„Pomoz mi,“ stihla zavolat z trosek. Ve Venezuele slábne naděje

Když se devatenáctipatrový dům v caracaské čtvrti Altamira zřítil k zemi, stál manžel dvaatřicetileté architektky Ángeles Díaz naproti přes ulici.

O chvíli později mu zazvonil telefon. Volala jeho žena, uvězněná pod troskami. „Pomoz mi,“ stihla říct, než se spojení přerušilo. Od té chvíle o ní nikdo neslyšel.

Dva dny poté její muž stále stál před horou sutin a upřeně sledoval místo, odkud mu tehdy telefonovala.

Podobných příběhů, jako ten, který přinesl španělský deník El País, jsou po středečním dvojitém zemětřesení ve Venezuele tisíce.

Záchranáři pokračují v pátrání po přeživších, ale s každou další hodinou naděje slábne. Podle nejnovější bilance si katastrofa vyžádala nejméně 920 obětí, přes tři tisíce lidí utrpěly zranění a desítky tisíc se stále pohřešují.

Situaci navíc komplikují stovky dotřesů, které dál zasahují sever země.

Jen během noci na sobotu zaznamenali seizmologové další dvě citelná zemětřesení o síle až 4,9 stupně. Pocítili je i obyvatelé Caracasu. Celkem odborníci od středeční katastrofy evidují už více než dvě stě dotřesů.

Nejkritičtější situace panuje ve státě La Guaira na pobřeží Karibského moře, kde se nacházelo epicentrum katastrofy. Právě tam se podle svědků první hodiny po zemětřesení změnily v improvizovanou záchrannou akci. Sousedé, dobrovolníci i příbuzní odklízeli trosky holýma rukama, protože těžká technika dorazila až později.

„Tohle už není záchrana lidí, ale demolice. Prostě odvážejí, co najdou, ať živé, nebo mrtvé,“ tvrdí v reportáži deníku El País manžel pohřešované Ángeles Díaz. Kritizuje také chaotickou organizaci zásahu. Zatímco u některých domů pracují stovky lidí, jinde podle něj nepátrá téměř nikdo.

Dobrovolníci potvrzují, že během prvních hodin se dařilo z trosek vytahovat živé. Dnes už podle nich převažují nálezy těl. V jedné z nejpostiženějších částí Caracasu se před očima příbuzných opakovaně rozléhá volání o nosítka, aby je vzápětí vystřídala žádost o pytel na tělo.

Do Venezuely mezitím dorazily první zahraniční záchranné týmy ze Švýcarska, Mexika, Kolumbie i Německa.

Na cestě je už i sedm desítek záchranářů z Česka a s nimi i osm cvičených psů ze specializovaného týmu USAR na vyprošťování lidí ze sutin. Záchranáři odletěli z Prahy krátce po poledni,

Spojené státy oznámily humanitární pomoc ve výši 150 milionů dolarů, v přepočtu 3,2 miliardy korun, a současně dočasné zmírnění části sankcí, aby usnadnily přísun pomoci.

Organizace spojených národů (OSN) odhaduje přímé škody na nejméně 6,7 miliardy dolarů. Katastrofa přitom zasáhla zemi, která se už řadu let potýká s hlubokou ekonomickou a politickou krizí.

Podle odhadů může zemětřesení různým způsobem ovlivnit život téměř sedmi milionů obyvatel. Tisíce lidí se ocitly bez domova.

V parcích a provizorních přístřešcích v Caracasu dobrovolníci zapisují přeživší, rozdávají oblečení, matrace i jídlo. Mnozí přitom stále nevědí, co se stalo s jejich příbuznými.

„Nejtěžší je, že od té chvíle nemůžu obejmout své děti,“ popsala venezuelským médiím osmadvacetiletá Ana Suárezová, která přišla o domov a od zemětřesení je od svých dvou starších dětí odloučená.