Hlavní obsah

Investice do startupů předloni vzrostly o 174 procent na 14 miliard korun

Foto: Michal Turek, Seznam Zprávy

Ilustrační snímek.

Navzdory brzdám evropského trhu investice do českých start-upů a rychle rostoucích firem předloni vzrostly o 174 procent. Start-upy se koncentrují v sektorech s nejvyšší produktivitou a mzdami.

Článek

Celkový objem investic do tuzemských startupů a rychle rostoucích firem v roce 2024 vzrostl o 174 procent na 14,3 miliardy korun, tedy zhruba 589 milionů eur. Největší transakce roku patřily poskytovateli systému pro správu hotelových rezervací Mews (191,3 milionu eur) a Rohlíku (158,9 milionu eur). Kompletní data za rok 2025 ještě neexistují. Uvádí to zpráva Smart Market Report 2026, kterou připravil kariérní portál StartupJobs ve spolupráci s J&T Bankou a soutěží Nápad roku.

Startupy se koncentrují v sektorech s nejvyšší produktivitou a mzdami. Téměř polovina působí v sektoru informačních a komunikačních technologií, kde průměrná hrubá mzda dosahuje přibližně 85 tisíc korun měsíčně.

V Praze začínající firmy tvoří 0,14 procenta společností, v Jihomoravském kraji 0,13 procenta. Česká metropole přitom hostí 67 procent všech tuzemských start-upů.

„Smart market, včetně startupů a scaleupů (rychle rostoucích firem), dnes v Česku zaměstnává víc lidí než celé zemědělství nebo finanční sektor. Letošní vydání Smart Market Reportu ukazuje, že éra pouhých experimentů je pryč. Firmy, které úspěšně ověřily svůj byznys model, přešly do fáze rychlého růstu. Dnešní scaleupy sebevědomě škálují, nabírají talenty a jasně dokazují, že inovativní podnikání je už naprosto přirozenou součástí české ekonomiky,“ uvedl ředitel StartupJobs Filip Mikschik.

Podíl digitálních firem na celkové zaměstnanosti se v letech 2020 až 2024 pohyboval stabilně mezi 4,9 až 5,4 procenta. Toto období přitom zahrnovalo covidový šok, inflační epizodu i výrazný obrat v úrokových sazbách. Odolnost segmentu tak podle reportu svědčí o tom, že se inovativní podnikání v české ekonomice pevně usadilo.

Startupy a scaleupy zároveň vyplňují dlouhodobou mezeru české ekonomiky. Nejvíce pracovníků zaměstnávají firmy s deseti až 49 zaměstnanci (44,5 procenta), zatímco v celé ekonomice dominují velké podniky nad 250 zaměstnanců. Segment tak posiluje kategorii středně velkých firem, která se obvykle pojí s vyšší dynamikou tvorby pracovních míst a růstem produktivity.

Růst investic do českých startupů je podle Adama Hanky ze společnosti Creative Dock, která buduje firmy na zakázku, pozitivní zprávou. Zároveň je ale potřeba vidět, že evropský trh stále brzdí výrazná fragmentace rizikového i růstového kapitálu, míní.

„Zatímco ve Spojených státech mohou úspěšné firmy poměrně plynule získávat další investice, v Evropě často narážejí na roztříštěnost jednotlivých trhů a omezenou dostupnost větších investičních kol. Právě proto některé státy přicházejí se systémovými řešeními. Příkladem je Polsko, které prostřednictvím fondů PFR Ventures využívá mimo jiné prostředky z evropského Fondu obnovy k podpoře venture kapitálových fondů,“ uvedl Hanka. Podobné mechanismy podle něj rozvíjí i Rakousko. „Pokud chce Česko dlouhodobě udržet krok s nejúspěšnějšími inovačními ekonomikami, nestačí podporovat vznik start-upů - stejně důležité je vytvořit dostatek domácího kapitálu,“ dodal.

Podle stratéga společnosti Žitný & partneři Bohumila Žitného investoři hledají především firmy s ověřeným byznys modelem, schopností rychle růst a expandovat na mezinárodní trhy, což dokazují i největší transakce roku. „Současně je ale patrné, že kapitál se soustředí do menšího počtu skutečně kvalitních projektů a trh je výrazně selektivnější než před několika lety. Pro dlouhodobé investory představují úspěšné technologické firmy atraktivní příležitost podílet se na strukturálních změnách ekonomiky,“ řekl Žitný.

Související témata:

Doporučované