Článek
Turisté jsou pro městské pokladnice, restaurace i hotely považováni za spásu, pro místní obyvatele a okolí ovšem mohou znamenat zhoršení úrovně života. Radnice se proto dlouho snaží najít ten nejlepší způsob, jak neztratit důležité příjmy, ale zároveň nevyhnat rezidenty.
Mezi cestovateli jsou zvláště populární italské Benátky, které vybírají poplatek za krátkodobý vstup do města. Zatímco loni bylo zpoplatněno 54 dní, letos je to již 60. Cena poplatku za vstup do města je v těchto dnech pět eur (121 korun), pro cestovatele, kteří nezaplatí do čtyř dnů před příjezdem, se cena zvedne na deset eur.
Částka by se navíc v budoucnu mohla zvýšit. A to razantně. Podle webu Guardian.uk chce nově zvolený starosta Benátek Simone Venturini v průběhu svého mandátu navýšit poplatek až na 50 eur za určité dny. S tímto plánem bývalý radní pro cestovní ruch kandidoval.
„Vstupné je v současné době jediným účinným nástrojem k regulaci denního počtu návštěvníků. Pracujeme proto na návrhu, jak jej zefektivnit ve dnech s vysokou intenzitou dopravy, s cílem najít novou rovnováhu mezi potřebami obyvatel, pracujících a návštěvníků,“ řekl podle The Guardian Venturini.
O tom, za co by se vybrané peníze měly utrácet, má Venturini také jasno. Peníze podle něj budou použity „na financování městských služeb a na podporu údržby a ochrany jedinečného města postaveného na vodě, jehož náklady každoročně přesahují 100 milionů eur“.
Přelidněné město místní opouští
Italské Benátky trpí overturismem už řadu let. V roce 2023 proto městská rada odsouhlasila registraci a poplatky na určité dny, kdy se očekával vyšší počet turistů. O rok později tak Benátky jako vůbec první turistické město na světě zpoplatnilo na 24 dní v roce vstup na pět eur.
Peníze se platí online, QR kód, který turisté dostanou, pak kontrolují hlídači u jednotlivých vstupů do města. Poplatek neplatí lidé žijící v širší oblasti Veneto, lidé, kteří mají ve městě nocleh, a děti do 14 let. Přesto jsou návštěvníci povinni se zaregistrovat. Pokud to neudělají nebo nezaplatí poplatek, hrozí jim pokuta od 50 do 300 eur.
V prvním roce poplatky do městské pokladny doručily 2,4 milionu eur, což bylo víc, než se čekalo. Na vyšší snížení počtu turistů ale velký vliv neměly. To, jak moc turismus ovlivňuje tamní život, dokazuje, že ve městě žije podle Euronews.com méně než 50 tisíc lidí. Pro srovnání, v nejvytíženější loňský den, 5.května 2025, bylo registrovaných návštěvníků města více než 24 tisíc.
Jak s overturismem bojuje zbytek Evropy
Benátky nejsou jediným městem, jež čelí overturismu. Reformy provedly radnice také v Amsterdamu, Aténách, Barceloně či Paříži. Jeden z hlavních problémů je nedostatek bydlení, jelikož se byty v centru mění na krátkodobé ubytování pro návštěvníky. Radní proto v reakci zvyšují daně z turismu a omezují registrace krátkodobého ubytování. V Benátkách třeba zmrazili nové registrace krátkodobého pronájmu do konce roku 2026.
Jeden z nejvíce razantních mixů opatření zavedl nizozemský Amsterdam. Návštěvníci města platí městu turistickou daň ve výši 12,5 procenta z ceny pokoje za noc. To je jedna z nejvyšších sazeb v Evropské unii. Krátkodobé pronájmy byly omezeny na limit 30 dnů, jeden pronájem mohou obývat maximálně čtyři turisté a návštěvníci z výletních lodí platí 15 eur denně.
V Aténách loni schválili zákon, který ve vybraných částech města zakazuje nové krátkodobé pronájmy, jaké nabízí například Airbnb. Stávající nájmy sice mohou pokračovat, ale musí dodržovat přísné bezpečnostní a provozní předpisy. K tomu, aby se do Athén cestovalo mimo sezonu, má posloužit „poplatek za odolnost vůči klimatické krizi“. Vyšší sazby se uplatňují v letních měsících, v zimě jsou poplatky nižší.
Nejvíce se v médiích mluví o boji s turismem v Barceloně. Město se i kvůli krátkodobým pronájmům dostalo do bytové nouze, ceny nájemného se totiž během pěti let prudce zvýšily. Hlavním cílem radnice tak je zrušení více než deseti tisíc licencovaných krátkodobých ubytování do roku 2028. Tyto jednotky jsou přesunuty z nabídek krátkodobého bydlení do nabídek dlouhodobého rezidenčního bydlení. Na všechna ubytování také město uplatnilo přirážku čtyři eura.
Stejně jako ostatní města v článku i Paříž zavádí reformy na omezení overturismu. Jde na to ale jinak. Pokud chtějí podnikatelé nabízet ve městě krátkodobé ubytování mimo své trvalé bydliště, musí využít neobyvatelnou jednotku, kterou zrekonstruují. Radnice si od toho slibuje rovnováhu v městském bytovém fondu.
Každé krátkodobé ubytování je navíc povinno mít registrační číslo, pokud jej nemá, zaplatí provozovatel pokutu. A pokud jej zfalšuje, spáchal trestný čin. Podnikatelé navíc s úřady musí sdílet podrobné informace o transakcích a nabídkách. Platby daní se pak posílají jednou za čtvrtletí, což zlepšilo dozor nad porušováním předpisů.
Turistické poplatky v Praze
Pražské poplatky z pobytu turistů patří k těm nejmenším v Evropě, turisté za osobu za noc zaplatí 50 korun. Poplatky jsou podle tiskové mluvčí Prague City Tourism Kláry Janderkové na maximu, pro jejich zvýšení by se musel změnit zákon. Za loňský rok tak město na poplatcích vybralo více než 900 milionů korun.
„Praha by si z našeho pohledu zasloužila, aby se ten poplatek z pobytu navýšil. Je na diskuzi, jestli to bude sto, sto padesát korun, nebo dvě stě. Poplatek z pobytu je jediný přímý příjem, který město z turismu má,“ komentovala pro Seznam Zprávy Janderková. „Poplatky z pobytu by se tak daly použít na infrastrukturu, policii a další věci zatížené turismem.“
