatel nereaguje na teplotní limity, obraťte se na nadřízeného na osobu pověřenou za bezpečnost práce. Pokud horko ohrožuje vaši bezpečnost, máte dokonce právo práci odmítnout bez postihu. Vhodné je například vyfotit teploměr nebo nějakým způsobem doložit, proč práci přerušujete.
V případě, že zaměstnavatel pracovní podmínky odmítá upravit, mohou se pracovníci obrátit například na odbory a další instituce. „Pokud zaměstnavatel tyto povinnosti neplní, a není možné vyřešit interně, pak může zaměstnanec učinit podnět Státnímu úřadu inspekce práce a Krajské hygienické stanici,“ radí Kiršner.
