Zeštíhlování na druhou. VW chce propouštět i mimo Německo

Koncern Volkswagen už předloni oznámil, že v Německu zruší na 50 tisíc pracovních míst. Podle informací měsíčníku Manager Magazin ale chystá další vlnu propouštění – a jeho personál by se měl dohromady snížit zhruba o 100 tisíc pozic. V této fázi už nepůjde jen o koncernové továrny v Německu, ale i v ostatních zemích.

Teoreticky tak mohou být v ohrožení i závody v Česku, které ale mají klíčovou výhodu: Škoda Auto s přehledem plní své cíle a dosahuje mimořádných marží. Zatímco značka Volkswagen vydělává na každém autě necelá tři procenta, škodovky se prodávají i se ziskem přes osm procent.

Největším problémem automobilky zůstávají její kmenové továrny v Německu. Tyto závody byly dlouhá desetiletí chráněny před většími zásahy – v dozorčí radě koncernu sedí zástupci německých odborů a také vlády Dolního Saska, pro které je udržení domácí výroby jasnou prioritou.

Platí to i teď, přestože je nízká efektivita německých továren zjevným důvodem, proč VW ztrácí konkurenceschopnost. Automobilka sice vydělává, ale její ziskovost stagnuje a nedokáže se vyrovnávat se ztrátou pozic na čínském trhu, který donedávna stál za čtyřiceti procenty jejích prodejů. Pro německé odboráře a politiky jde nicméně o druhotné téma.

„Jde mi o to, abychom udrželi zaměstnanost a vytíženost v našich továrnách. A ne abych přihlížel, jak se otevírají nové závody někde mimo Německo,“ prohlásil nově dolnosaský premiér Olaf Lies.

Politik navrhuje, aby Volkswagen do jeho regionu přemístil výrobu některých koncernových modelů z Číny. Lies zároveň vzkázal, že nechce sledovat to, jak se do Evropy hrnou čínské koncerny, zatímco se německé továrny ruší. Z jeho úst přitom nejde jen o politické proklamace.

Premiér Dolního Saska má automaticky křeslo v dozorčí radě koncernu, kde má region dvacetiprocentní podíl a tím i právo veta. Obecně se tak dalo říct, že pokud by už Volkswagen musel v Německu zavírat továrny, na závody v domovském regionu by přišla řada až na závěr.

Samostatnou otázkou je, zda by Liesův návrh dával ekonomický smysl. To, že by VW mohl nové modely vyrábět v Německu se stejnou efektivitou jako v Číně, je ale krajně nepravděpodobné. Ať už kvůli cenám energií, dovozu surovin či zaměstnanecké politice.

Volkswagen přitom s úsporným programem nezahálí. Koncem roku 2024 se s odboráři dohodl, že v Německu do konce dekády zanikne na 50 tisíc pozic. Všechno se má řešit dobrovolnou cestou, ať už předčasným odchodem na odpočinek, anebo vyplacením „zlatých padáků“.

Koncern do této chvíle uzavřel smlouvu už s 37 tisíci lidmi, kteří buď odešli, anebo to v dohledné době udělají. Centrála Volkswagenu tato čísla potvrdila deníku Handelsblatt. Plány na hromadné propouštění jsou tak splněné už z více než tří čtvrtin. Podle šéfa koncernu Olivera Blumeho to ale nebude stačit.

Automobilka by se podle jeho názoru měla kompletně přebudovat. Být efektivnější, centralizovanější a neměla by se bát uzavírat i některé z kmenových závodů. Alespoň tak to s odkazem na zákulisní zdroje líčí Manager Magazin. Samotný Blume ale už část těchto plánů sám nastínil koncem dubna před členy dozorčí rady.

Volkswagen má v Německu deset hlavních výrobních závodů. V ohrožení jsou podle Handelsblattu, který situaci v koncernu sleduje dlouhodobě a pravidelně dokázal předpovědět klíčové změny, čtyři konkrétní továrny: vedle Emdenu a Hannoveru, které leží v Dolním Sasku a v očích premiéra Liese může být jejich osud ožehavější, jde také o Neckarsulm a Cvikov.

Druhý zmíněný závod měl být původně chloubou celého koncernu, který ho přebudoval na výrobu elektromobilů. Zájem o tato auta ale léta vázne a linky v Cvikově běží jen v omezeném režimu.

Pomoc tomuto závodu, ležícímu kousek od českých hranic, by mohla zajistit značka Porsche. Ta je sice od koncernu formálně oddělená, ale úzce s ním spolupracuje, a do Cvikova by chtěla přemístit výrobu svého modelu Cayenne. Sportovní SUV se dosud vyrábí v Bratislavě.

Podle deníku Frankfurter Allgemeine Zeitung (FAZ) by ale přesun jeho výroby byl možný jen po dohodě s německými odboráři, kteří by prý museli slevit ze svých nároků na mzdy. A víc se přiblížit tomu, kolik berou Slováci.

„Drží nám před nosem mrkev v podobě slibu modelu Cayenne a jistého vytížení závodu, ale zároveň požadují výrazné mzdové škrty,“ cituje FAZ zástupce zaměstnanců.

Porsche ani Volkswagen situaci nekomentují. Osud jiných závodů by pak mohla zachránit sázka na jiné odvětví. Továrna v Osnabrücku už vyrábí jen několik modelů na konci životního cyklu a VW za ně žádnou náhradu neoznámil. Areál by mohl v budoucnu přeorientovat na obranný průmysl. Ve hře je produkce vojenských vozidel nebo možná spolupráce s izraelskou zbrojovkou Rafael.

Nedělník Bild am Sonntag si mezitím povšiml dalšího projektu, který je kvůli úsporám v ohrožení. Volkswagen před lety uzavřel spolupráci s firmou Bosch, se kterou vyvíjí systém autonomního řízení ADA. Projekt už vyšel v přepočtu na více než 36 miliard korun, ale výsledky stále zaostávají za mnoha konkurenty.

Automobilka proto uvažuje, že se z nákladného projektu stáhne – podobně, jako když před několika měsíci zmrazila plány na stavbu dalších bateriových továren.

Dceřiná firma Cariad, která ve VW zodpovídá za software, tvrzení Bildu vyloženě nerozporuje. Stejně jako Bosch. Obě společnosti pouze vzkázaly, že u jednotlivých projektů průběžně posuzují, zda ještě zapadají do jejich plánů.

Ten je ale pro centrálu Volkswagenu v tuto chvíli jasný – vrátit se k větší ziskovosti, pracovat s větší efektivitou a přizpůsobit se požadavkům na klíčových trzích, kde se stále více daří čínské konkurenci. Často jde o automobilky, kterým VW v jejich začátcích sám výrazně pomáhal.