Rusnok a spol. píší Babišovi. Zestátnění ČEZ je zbytečné utrácení

Plán vlády zestátnit energetickou skupinu ČEZ se v posledním měsíci rozjel naplno. V úterý ČEZ založil dceřinou firmu ČEZ Energy, do níž chce v následujících měsících vyčlenit prodej a distribuce energií, obchodování nebo energetické služby.

Dceřiná společnost může podle představenstva lépe dosáhnout na zdroje financování, protože nebude spojena s uhelnými a jadernými elektrárnami, což může odrazovat investory. Skupina už oznámila i vedení, do čela ČEZ Energy míří místopředseda představenstva a ředitel divize obchodu a strategie ČEZ Pavel Cyrani.

Do ČEZ Energy chce skupina vyčlenit například firmy ČEZ Prodej, ČEZ Distribuce, GasNet, ČEZ ESCO, firmy z tradingu nebo telekomunikační Telco Pro Services. ČEZ si v nové dceřiné firmě ponechá minimálně 51procentní podíl, zbylou část nabídne investorům. Prodej minoritního podílu by pak zajistil finance pro výkup investorů skupiny. Návrh v červnu schválila valná hromada podniku.

Právě zestátnění společnosti je jedním z cílů současné vlády. „Uděláme kroky k získání stoprocentní kontroly nad výrobou ve skupině ČEZ. Výkup akcií nepůjde skrze výdaj státního rozpočtu, ale vlastním výkupem společnosti ČEZ. To nám otevře dveře k tomu, abychom mohli investovat do dalších jaderných bloků a plynových zdrojů a abychom měli v krizových obdobích vliv na ceny energií. Současně tím stát získá vysoce hodnotná aktiva. Nabídnutá cena a zacházení s minoritními akcionáři ČEZ budou obvyklé podobným transakcím na vyspělých kapitálových trzích,“ stojí v programovém prohlášení vlády.

Premiér Andrej Babiš v České televizi uvedl, že ČEZ je strategická firma a stát by ji měl ovládat. Podle něj jsou minoritní akcionáři pozůstatkem kuponové privatizace, a do zahraničí tak podle něj odtékají každý rok miliardy korun.

Na krok zestátnit ČEZ ale nyní reagují experti, kteří se v pondělí na premiéra Andreje Babiše obrátili v otevřeném dopise. Mezi signatáři se objevilo celkem deset znalců, například bývalý předseda představenstva a generální ředitel ČEZ a zmocněnec vlády pro jadernou energetiku Jaroslav Míl, ekonomka Jana Matesová, předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl či bývalí guvernéři České národní banky Jiří Rusnok a Zdeněk Tůma.

Ti se na krok vlády dívají skepticky. Podle nich je dosavadní 70procentní podíl státu ve firmě dostatečný a výkup zbývajících 30 procent, jež drží minoritní akcionáři, státu zkomplikuje investiční plány.

Podle bývalého předsedy představenstva a generálního ředitele ČEZ Jaroslava Míla by se vláda měla soustředit na jiné problémy. „Když něco funguje a máme takových jiných úkolů a starostí nejen v oblasti energetiky, ale i národního hospodářství, začít ,opravovat‘ něco, co funguje, na to bychom neměli plýtvat energií. Když už bychom se vydali cestou, pro kterou se vláda rozhodla, tak alespoň cestou, která je smysluplná, a ne tou, která povede k ohromnému zadlužení našich dětí a dalších generací,“ okomentoval. Ideální je podle něj nic neměnit a soustředit se například na výstavbu elektrárny Dukovany II.

„Je to projekt, který vznikl, aniž by někdo spočítal, jakou míru zadlužení to pro stát znamená,“ dodal s poznámkou, že neví, odkud na tento investiční plán chce vláda sehnat finance.

Experti v dopise argumentují například tím, že zvyšování podílu státu ve firmě nebude mít žádný vliv na cenu elektřiny ani na energetickou bezpečnost, tak jak vláda slibuje.

Výkon a dividendy ČEZ podle kritiků poskytují už nyní dostatečné prostředky pro financování jaderných bloků a transformaci energetické soustavy. Veřejně obchodovaná část akcií podle nich přispívá k transparentnosti firmy.

„Zadruhé, v souladu s usnesením valné hromady ČEZ dojde k oddělení obchodu, distribuce elektřiny a plynu. Výnos použije ČEZ na výkup minoritních akcionářů, pravděpodobně se zajímavou prémií k současné ceně akcií. Cena akcií ČEZ je již teď na velmi vysokých úrovních, a to hlavně v porovnání se srovnatelnými evropskými energetikami, což je výsledkem spekulace několika málo českých ,family office‘ v souvislosti s očekáváním výkupu. Jak jsme uvedli výše, dojde zbytečně k utracení významných finančních prostředků, které by mohly být použity k investicím do jaderného programu schváleného ČEZ, ale i programu útlumu uhelných zdrojů, výstavby plynových elektráren, rekonstrukce kogeneračních jednotek či posilování energetické infrastruktury (v rozsahu cca 2100 miliard korun v dnešních cenách) a snížit tak tlak na státní rozpočet a daňové poplatníky,“ píše se v dopise.

Namísto odkupu od menších vlastníků signatáři navrhují, aby si stát ponechal většinu nově vzniklé společnosti a minoritní část (49 procent) umístil na burzu. Ačkoliv si podle valné hromady ČEZ chce ponechat 51procentní podíl v dceřiné firmě, signatáři dopisu upozorňují na to, že usnesení valné hromady výslovně nepředjímá umístění minoritní části na kapitálový trh.

„Mimo jiné by to dobře ,pasovalo‘ na chystanou reformu 3. důchodového pilíře, neboť tato nová společnost by byla jistě vítanou investicí pro reformované penzijní fondy, protože stát dosud prostřednictvím ERÚ garantuje investorům do distribučních sítí prakticky bezrizikovou návratnost kapitálu do výše 8,3 % ročně. Musíme si uvědomit, že již nyní v účastnických fondech čeští občané naspořili přes 300 miliard korun a tyto fondy vzhledem k nedostatku investičních příležitostí doma investují a financují tak naši konkurenci v zahraničí. Transakci lze strukturovat tak, že čeští občané a penzijní fondy budou mít k alokaci akcií distribuční firmy preferenční přístup. Firma tak sice bude prodána na kapitálovém trhu, ale zprostředkovaně českým občanům. Výnos z prodeje těchto 49 % nově vzniklé společnosti by se pak použil na všechny zmíněné nákladné investice v oblasti energetiky, a nikoli na zbytečný výdaj spojený s odkupem stávajících minoritních akcionářů ČEZ,“ obhajují svůj návrh signatáři.