Článek
Renesanci centra jihu Itálie zčásti pohání masivní příliv finančních prostředků z Evropské unie, ruku v ruce s investicemi do technologií a infrastruktury. Jasně se zde ukazuje, že projekty financované ze společného dluhu – jako je fond obnovy po pandemii covidu-19 – dokážou z evropského potenciálu vytěžit mnohem výraznější hospodářský růst a mohou pomoci zvyšovat životní úroveň a konkurenceschopnost.
Italská ekonomika je sice třetí největší v rámci EU, roste ale jen nepatrně. Na nastartování růstu se musí podílet i hospodářsky dlouhodobě zaostávající italský Jih. Propast ve srovnání se severní Itálií sice zůstává značná – ať už jde o míru nezaměstnanosti, příjmy na obyvatele či demografické ukazatele – avšak ekonomika regionu Kampánie, jehož je Neapol centrem, loni podle údajů italské centrální banky vzrostla o 0,9 procenta. Tím překonala nejen 0,7 procenta růst v Lombardii s jejím hlavním městem Milánem, ale také s velkým náskokem předčila celostátní průměr, který činil pouhého půl procenta.
„Neapol se čím dál více etabluje jako evropské centrum. Významní hráči ze světa financí, byznysu a bankovnictví zde ve velkém nabírají mladé talenty,“ uvedl starosta města Gaetano Manfredi. „Naším vítězným receptem se stala podpora inovací a budování pevných vazeb mezi firmami, univerzitami a výzkumnou sférou. Klíčový je také rozvoj lidského kapitálu, abychom dokázali přilákat další společnosti.“
Nejedná se přitom o žádný ojedinělý výkyv. Statistiky italského svazu zaměstnavatelů dokládají, že celá oblast roste zrychleným tempem již sedmým rokem v řadě. Mezi lety 2019 a 2024 se hospodářský výkon na jihu zvýšil o 7,7 procenta, zatímco ve zbytku země to bylo pouze 5,8 procenta.
Letošní rok bude náročnější. Obchodní napětí, důsledky války s Íránem i pomalá realizace projektů v některých odvětvích si vybírají svou daň jak na celostátní, tak na regionální úrovni. Přesto si však region udržuje skvělou výchozí pozici pro zachování současného tempa růstu. Pomáhá mu k tomu fakt, že 40 procent z unijního balíku pro Itálii, který činí 190 miliard eur (zhruba 218 miliard dolarů), směřuje na jih země.
„Silnější růst na jihu Itálie má zásadní význam nejen pro zemi samotnou, ale pro celou eurozónu,“ upozorňuje Javier Rouillet, senior viceprezident pro globální hodnocení státních závazků ve společnosti Morningstar DBRS. „Vyváženější italská ekonomika by podpořila fiskální odolnost státu a zároveň by zmírnila rizika fragmentace v rámci celého měnového bloku.“
Všichni za Applem
Pokud jde o technologický sektor, tamější renesance zrála dlouhé roky. Klíčový impulz vzešel od společnosti Apple, která zde v roce 2016 otevřela svou vývojářskou akademii. V rámci devítiměsíčního programu, který probíhá v angličtině, se studenti zdokonalují v programování, designu a marketingu. Vznikly zde také společné programy se společností Nestlé, zaměřené na potravinářský a nápojový průmysl, nebo s italským energetickým gigantem Enel, které se soustředí na hledání nových energetických řešení. Laboratoř Digital Transformation Lab pod hlavičkou Cisco Systems zde funguje už od roku 2018 a věnuje se inovacím, kybernetické bezpečnosti i internetu věcí. Společnost Accenture pak v roce 2020 otevřela centrum Cyber Fusion Center, jehož součástí je i výzkum umělé inteligence a strojového učení. Společnost Deloitte Consulting zde v roce 2022 otevřela vývojové centrum a vedle vzdělávacího programu pro studenty dává práci zhruba 700 lidem.
Odvětví jako umělá inteligence, kybernetická bezpečnost či obnovitelné zdroje energie mohou jižní Itálii poskytnout značnou výhodu. Stojí totiž spíše na talentu, výzkumu a univerzitních ekosystémech než na průmyslových klastrech, z nichž historicky těžila severní Evropa. A právě takový ekosystém nabízí Neapolská univerzita Fridricha II., na níž napříč širokou škálou oborů studuje zhruba 80 tisíc studentů.
