Článek
„Nikdo a nikdy nám nebude přikazovat, jak máme žít, jak máme mluvit, koho máme milovat, komu máme být vděční a jaké hrdiny máme ctít,“ prohlásil prezident Volodymyr Zelenskyj během projevu na nedělních oslavách 30. výročí ukrajinské ústavy.
Zároveň oznámil, že parlamentu předložil návrh zákona o Ukrajinském národním panteonu.
„Jména všech hrdinů, kteří v různých stoletích bojovali za Ukrajinu a inspirovali Ukrajinu, budou navždy zapsána do našich dějin s velkým respektem a úctou našeho státu,“ uvedl prezident.
Panteon má připomínat osobnosti, které v různých obdobích bojovaly za Ukrajinu nebo se zasloužily o její existenci. Návrh zákona zatím neurčuje konkrétní seznam jmen.
V Polsku ovšem prezidentova slova okamžitě získala širší politický význam.
Například server Wirtualna Polska i další polská média je vykládají jako nepřímou odpověď na nejnovější spor mezi Kyjevem a Varšavou, který rozpoutalo pojmenování jedné z jednotek ukrajinských speciálních sil po „Hrdinech Ukrajinské povstalecké armády (UPA)“.
UPA byla ve 40. letech 20. století odpovědná za vraždění civilních obyvatel na Volyni. Mezi oběťmi jsou desítky tisíc Poláků, ale také lidé dalších národností, včetně Čechů.
Pojmenování jednotky vedlo k dosud nejvážnější roztržce mezi oběma zeměmi od začátku ruské invaze v únoru 2022.
Polský prezident Karol Nawrocki následně odebral Zelenskému nejvyšší polské státní vyznamenání, Řád bílé orlice. Ukrajinský prezident naopak řád vrátil do Polska kurýrní službou a následovala vlna vracení vyznamenání a medailí na obou stranách.
Napětí tento týden poznamenalo i konferenci o obnově Ukrajiny v Gdaňsku. Zelenskyj ani ministr zahraničí Andrij Sybiha na ni nakonec nepřijeli a Kyjev zastupovala premiérka Julija Svydyrenková.
Ke sporu se v pátek vrátil i polský ministr zahraničí Radosław Sikorski. Podle něj měl Zelenskyj už při schvalování názvu jednotky po „Hrdinech UPA“ zasáhnout.
„Měl si uvědomit, že UPA sice bojovala proti Sovětům, ale zároveň vraždila Poláky. Ukrajinští vojáci mohli zvolit jiný název, například podle konkrétního hrdiny boje proti sovětské okupaci,“ řekl v televizi TVN24.
Šéf polské diplomacie ale současně kritizoval i reakci prezidenta Karola Nawrockého, který Zelenskému odebral Řád bílé orlice.
„Byla to nepřiměřená odpověď, která osobně ponížila ukrajinského prezidenta. Kdyby se mě prezident Nawrocki zeptal, poradil bych mu něco jiného,“ uvedl Sikorski. Podle něj si tím polský prezident zbytečně uzavřel možnost vést dialog s hlavou země, jež se brání ruské agresi.
Historie znovu rozděluje
Současná krize se týká především odlišného pohledu obou zemí na Organizaci ukrajinských nacionalistů (OUN) a Ukrajinskou povstaleckou armádu.
Na Ukrajině jsou UPA a část jejích představitelů často vnímáni jako symbol boje za nezávislost na Sovětském svazu. V Polsku jsou především spojováni se zmíněnými volyňskými masakry z let 1943 až 1944.
Podle analytiků se v současném sporu znovu otevřela témata, která po ruské invazi na čas překrylo mimořádně úzké spojenectví Polska a Ukrajiny.
Kromě panteonu Zelenskyj v neděli oznámil také vznik nového státního vyznamenání – Řádu Evropy. Ocenění má být určeno ukrajinským vojákům i zahraničním spojencům, kteří podle Kyjeva přispívají k evropské bezpečnosti a podporují ukrajinskou cestu do Evropské unie.
