Článek
Na mezinárodní vesmírnou stanici by se měl v příštím roce vydat armádní pilot a záložní astronaut Aleš Svoboda. Nepůjde ale o jedinou českou stopu ve vesmíru v dalších letech.
Čeští odborníci se totiž zapojují do další kosmické mise. Pro družice připravovaného projektu Plasma Observatory Evropské vesmírné agentury (ESA) mají vyvinout vlnové analyzátory - přístroje, které převádí obdržené signály do dat a následně je vyhodnocují.
„Jde o elektronický modul, tedy desku osazenou elektronickými komponenty podobnou základní desce v počítači, o velikosti asi 15×16 cm,“ popisuje ředitel oddělení kosmické fyziky Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd Jan Souček. Výzkumníci součástku, která umožní pochopit zachycené signály, umístí do centrální jednotky dvousetkilogramových sond, kde je veškerá elektronika přístrojů.
Ačkoliv ESA projekt podpořila teprve před necelým měsícem a termín startu mise je plánovaný až na rok 2037, výroba a testování součástky se už rozběhly. „Vývoj trvá přibližně deset let, ale probíhá s různou intenzitou - v počáteční fázi jde především o návrh a definici požadavků, nejintenzivnějších je několik let před dokončením letového kusu,“ říká Souček.
Pěti až šestičlenný tým odborníků z Akademie věd bude spolupracovat s francouzskými kolegy a soukromými firmami. Celkově součástky vyjdou v přepočtu na více než sedmdesát milionů korun. Do vývoje technologií pro misi se kromě Čechů zapojí i vědci z dalších dvanácti zemí, převážně z Evropy.
Všudypřítomné plazma
Projekt počítá s využitím sedmi sond ve tvaru metr a půl širokého válce, které budou vzájemně spolupracovat a zkoumat vlastnosti plazmatu - tedy horkého elektricky nabitého plynu - v různých prostředích. „V datech měřených v jednom bodě jsou projevy všech procesů promíchány, porovnání dat z mnoha bodů nám pomůže toto klubko rozplést,“ vysvětluje pro Seznam Zprávy Souček.
„Slunce a všechny hvězdy jsou tvořeny plazmatem, stejně tak i sluneční vítr, který ovlivňuje celou Sluneční soustavu. Na Zemi se vyskytuje například při různých průmyslových procesech a všude, kde se plyn zahřívá na vysoké teploty. Vzniká třeba i při úderu blesku,“ dodává Souček.
České vědecké instituce se na různých evropských vesmírných projektech podílejí dlouhodobě. V minulosti se zapojily třeba do vývoje části přístroje zkoumajícího černé díry nebo sondy JUICE, která bude po doputování k Jupiteru mapovat ledové měsíce planety. Minulý rok pak česká firma a vojenská rozvědka vypustily družice, jejichž úkolem je pořizovat satelitní snímky nebo sledovat znečištění přírody.
Znalosti o širším vesmíru
Zástupci Evropské vesmírné agentury vybrali projekt Plasma Observatory, který bude jedním z jejích hlavních vědeckých programů na zasedání ve španělském Tenerife v polovině června. Přednost mu dali před zkoumáním vývoje Marsu a krátkých silných jevů v kosmu. K jeho schválení došlo po více než čtyřech letech od předložení prvních návrhů.
Program má za cíl zkoumat, jak plazma získává energii při kontaktu s magnetickým obalem Země. „Výsledky bude možné aplikovat i na vzdálené astrofyzikální objekty, jako jsou hvězdy nebo supernovy, kde probíhají podobné procesy jako v okolí Země,“ uvádí Souček. Umožní tak rozšířit znalosti o širším vesmíru.
Rozhodnutí zástupců agentury musí ještě v listopadu stvrdit její Výbor pro vědecký program. Pro program se počítá s částkou 720 milionů eur, tedy asi sedmnáct a půl miliardy korun. Celkový účet mise ale ještě navýší výdaje právě za vědecké přístroje, které platí jednotlivé členské státy agentury.
Text zpracoval Martin Kvasnica.