Vedle spolupráce se společností Apple se univerzita podílí také na kultivaci problematických oblastí, jako je Scampia – nechvalně proslulý slum, který vstoupil do širšího povědomí díky filmu a seriálu Gomora. V této čtvrti nyní sídlí nový lékařský kampus univerzity, čímž se z ní stal jeden ze symbolů znovuzrození celého města.
Podle městské zprávy pro rok 2025 se neapolský region v počtu startupů v současnosti řadí hned na druhé místo za Milán. Zpráva zde eviduje 1515 startupů, což představuje 12,5 procenta celostátního podílu. Zhruba 21 procent z nich působí v oblastech, jako je umělá inteligence, blockchain a datová věda. Výzkumu a vývoji se věnuje 65 procent těchto firem a 23 procent z nich vlastní patenty či registrovaný software.
Význam rychlovlaku
Další silný impulz představuje 25 miliard eur z fondů EU investovaných do infrastruktury. Zásadní je především nová vysokorychlostní železniční trať, která protíná Apeniny a směřuje do jihoitalského Bari. Už nyní zkracuje dobu cestování a do roku 2028 propojí obě města za pouhé dvě hodiny. To tak doplní již existující vysokorychlostní trať Neapol–Řím, po níž cesta trvá pouhou hodinu.
Fyzické i virtuální propojení přináší ovoce podnikatelům, jako je Letizia Magaldiová. Její rodina řídí v Salernu nedaleko Neapole inženýrskou společnost, která se specializuje na vysokoteplotní průmyslové materiály a zelenou energii. Zhruba polovinu z jejích 230 zaměstnanců tvoří inženýři. Magaldiové se daří nabírat talenty z celé země a lákat zpět neapolské odborníky – což je na jihu, který celá desetiletí trpěl odlivem mozků, dříve nevídaný jev.
„Osa Řím–Neapol–Salerno se proměnila v jednu obrovskou metropolitní oblast,“ pochvaluje si Magaldiová, jež s manželem a dětmi žije v Římě, ale několikrát týdně dojíždí do Salerna. Jak sama říká, z domova může odejít v půl deváté a ve čtvrt na jedenáct už sedí u svého pracovního stolu. „Přímo za humny máme spoustu geniálních mozků. Naším cílem je si je tu udržet, případně je přilákat zpět,“ dodává.
Ačkoli ceny nemovitostí stoupají, stále se drží dostatečně nízko na to, aby dokázaly přilákat mladé profesionály. Byt o rozloze 180 metrů čtverečních v prestižní neapolské čtvrti Posillipo, s výhledem na moře a Vesuv, se na realitním portálu Immobiliare.it nabízí za zhruba 900 tisíc eur. Podobná nemovitost v Římě či Miláně by přitom vyšla na 1,5 milionu eur i více.
Hospodářský rozmach se však neomezuje pouze na Neapol. Podle údajů italské centrální banky těží z růstu v oblasti realit, energetiky a cestovního ruchu také město Bari. Celý region Apulie zaznamenal příliv movitých turistů, a to zejména poté, co zde premiérka Giorgia Meloniová v roce 2024 uspořádala summit G7. Třetím centrem růstu je sicilská Catania, jejíž ekonomiku pohání jak silné univerzitní zázemí, tak desítky let trvající technologické investice společnosti STMicroelectronics.
Hlavním tahounem ovšem i nadále zůstává Neapol, historické hlavní město italského jihu, píše Bloomberg. Místní obyvatelé jsou z tohoto vývoje chvílemi nadšení a chvílemi v rozpacích. Španělská čtvrť, dřívější dělnická enkláva proslulá kriminalitou a nebezpečím, je dnes z velké části revitalizovaná. Překypuje obchůdky se suvenýry, restauracemi a spoustou prázdninových apartmánů. Ty se nezřídka nacházejí v takzvaných „bassi“ – někdejších suterénních a přízemních prostorech s vchodem přímo z ulice, které si dříve pronajímali ti úplně nejchudší.
