Ve vedru nedávejte přes kočárek plenu, nevětrejte a nápoje pijte vlažné

Teploty nad 30 stupňů doprovázené dusnem a vysokou vlhkostí vzduchu se dají zvládnout bez vyčerpání a újmy na zdraví. Stačí dodržovat pár pravidel. Rozhodně má smysl nechodit komplikacím z horka naproti a zbytečně je zhoršovat, ať už člověk má nějaké zdravotní potíže, nebo ne.

Je snadné si představit, že současná vedra vadí především lidem, kteří se léčí se srdcem a cévami. Kdy jindy by jim měl hrozit infarkt, nabízí se. Ve skutečnosti pro ně větší riziko představují mrazivé dny, kde je velký rozdíl mezi teplotami uvnitř a venku.

Nynější horko roztahuje cévy, čímž klesá krevní tlak a výsledkem může naopak být méně mozkových příhod či infarktů. Kardiakům se ale může stát, že jim horko v kombinaci s nedostatkem tekutin rozkolísá tlak, a to už nebezpečné je. Tady je dobré vzít v potaz, že některé léky předepisované na snížení krevního tlaku mohou více odvodňovat organismus.

I v létě by si lidé trpící vysokým tlakem neboli hypertenzí přece jen měli dávat pozor na teplotní rozdíly. Především při přechodu ze silně klimatizovaných místností ven. „Ideální rozdíl mezi teplotou uvnitř a venku by neměl přesáhnout pět stupňů,“ říká kardiolog Michal Vráblík, garant projektu Srdce v hlavě. Zvláště kardiakům – což je klidně čtyřicátník s vysokým tlakem, netřeba si představovat seniora s bypassem – nedoporučuje v nynějším horku například skákání do ledové vody.

Nebo přehnanou námahu, ať už na zahradě, nebo v posilovně. To ale v extrémních vedrech platí pro všechny.

Chybou, která je stále k vidění, je zakrývání kočárku plenou v domnění, že tak se ke kojenci či batoleti nedostane tolik teplého vzduchu, protože bude ve stínu. Jenže ve skutečnosti se korbička kočárku přehozená třeba jen lehkou mušelínovou plenou zahřívá tak, že je tam nakonec více stupňů než venku, jak už před několika lety přesvědčivě dokázala australská studie. Autoři to vyčíslili na tři stupně, při použití silnější látky dokonce skoro na čtyři. Doporučili naopak dávat přes kočárek navlhčenou plenku v kombinaci s bateriovým ventilátorem uvnitř, dohromady to podle autorů dokáže snížit vnitřní teplotu skoro o pět stupňů ve srovnání s venkovním prostředím. Čím menší dítě je, tím větší riziko pro něj přehřátí představuje. Hrozí mu pokles krevního tlaku (hypotenze), dehydratace a úpal — přehřátí celého organismu, které může bez rychlé pomoci vést až ke ztrátě vědomí.

Zejména s dětmi do dvou let by se v těchto teplotách mělo pokud možno chodit ven jenom ráno a večer. Pokud jsou kojenec či batole viditelně vyčerpaní z horka, je třeba dostat je někam, kde je chladněji, svléknout zbytečné oblečení a otírat kůži vlhkým ubrouskem nebo hadříkem namočeným ve vlažné, nikoli studené vodě — ta by paradoxně způsobila stažení cév a zpomalila ochlazování. Nejmenším pomůže i častější kojení, jinak je třeba dát dítěti napít.

Doma nebo třeba v kanceláři má smysl snažit se udržet místnosti co nejchladnější, čemuž napomáhá použití okenic, závěsů a žaluzií, smysl podle Státního zdravotního ústavu mají i protisluneční fólie na skla.

„Větrejte v noci a ráno, kdy bývá teplota nejnižší, pak okna zavřete. Větrání otevřenými okny přes den teplotu uvnitř místností jen zvyšuje,“ upozorňuje lékařka Helena Kazmarová, autorka doporučení pro horké dny, které vydal Státní zdravotní ústav. Větrání přes den nepomůže, ani když člověk otevře více oken či dveří najednou v domnění, že vznikne průvan, který prostory ochladí. Po dobu největších veder má smysl omezit třeba vaření, protože tím by se teplota v bytě jen zvyšovala, zvláště pak při použití trouby.

Tělo horkem trpí i v noci, i když teploty ve srovnání s těmi denními klesají. Většinou je ale pořád příliš horko na to, aby si člověk mohl dobře odpočinout, k tomu se navíc přidává dusno. Světová zdravotnická organizace dokonce nedávno ve své zprávě uvedla, že vysoké noční teploty mohou být pro lidské tělo větší zátěží než horké dny. Odkazuje se na odborné studie, které dokládají dlouhodobý vliv rostoucích nočních teplot na kvalitu spánku. Nejde jen o okamžitou únavu po špatné noci, opakované nevyspání mimo jiné škodí metabolismu a snižuje odolnost vůči stresu.

