Článek
Dvě flotily na Temži, dva pohledy na britskou budoucnost.
U londýnského Tower Bridge se před deseti lety, v době vrcholících příprav na referendum o vystoupení Velké Británie z Evropské unie, ve vypjaté atmosféře střetly dvě rybářské výpravy.
Jednu vedli zastánci odchodu v čele s „věčným narušitelem britské politiky“ Nigelem Faragem, na druhé se plavili podporovatelé setrvání v Unii vedení zpěvákem a aktivistou Bobem Geldofem.
„Nejsi žádný přítel rybářů… Jsi podvodník,“ křičel tehdy Geldof na Farage, který je dodnes znám jako jeden ze strůjců brexitu. Ten na oplátku zpěváka osočoval z toho, že „naprosto pohrdá“ britskými rybáři.
Obraz dvou flotil se stal jedním ze symbolů odchodu z EU. S ekonomickými i politickými otřesy, které přinesl, se Britové vyrovnávají dodnes.
Flotily na Temži v roce 2016.
Ačkoliv rybolov tvoří pouze okolo 0,3 % britské ekonomiky, v politické debatě okolo brexitu se stal symbolem národní suverenity a jedním z klíčových témat britského osamostatnění od zbytku Evropy.
Průkopníci brexitu tvrdili, že členství v Unii může za úpadek rybářského průmyslu, jelikož Británii po příchodu v 70. letech nabídli v Bruselu nevýhodnou dohodu. Kampaň za odchod slibovala, že země odpoutáním od EU získá zpátky kontrolu nad svými vodami a rybolov začne opět vzkvétat.
Ačkoliv ve většinové populaci byly průzkumy do poslední chvíle vyrovnané, rybáři měli jasno: více než 90 procent jich krátce před referendem v průzkumech uvedlo, že budou hlasovat pro odchod.
Pocit zrady přetrvává
Jejich přání se jim nakonec splnilo, další sliby ale zůstaly nesplněné.
„Brexit nic nezměnil,“ přiznal britskému deníku The Guardian rybář z anglického Brixhamu Derek Meredith, který vlastní tři lodě. „Kdybych je dnes mohl všechny tři prodat, už by tu nebyly,“ prohlásil s odkazem na rostoucí ceny pohonných hmot a další náklady, které mu ztěžují obživu.
Jak to bylo s průzkumy před brexitem
Ani před deseti lety nebyl výsledek referenda dopředu jasný. Poměr mezi hlasy pro odchod a setrvání se do poslední chvíle měnil. Šetření stanice BBC, provedené krátce před hlasováním, dokonce dávalo mírný náskok hlasům za setrvání.
V samotném referendu nicméně nakonec zvítězily hlasy požadující odchod z Unie, a to v poměru 51,9 ku 48,1 %.
Britští rybáři ani po deseti letech nemohou zapomenout na to, že byli podvedeni. „Cítíme se zrazeni, protože nás přesvědčili a slíbili nám, že tyto základní body budou splněny,“ řekl listu The Independent rybář Anthony Hoskin z Cornwallu.
„Největším zklamáním je, že se nepodařilo prosadit omezení rybolovu zahraničních plavidel ve vzdálenosti do 12 námořních mil od pobřeží Spojeného království,“ dodal s odkazem na jedno z klíčových očekávání okolo brexitu.
Od 70. let minulého století směly evropské lodě lovit do vzdálenosti šesti námořních mil od britského pobřeží, kampaň za odchod přitom slibovala zdvojnásobení délky výlučného pásma.
Dohoda, kterou s Unií v roce 2020 dojednal tehdejší premiér Boris Johnson, proto byla zklamáním. Na základě ní dostaly lodě z EU povolení až do roku 2025 pokračovat v rybolovu šest mil od britského pobřeží.
Další rána přišla loni, kdy premiér Keir Starmer v rámci „resetu“ vztahů se sedmadvacítkou uzavřel novou dohodu a prodloužil přístup unijních plavidel do britských vod až do roku 2038.
Podle předsedy britské Národní federace rybářských organizací Mikea Cohena byli rybáři tímto krokem „nesmírně rozhořčeni“. „Vzhledem k tomu, že přístup do britských vod byl cennou věcí, mysleli jsme si, že za to něco dostaneme na oplátku,“ řekl deníku The Guardian.
Rybolov řeší i na Islandu
Deset let od brexitového referenda zůstává rybolov ožehavým tématem, a to nejen v Británii. Na Islandu, kde se teď hojně debatuje o možném vstupu do Evropské unie, jsou to právě pochyby ohledně dopadů na rybářský průmysl, které zůstávají nejvýraznější překážkou.
Islanďané budou v srpnu hlasovat, zda země obnoví jednání o začlenění do unijního bloku. Zásadní otázkou přitom zůstává, jak by případný vstup ovlivnil rybářská práva a přístup k islandským vodám.
Pro Island je rybolov z hlediska ekonomiky ještě důležitější než pro Británii - rybí produkty v tuto chvíli představují téměř polovinu veškerého zboží, které vyváží ze země.
„Předpokládám, že otázky týkající se rybolovných práv a podobných záležitostí budou hrát poměrně významnou roli,“ odhaduje, jak probíhala kampaň před referendem profesorka práva na Univerzitě v Reykjavíku Margrét Einarsdóttir, se kterou mluvili novináři listu The Irish Times.
Největší strach podle ní Islanďané mají z toho, že vstup do Unie by lodím z evropských zemí otevřel cestu do islandských vod. Kampaň za setrvání mimo Unii hlásá, že je nemožné, aby si Island jako členský stát EU zachoval plnou kontrolu nad svými vodami.
