„Všichni jsou v šoku.“ Rusko zažívá největší palivovou krizi za poslední roky

„Došel benzin. Neví se, kdy znovu bude. Prosím, neptejte se na to,“ zní jeden z letáků na čerpací stanici v Petrohradě. Ilustruje problém, který řeší téměř celé Rusko: nedostatek pohonných hmot.

Za celostátní palivovou krizí stojí především stále intenzivnější ukrajinské dronové útoky na ropné terminály, rafinerie a produktovody.

Například rafinerie Kapotňa, největší dodavatel paliva pro Moskevskou oblast, byla tento měsíc zasažena hned dvakrát. A podle zdrojů agentury Reuters zůstane mimo provoz nejméně do konce roku 2026.

Nejméně 17 regionů zavedlo povinná omezení prodeje benzinu a nafty, desítky dalších hlásí nedostatek pohonných hmot nebo omezení prodeje na soukromých čerpacích stanicích.

Nejhůře jsou na tom pohraniční regiony, sporadicky si ale stěžují i obyvatelé Moskvy a okolí.

„V Rostově nad Donem přijíždějí cisterny s pohonnými hmotami v noci, takže palivo je k dispozici až ráno. Včera ve čtyři odpoledne už byl benzin pryč. Natankuji vždy plnou nádrž nebo kanystr. Benzin 95+ mezitím zdražuje,“ popsal nezávislému deníku Novaja Gazeta jeden ze čtenářů.

„Krize se začala projevovat až v květnu 2026. To hněvá ostatní řidiče. Všichni jsou šokováni, že země, která je po celá desetiletí závislá na trhu s ropou, se ocitla v krizi kvůli několika dronům, které vnikly do rafinerie,“ svěřil se pro exilový server Meduza Vladislav z Petrohradu.

Pokud budou ukrajinské útoky pokračovat současným tempem a poškozené rafinerie neobnoví provoz, může se současný nedostatek pohonných hmot proměnit v mnohem širší krizi. Už tak ale Rádio Svobodná Evropa označuje současný stav za nejhorší za poslední roky.

Nejnapjatější situace je na okupovaném Krymu. Nedostatek pohonných hmot se výrazně prohloubil poté, co nedávné útoky narušily dopravu na takzvané Novoruské dálnici, která spojuje poloostrov s ruskou Rostovskou oblastí a slouží jako klíčová trasa pro dodávky pohonných hmot.

Tato „logistická uzávěra“, jak údery na dopravní trasy mezi Krymem a Ruskem označil ukrajinský ministr obrany Mychajlo Fjodorov, donutila ruské úřady na poloostrově zavést přísná opatření.

„Na čerpací stanici je benzin, ale neprodávají ho,“ stěžoval si jeden z místních obyvatel, který začal používat kolo, aby se vyhnul jízdě autem, pokud to není nezbytně nutné.

„Zřejmě ho dovezli v noci a přes den ho měli začít prodávat jako obvykle, ale po Aksjonovově dekretu všechno zavřeli,“ popsal pro stanici BBC.

Palivo na Krymu je nyní vyhrazeno převážně pro vládní služby poté, co Ruskem jmenovaný premiér okupované oblasti Sergej Aksjonov v neděli oznámil pozastavení veškerého prodeje na čerpacích stanicích.

Ukrajinci v posledních měsících stále častěji útočí i na další logistické trasy, například na dálnici spojující Mariupol s Doněckem nebo na důležité dopravní koridory v Luhanské oblasti.

Palivová krize se kvůli tomu rozšířila i na Ruskem okupovaná území na východě Ukrajiny. Ta přitom už dříve trpěla nedostatkem vody v důsledku zničení vodovodního potrubí z řeky Severní Doněc během ruské ofenzivy v roce 2022.

„Lidé jen stěží vycházejí. Voda teče jednou za tři dny,“ svěřil se BBC jeden z obyvatel Doněcku. Podle něj je benzin nejen nedostatkovým zbožím, ale zároveň i nejdražší v celé zemi. Pitnou vodu si obyvatelé musí kupovat v lahvích.

V ulicích je podle jeho slov výrazně méně aut než dříve, k masovému odchodu obyvatel ale nedochází. „Všichni, kdo mohli a chtěli odejít, už odešli,“ uvedl.

Podle něj je současný stav dlouhodobě neudržitelný a nejtvrději dopadá na nejzranitelnější skupiny obyvatel. „Ubývající nabídka zboží a rostoucí ceny nejsou pro ekonomicky aktivní lidi tak zásadní problém. Pro seniory, děti nebo lidi žijící v uprchlických centrech se ale stávají otázkou života a smrti,“ dodal.

(Text pokračuje pod grafikou.)

Rusko se s nedostatkem pohonných hmot potýká téměř každý rok. V létě poptávka obvykle roste kvůli zemědělství a cestování. Kromě toho ropné rafinerie provádějí plánovanou údržbu.

Letos se ale krize začala objevovat ale mnohem dříve, jelikož útoky ukrajinských dronů jsou nyní mnohem efektivnější.

Podle výpočtů agentury Bloomberg se jen v květnu stalo jejich cílem osm z deseti největších ruských ropných rafinerií. Některá zařízení, včetně rafinerií Lukoil v Nižném Novgorodu a Permu, byla zasažena opakovaně.

„Útoky ukrajinských dronů způsobují ruskému ropnému sektoru značné náklady. Narušují provoz a snižují kapacitu rafinerií, zvyšují náklady na opravy a bezpečnost a vytvářejí logistická úzká hrdla,“ poznamenal pro stanici Deutsche Welle Isaac Levi z organizace Centre for Research on Energy and Clean Air.

Zároveň dodal, že dopad na ruský stát je prozatím omezený. Ropa, kterou nelze zpracovat v tuzemsku, se vyváží. A dokud bude konflikt na Blízkém východě udržovat ceny černého zlata vysoko, zůstanou podmínky pro vývoz příznivé.

Ukrajinské drony se zaměřují i na ruskou exportní infrastrukturu, ale zatím to nemělo žádný významný operační dopad. Podle agentury Bloomberg totiž dosáhl ruský export ropy po moři začátkem června nejvyšší úrovně od začátku války.