Udělat si radost a mít plán B. Češi objevili zahraniční nemovitosti

Zatímco dříve si Češi pořizovali nemovitost v zahraničí především pro vlastní dovolenou, poslední dobou v apartmánech u moře vidí spíš kombinaci životního stylu a možnost zajímavé investice. Zájem o dům či apartmán v cizině mezi Čechy podle odborníků neustále roste.

„Akcelerátory byly pandemie covidu-19 a vypuknutí války na Ukrajině a s tím související ekonomické a geopolitické souvislosti. Od té doby pozorujeme stabilně vysoký zájem o nemovitosti v zahraničí. Investice do zahraničních realit se stala standardní formou realitní investice, stejně jako si lidé kupují chalupy u lesa nebo investiční apartmány na Šumavě nebo v Beskydech,“ vysvětluje Jan Rejcha, šéf realitní kanceláře Rellox zaměřené na zahraniční nemovitosti.

Lidé podle něj většinou kombinují příjemné s užitečným a nemovitost vnímají jako investici i jako místo pro trávení volného času. Možnost nemovitost sám využívat podle něj hraje roli u většiny transakcí.

„I když si lidé kupují investiční nemovitost v zahraničí, tak většinou k té nemovitosti, respektive k dané lokalitě, chtějí mít nějaký bližší vztah, takže to investiční rozhodnutí není postavené čistě jen na číslech,“ dodává.

O zahraničních realitních investicích podle něj Češi uvažují hned z několika důvodů. Prvním jsou vysoké ceny nemovitostí v Česku a s tím spojené nízké výnosy z pronájmu, dalším důvodem je pak snaha nemít veškerý majetek navázaný na vývoj v jedné zemi.

Pro někoho je podle něj vlastnictví nemovitosti v zahraničí skutečný plán B. Někomu stačí byt například ve Španělsku, jiný chce opustit Evropu úplně. Hlavním důvodem nákupu zahraniční nemovitosti ale podle Rejchy zůstává prostá touha udělat si radost.

To potvrzuje také Hana Kontriš z portálu Sreality.cz, podle které vzhledem k růstu cen ubytování v tuzemsku i v blízkém zahraničí hledají například početnější rodiny s dětmi či drobní investoři alternativy pro delší rekreační pobyty.

„Cenově je mnohde vyjde výhodněji nákup vlastního bytu ve vzdálenějších lokalitách, který mohou po část sezóny navíc ještě pronajímat,“ vysvětluje a dodává, že Češi v zahraničí vyhledávají spíše byty, jejichž údržba je často jednodušší a pořizovací hodnota zpravidla nižší. V mnoha zemích podle ní dokonce není problém pořídit byt o velikosti 2+kk u moře do dvou milionů korun.

Největší zájem mají podle Rejchy čeští realitní investoři o nemovitosti u moře, které poptává 68 procent lidí. Ostatní hledají jiné lokality, zejména na horách. Výrazně převažuje zájem o apartmány, které vyhledává 80 procent nakupujících. A když už se lidé rozhodnou koupit nemovitost u moře, chtějí k němu být skutečně blízko - tři čtvrtiny volí dům do půl kilometru od pláže.

Nejčastěji Češi vyhledávají nemovitosti v přímořských státech, zajímají je ale také sousední země - Rakousko, Polsko nebo Slovensko.

Podle dat Sreality.cz letos stoupl zájem o nemovitosti v Itálii meziročně o 17 procent. „V aktuálně sledovaném období od března do května 2026 v meziročním srovnání vidíme, že nejžádanější zemí je Itálie, o kterou ze strany uživatelů Sreality.cz již delší dobu roste zájem,“ říká Hana Kontriš s tím, že populární je například město Scalea v Kalábrii.

Velkou popularitu této lokality potvrzuje také Rejcha, podle kterého ji ale u zákazníků Reloxu o pět procent předběhlo Španělsko. U této země Sreality zaznamenávají naopak meziroční pokles ve vyhledávání o sedm procent.

Zájem Čechů o nemovitosti v Itálii se výrazně zvedl už v loňském roce. Podle dat portálu Gate-away.com vzrostly poptávky z České republiky meziročně o téměř 97 procent, což z ní dělá zemi s největším relativním nárůstem ze všech sledovaných trhů. Zájem přitom typicky směřuje do oblastí s dostupnějšími cenami.

„Poptávka ze strany českých klientů v posledních letech kontinuálně roste a bude pravděpodobně růst nadále, protože je jednak rozmanitá geograficky a kulturně, ale také cenově – dražší sever, tedy Dolomity, jezera, Benátsko a severní pobřeží Jadranu, Toskánsko a Ligurie, versus levnější jih, jako Kalábrie, Sicílie, plus můžeme ještě připočíst oblíbenou Sardinii,“ popisuje Rejcha.

