Článek
Sedm lidí v bezvědomí našli na začátku víkendu hasiči v Kolíně nad Rýnem v silně přehřátých bytech, hlavně v podkrovích. Šlo o lidi mezi 40 a 60 lety a byli mezi nimi i zdraví lidé.
Západoněmecké město navíc v sobotu hlásilo, že je jeho záchranná služba na hraně kapacity. Počet zásahů výrazně stoupl a na pomoc musely vyjet i hasičské vozy.
I to je důvod, proč němečtí lékaři, starostové i ekologické organizace tvrdí, že současná extrémní vedra odhalila dlouhodobé selhání státu při přípravě na klimatickou změnu.
„Spolková vláda nechává ordinace při ochraně před vedry na holičkách. Po letech slibů nepřišly žádné činy,“ ozvala se například předsedkyně Svazu praktických lékařů Nicola Buhlingerová-Göpfarthová.
Podle ní politici roky slibují, že ochranu před vedry zařadí mezi priority, většina opatření ale zůstala jen na papíře.
Praktičtí lékaři upozorňují, že právě během podobných vln veder potřebují největší pomoc senioři a chronicky nemocní. Ordinace by podle nich měly dostávat peníze na preventivní konzultace, kontrolu léků nebo vysvětlování, jak správně skladovat přípravky citlivé na vysoké teploty, například inzulin.
Co dělat? Třeba kontrolovat seniory
Kritika míří i na vládu kancléře Friedricha Merze z CDU. Podle lékařů by právě současná vlna veder měla být impulzem ke konkrétním krokům.
Minimem je podle nich financování ochrany před vedry v ordinacích a lepší vybavení domovů pro seniory.
Kritici upozorňují, že problém komplikuje i německý federální systém. Za ochranu před vedry odpovídají především spolkové země a obce, zatímco spolková vláda vystupuje spíš jako koordinátor.
Existuje sice národní plán ochrany zdraví před vedry nebo zákon o adaptaci na změnu klimatu, většina opatření ale není závazná. Obcím navíc často chybí peníze i personál, aby je uvedly do praxe.
A tady se Němci srovnávají s Francouzi.
Zatímco Německo stále spoléhá hlavně na doporučení, Francie po katastrofální vlně veder v roce 2003 zavedla závazný národní systém ochrany před horkem.
Řada obcí vede registry osamělých seniorů, během extrémních teplot je aktivně kontaktuje a do kontrol se zapojují i poštovní doručovatelé.
Další kritiku v Německu vyvolalo letošní zrušení dotačního programu na úpravy školek, škol a domovů seniorů proti vedrům. Organizace Caritas upozorňuje, že zhruba sto tisíc podobných budov po celé spolkové republice stále není na extrémní teploty připraveno.
Opozice mezitím žádá rozsáhlejší investice.
Zelení navrhují dát na ochranu před vedry pět miliard eur (asi 121 miliard korun) z německého fondu pro infrastrukturu a klimatickou neutralitu.
Ekologové: Stromy z měst mizí
Peníze mají směřovat na výsadbu stromů, vytváření zelených ploch nebo odstraňování nepropustných asfaltových povrchů, které přispívají k přehřívání měst.
Levice (Die Linke) zase požaduje lepší ochranu lidí pracujících venku i uvnitř budov. Navrhuje změny pracovního práva tak, aby bylo během extrémních veder možné zkrátit pracovní dobu.
Podle nové studie Deutsche Umwelthilfe, jedné z nejvlivnějších německých ekologických nevládních organizací, přitom německá města postupují opačným směrem. Organizace zkoumala postup měst s více než 50 tisíci obyvateli. Závěry zveřejnila na začátku června.
Podle studie zmizelo mezi lety 2018 a 2025 z německých měst více než 900 tisíc stromů a zároveň přibylo zpevněných ploch, které akumulují teplo. Jen sedm velkých měst poskytuje obyvatelům dostatek přirozeného stínu.
Podle Institutu Roberta Kocha zemřelo loni v Německu přibližně 2500 lidí v souvislosti s vedry. Studie Deutsche Umwelthilfe tvrdí, že zhruba 40 procentům těchto úmrtí by bylo možné předejít, pokud by alespoň třetinu zastavěných ploch ve městech pokrýval stín stromů nebo vyšší vegetace.
