Česko zasáhla vedra. Kdy máte nárok na vodu a kdy na volno

O víkendu teploměry bez sebemenší námahy překračovaly hranici 30 stupňů Celsia. Předběžné předpovědi na příští víkend naznačují, že teplota poroste ještě výš. Ke konci pracovního týdne se teplota zřejmě vyšplhá až na 34 stupňů. Zaměstnanci tak kvůli teplu mají ze zákona nárok na zajištění podmínek, které by jim měly umožnit vedra lépe zvládat.

„Vysoké teploty na pracovišti patří k významným faktorům, které mohou ohrozit zdraví zaměstnanců a negativně ovlivnit jejich pracovní výkon. Podle Státního zdravotního ústavu (SZÚ) mohou vést vysoké teploty k vážným zdravotním stavům, jako jsou tepelný stres, úpal nebo vyčerpání z horka, a současně způsobovat únavu, ztrátu koncentrace, zpomalené reakce či chybné rozhodování. Tyto projevy výrazně zvyšují riziko pracovních úrazů a mohou ohrozit nejen postiženého pracovníka, ale i jeho okolí,“ uvedla Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS).

Zaměstnanci proto mají nárok na úpravu pracovních podmínek. Zákon totiž stanovuje, v jakém teplotním rozmezí lidé mohou pracovat v různých typech zaměstnání.

„Pro většinu kancelářských prací se jako optimální uvádí teplota cca 20–27 °C. Pokud se limity dlouhodobě překračují, zaměstnavatel musí jednat,“ uvedl pro Seznam Zprávy Byznys advokát Pavel Kiršner.

Vedoucí Oddělení hygieny práce Státního zdravotního ústavu Lenka Prokšová Zuská však upozorňuje, že jde o nejvyšší přípustné teploty a při jejich překročení se zavádějí opatření, která vycházejí nejen z měřené teploty, ale i z dalších parametrů – energetický výdej, další měřené veličiny jako vlhkost, proudění vzduchu nebo oblečení.

Z toho je zřejmé, že už samotné měření teploty je náročnější proces než teploměr pověšený někde ve stínu na pracovišti. Hygienici například používají pojem „operativní teplota“, kterou zapisují jako to. Ta kombinuje nejen teplotu vzduchu, ale také vyzařování okolních těles a zohledňuje i proudění vzduchu. Měří se speciálním přístrojem, nebo se vypočítává.

K měření přímo na pracovišti se používá kulový teploměr, pomocí kterého lze zohlednit nejen samotnou teplotu vzduchu, ale i sálání okolí a zapisuje se jako tg. Je totiž nutné zhodnotit tepelnou zátěž prostředí jako celku – například u sklářské pece může být teplota vzduchu 28 stupňů, ale kvůli sálání bude teplota naměřená kulovým teploměrem přes 40 stupňů.

Podle nařízení vlády č. 361/2007 Sb. musí zaměstnavatel při překročení určité teploty a v případě, že se při práci očekává ztráta tekutin potem a dýcháním vyšší než zhruba 1,25 litru za osmihodinovou směnu, poskytnout zaměstnancům chlazený nápoj zdarma.

Zaměstnavatel má zajistit doplnění alespoň 70 procent ztracených tekutin a minerálů. Pracovníkům v kanceláři stačí zhruba litr, dělníci na stavbě mohou ovšem potřebovat 2,5 až tři litry za směnu.

Zatímco u administrativních profesí musí zaměstnavatel nápoj poskytnout od 31 stupňů, například pokladní mají na nápoj nárok už u 27 stupňů. Pro pracovníky s vysokým podílem manuální práce, například v dolech nebo v zemědělství, vzniká nárok na doplnění tekutin už při 15 stupních.

„V obecné rovině musí být ochranný nápoj zdravotně nezávadný a nesmí obsahovat více než 6,5 hmotnostních procent cukru, může však obsahovat látky zvyšující odolnost organismu,“ uvádí Krajská hygienická stanice Středočeského kraje.

Klimatizace sice povinná není, bez ní je ovšem pobyt v práci v horkých dnech méně snesitelný. V případě, že v práci klimatizaci máte, je ovšem vhodné, aby rozdíl mezi vnitřní a venkovní teplotou nebyl vyšší než šest stupňů. Pokud na pracovišti klimatizace není, měl by zaměstnavatel zajistit alespoň chladicí panely nebo rozprašovače.

U venkovních prací je potřeba zajistit stín. K tomu mohou sloužit třeba přístřešky, reflexní plachty nebo stínící sítě.

Pokud teplota na pracovišti přesáhne 36 stupňů, zaměstnavatel musí zavést bezpečnostní přestávky. „Pokud teplota přesáhne hygienické limity, musí zaměstnavatel upravit režim práce. To může znamenat častější krátké přestávky na ochlazení, a to na náklady zaměstnavatele,“ vysvětlil Kiršner.

Lenka Prokšová Zuská dodává, že i v tomto případě do výpočtu vstupuje více faktorů, záleží podle ní na okolních podmínkách, fyzické náročnosti práce a oblečení.

„Měl by též přijmout opatření vzhledem k organizaci práce, například střídání činností, přesuny nejvíce fyzicky náročných úkolů na chladnější část dne nebo dokonce zkrácení směny. Pokud jde o přestávky v práci z důvodu velkého tepla, pak se jejich četnost a délka určuje podle kategorie práce (lehká, střední, těžká), aktuální teploty, vlhkosti a délky expozice. Přestávky jsou placené a započítávají se do pracovní doby. Například při kancelářské práci by měla být přestávka pět až deset minut každou hodinu,“ říká Kiršner.

Zaměstnavatel by měl teplotu kontrolovat dvakrát za směnu.

Pakliže zaměstnavatel nereaguje na teplotní limity, obraťte se na nadřízeného či na osobu pověřenou bezpečností práce. Pokud horko ohrožuje vaši bezpečnost, máte dokonce právo práci odmítnout bez postihu. Vhodné je například vyfotit teploměr nebo nějakým způsobem doložit, proč práci přerušujete.

V případě, že zaměstnavatel pracovní podmínky odmítá upravit, mohou se pracovníci obrátit například na odbory a další instituce. „Pokud zaměstnavatel tyto povinnosti neplní a není možné je vyřešit interně, pak může zaměstnanec učinit podnět Státnímu úřadu inspekce práce a Krajské hygienické stanici,“ radí Kiršner.

Aktualizace: Do textu jsme doplnili pasáž týkající se měření teploty a zohlednění dalších podmínek.