Dodává, že v posledních letech navíc Itálie předstihla v návštěvnosti českých turistů i Chorvatsko, což do značné míry koresponduje i s rostoucím zájmem o tamní nemovitosti. Makléř doplňuje, že roli hraje také dobrá dostupnost autem.

Co se Španělska týče, podle Hany Kontriš může za mírným poklesem zájmu stát fakt, že země zavádí řadu opatření proti krátkodobým pronájmům - oblíbené lokality si však svou přitažlivost udržují. Investoři zde míří především do oblastí Costa Blanca nebo Costa del Sol.

Podle Lucie Krajné, majitelky kanceláře Remax Lusso, se průměrná investice do nemovitosti v Costa del Sol pohybuje mezi 300 tisíci a 700 tisíci eur, přičemž největší zájem je o nové apartmány v Marbelle, Esteponii, Mijas Costa a Benalmádeně. Atraktivitu regionu podtrhuje i růst cen. Provincie Málaga zaznamenala v roce 2025 zdražení nemovitostí k bydlení přibližně o 13 procent a analytici očekávají, že ceny dále porostou asi o pět až osm procent ročně.

Podle Kontriš mají lidé zájem dlouhodobě také o okolí chorvatských měst Zadar a Šibenik nebo o byty a domy na bulharském Slunečním pobřeží a v jeho okolí.

O jaké destinace měli Češi největší zájem od začátku roku 2026 (v procentech)

Jinde se naopak poptávka propadá, jsou to například Spojené arabské emiráty. Během několika měsíců od začátku konfliktu na Blízkém východě zájem o tuto oblast výrazně klesl. Zatímco ještě v únoru mělo podle dat Relloxu o nemovitost v Dubaji zájem 20 procent jejich klientů, po začátku války 28. února se podíl na celkové poptávce propadl na jednotky procent.

„Poptávka po nemovitostech v SAE je v současné době minimální, nicméně občas se nějaký zájemce objeví. Z pohledu zájmu ze strany českých klientů to vypadá, že by ze situace mohlo trochu lépe vyjít Abú Dhabí než Dubaj. Což cca odpovídá i reálné poptávce v Emirátech. Zatímco před rokem se v Dubaji prodávalo desetkrát více nemovitostí než v Abú Dhabí, tak nyní se v Abú Dhabí prodává jen třikrát méně než v Dubaji,“ vysvětluje Rejcha.

Relloxu spadly prodeje starších domů ve Spojených arabských emirátech meziročně o více než 80 procent a prodeje bytů postihl pokles přes 50 procent. Rejcha dodává, že poptávka stále existuje, nyní ovšem spíš ze strany zájemců z Asie a Afriky.

Odborníci předpovídají, že v příštích letech dále zůstane zájem, ale poroste význam konkrétní lokality v rámci dané země. V rámci Španělska má podle Rejchy růstový potenciál zejména oblast mezi Valencií a Barcelonou. „Oproti prémiovým lokalitám na Costa del Sol nabízí tato část pobřeží příznivější vstupní ceny od cca 3 tisíc eur na metr čtvereční,“ popisuje s tím, že oblast je navíc dobře dopravně dostupná. Potenciál růstu zájmu je ale podle něj stále také v Itálii.

Je podle něj ale vhodné mít v hledáčku také další země, které prozatím stojí stranou hlavního zájmu. „Zajímavý potenciál skýtá Řecko. To je jeden z posledních realitních trhů v EU u moře, který ještě nepodlehl masovým realitním investicím privátních investorů. Ceny nemovitostí rostou od roku 2017, nicméně jsou stále příznivé a poskytují investorům zajímavé výnosy,“ vysvětluje.

Řecko podle něj navíc nabízí zajímavou kombinaci investičně-rekreační investice, kterou je město u moře – zejména jde o Atény a Soluň. Zde se protínají dva realitní trhy – ten lokální pro rezidenty a ten nerezidenční pro lidi, kteří si zde pořizují druhé bydlení, případně se stávají novými rezidenty. To podle něj může mít pozitivní vliv na případný růst hodnoty nemovitosti.

Rejcha upozorňuje také na Portugalsko, které sice mezinárodní investoři již objevili, ale Češi zde zatím nakupují nemovitosti méně. Kromě pevniny je oslovuje například ostrov Madeira. „Portugalsko se také častěji objevuje i v úvahách investorů, kteří hledají geografickou diverzifikaci nebo takzvaný plán B pro budoucnost,“ vysvětluje.

Jako další pak zmiňuje polský trh, který je už nyní poměrně žádaný, ale určitě má podle něj další potenciál růstu ze strany českých zájemců. Určitý nárůst zájmu je pak možné očekávat také u exotických destinací, jako jsou Mauricius nebo Seychely. „V jejich případě je ale potřeba zdůraznit, že se bavíme o výrazně menších objemech než u hlavních evropských trhů,“ dodává.