Jak přežít vedra: Nejčastější otázky a odpovědi odborníků

Ve vedrech je lidský organismus vystaven riziku přehřátí a dehydratace. Vedro výrazně zatěžuje srdce a oběhový systém, což může zhoršit stav u lidí se srdečními, cévními nebo jinými chronickými onemocněními. I u zdravých může nastat kolaps z horka, úpal či úžeh. Jak se jednotlivé stavy liší a jak vypadá správná pomoc, čtěte zde.

A jak se zdravotním obtížím bránit?

Přes den neotevírejte okna. „Větrání otevřenými okny přes den teplotu uvnitř místností jen zvyšuje,“ upozorňuje lékařka Helena Kazmarová, autorka doporučení pro horké dny, které vydal Státní zdravotní ústav. Větrejte naopak v noci a k ránu, kdy jsou venkovní teploty nejnižší.

Přes den nenechávejte svítit slunce přímo do oken: Využívejte okenice, závěsy a žaluzie, podle Státního zdravotního ústavu mají smysl i protisluneční fólie na skla. Sluneční paprsky dobře odrážejí i takzvané alumatky nebo termofólie.

Zkuste se obejít bez vaření přes den, to teplotu v bytě nebo domě zvyšuje, zvláště pak při použití trouby.

Dobře zavodněný organismus se tolik nepřehřívá. Snažte se pít rovnoměrně po celý den, ideálně dřív, než na vás přijde žízeň. V tu chvíli se totiž tělo už pere s nedostatkem tekutin. Na to je třeba myslet zvlášť u seniorů a dětí - ti mají přirozeně snížený pocit žízně a jsou tak k dehydrataci náchylnější. Na tekutiny nezapomínejte ani v klimatizovaných prostorách -  tam člověk nemá pocit vedra a tolik potřebu pít, ale výrazně se zvyšuje odpařování vody ze sliznic a pokožky.

Člověk vážící 70 kilo by měl za běžných podmínek vypít 2,1 až 2,8 litru denně. Do toho se počítá i voda z potravin, například z ovoce, zeleniny nebo polévek, která tvoří zhruba 20 procent příjmu. Ve vedrech ale může potřeba tekutin klidně vzrůst až na dvojnásobek.

Vhodné nápoje dodají tělu chybějící minerální látky, které ztratilo pocením. V horku jsou nejvhodnější slabě mineralizované vody, voda s citronem nebo ovocem, ředěné ovocné šťávy nebo iontové nápoje, které užívají sportovci. Vhodné jsou také neslazené vlažné ovocné čaje. Dobře poslouží i čaje bylinkové, například šípkový, mátový nebo heřmánkový, jen pozor na čajové směsi na odvodnění nebo detox (kopřiva, bříza, jalovec), těm se vyhněte.

Nedostatek tekutin se projevuje únavou, podrážděností či horší koncentrací. Někdo může mít problém s mluvením a polykáním, výjimkou nebývá ani chuť na sladké. U citlivějších jedinců se objevuje bolest hlavy. Dobrým indikátorem může být barva moči, která by měla být světle žlutá. Čím tmavší barvu má moč, tím větší je vaše dehydratace. Více o tom, jak poznat, že má tělo nedostatek tekutin, čtěte zde.

Bez dostatku vody nedokáže tělo správně fungovat. Objem krve se snižuje a krev se zahušťuje, což zatěžuje srdce a zhoršuje zásobování orgánů kyslíkem. Zároveň dochází k narušení rovnováhy minerálů (například sodíku a draslíku), což může způsobit svalové křeče, slabost a poruchy srdečního rytmu.

Kromě toho se zhoršuje schopnost těla regulovat teplotu, takže roste riziko přehřátí a úpalu. Klesá výkon mozku, což se projevuje bolestí hlavy, únavou, závratěmi nebo zmateností. Při těžké dehydrataci mohou selhat ledviny, protože nedokážou správně filtrovat odpadní látky z krve, což může být život ohrožující stav.

Samotná voda v takový moment nestačí. Tělu chybí elektrolyty a čistá voda jejich koncentraci v těle ještě více naředí. Vhodnější jsou iontové nápoje pro sportovce s obsahem sodíku v rozmezí 10-30 mmol/l. V domácích podmínkách si můžete do vody dát třeba sůl, cukr nebo šťávu z ovoce.

Překvapivě efektivní může být kravské mléko, které obsahuje méně než 0,5 % tuku (prodává se pod názvy nízkotučné, odtučněné nebo odstředěné).

Vedro nejvíce ohrožuje seniory, malé děti nebo nemocné lidi. Například kardiaky, což nejsou zdaleka jen senioři s bypassem, ale i třeba takový čtyřicátník pobírající léky na vysoký tlak. Horko s nedostatkem tekutin jim může právě krevní tlak rozkolísat tak, že to může být životu nebezpečné. Stejně tak jim nedělají dobře teplotní výkyvy, což se může stát například ve chvíli, kdy v horku skočí do studené vody nebo naopak vyjdou do vedra z klimatizované místnosti. „Ideální rozdíl mezi teplotou uvnitř a venku by neměl přesáhnout pět stupňů,“ říká kardiolog Michal Vráblík, garant projektu Srdce v hlavě.

Hůře se dýchá také astmatikům, obézní lidé mají horší termoregulaci a ve vedrech více zatěžují srdce.

Teplota v klimatizovaných místnostech by měla o být o 5–7  °C nižší, než je venku, a to platí i pro tu v autech. Vyšší rozdíly už mohou způsobit zdravotní obtíže, zvláště lidem s nemocemi srdce a cév. Nenechávejte také chladný vzduch foukat přímo na sebe, předejdete například zablokovaným zádům nebo letním virózám.

Dokud se člověku z kůže odpařuje pot, dokáže se ubránit i teplotám vysoko nad 40 °C. Obzvlášť pokud se třeba polije vodou nebo si pustí větrák. Schopnost lidského těla ubránit se horku klesá s tím, jak stoupá vlhkost. Čím vyšší je vlhkost, tím hůř se z kůže odpařují tekutiny, což znamená, že základní mechanismus ochlazování lidského těla přestává fungovat. Co se v přesně organismu děje při stoupajících teplotách, čtěte podrobně v analýze Lukáše Marka.

Podle Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) v neděli pravděpodobně padne 14 let starý rekord ze středočeských Dobřichovic, kde bylo 20. srpna naměřeno 40,4 °C.

Předpovědi ukazují, že na mnoha místech v Česku se teploměry obávané čtyřicítce přiblíží, někde se očekává její překročení. Podívejte se na mapu, která zobrazuje předpověď teplot pro 50 českých měst, a zjistěte, jak bude u vás.

Mohlo by vás zajímat: Horko a zvířata | Na co máte nárok v práci | Jak se mění počasí v průběhu let v Česku