Fyziolog Radim Šlachta, spoluzakladatel longevity tech startupu Elonga, doporučuje bránit se negativnímu dopadu tropických nocí vlažnou sprchou před spaním a celonočně otevřeným oknem. Organismus, který nemusí řešit, že je mu moc horko, spíše upadne do hlubokého regeneračního spánku. Fyziolog ale rovnou upozorňuje, že to není rada pro každého. „Ne každému však spaní s otevřeným oknem prospívá. Problém může nastat například u alergiků nebo u lidí s astmatem a chronickými respiračními obtížemi,“ upozorňuje fyziolog. Problémem je samozřejmě i hluk z ulice nebo doprava pod okny. Důležitá je také vlhkost vzduchu, ideálně by měla být kolem 40 až 60 procent. Za dusných letních nocí je ale vlhkost vzduchu spíše vyšší.

Každopádně není dobré dávat si před spaním třeba trochu vína s tím, že se vám bude spát lépe, protože alkohol zvyšuje vnitřní teplotu těla.

Zásadní je dostatečný celkový přísun tekutin, není ale pravda, že minimem jsou dva až tři litry; tady hodně záleží na tom, jak se člověk namáhá a v jakém prostředí se pohybuje. Navíc se jako tekutina počítají i káva, čaj nebo polévky.

Kolik vypít?

Jak poznáte, že pijete málo? Může to naznačovat únava, bolest hlavy nebo podrážděnost. Častá bývá i větší chuť na sladké. Pokud člověk pracuje v klimatizovaných prostorách, ani nemusí mít pocit, že je moc horko, ale klimatizace výrazně zvyšuje odpařování vody ze sliznic a pokožky.

To, zda vám nechybí tekutiny, ukáže takzvaný kožní turgorový test – sevřete prsty kůži na hřbetu ruky nebo na předloktí, chvíli podržte a pusťte. Pokud se kůže rychle vrátí zpět, zavodnění je v pořádku. Tady je ale dobré vědět, že kůže seniorů přirozeně ztrácí elasticitu, takže test u nich není spolehlivý. Kůže může ukazovat, že pijí málo, i když tomu tak není. Dobrým indikátorem může být barva moči, která by měla být světle žlutá. Čím tmavší barvu má moč, tím větší je vaše dehydratace.

V horku už podle odborníků nejde jen o to vypít dostatek tekutin, ale je dobré přemýšlet i o tom, co pijete. S potem se totiž ztrácí také minerální látky, které je pak potřeba tělu průběžně doplňovat vhodně zvolenými tekutinami. Fitness trenérka a nutriční poradkyně Zuzana Klofandová doporučuje se v horkých dnech držet tří jednoduchých návyků. „Za prvé hydratace hned po probuzení, aby tělo dohnalo deficit tekutin a minerálních látek. Za druhé popíjení hlavně čisté vody a přírodních minerálek během dne. A za třetí upřednostnění nápojů pokojové teploty před chlazenými, které nás paradoxně dehydratují,“ říká.

Ledový nápoj totiž způsobí, že tělo musí vynaložit energii na jeho ohřátí na tělesnou teplotu, což metabolismus mírně zrychlí a tím vzniká víc tepla. Zároveň studený nápoj stáhne cévy v trávicím traktu, což zpomalí vstřebávání tekutin. Výsledek je tedy opačný, než by člověk čekal. „Senzitivnější jedinci mívající po studených nápojích bolesti hlavy, někdo má citlivé zuby, těm, co trpí na nadýmání, trápí je reflux nebo pociťují jiný zažívací diskomfort, to dobře také dělat nebude. Obzvlášť sportovci, provozující pohybovou aktivitu za horkého počasí, by si měli dát na příliš ledové nápoje pozor kvůli zažívacím problémům,“ doplnila Klofandová. Lepší může podle ní být popíjení průběžně po menších doušcích, protože tělo tekutiny lépe vstřebá a udrží, než když vypijete naráz třeba tři deci nebo dokonce půl litru.

„Také pokud někdo hodně mluví nebo je v silně klimatizované místnosti, bude preferovat pití menšího množství po douškách, aby si neustále zvlhčoval sliznici. Ti, kdo mají problémy dodržovat pitný režim, by měli pít spíš po sklenicích, pravidelně jednou za hodinu, dvě, aby opravdu zajistili tělu dostatek tekutin,“ dodala odbornice. Pokud se člověk fyzicky namáhá, nemusí se bát vypít toho více najednou, ale jinak není nutné se přepíjet. „Ledvinám to zbytečně přidělává práci a hrozí riziko narušení minerálové rovnováhy, která je pro organismus klíčová,“ vysvětlila Klofandová.

Samozřejmě, horko se dá zvládnout i jen s obyčejnou vodou nebo sladkými limonádami, ale budete zbytečně unavenější, než kdybyste brali větší ohledy na to, co vaše tělo potřebuje.