Hegseth už připravil plán na stažení vojsk z Evropy. Bílý dům zatím odolává

Zjištění amerického deníku Wall Street Journal (WSJ) přináší další důvod k obavám před summitem NATO v Ankaře. Lídři členských států i představitelé Severoatlantické aliance vyhlížejí jednání s obavou, že by mohlo prohloubit rozpory mezi Spojenými státy a evropskými spojenci. Největším strašákem je možnost, že Washington bude dál omezovat svou roli hlavního bezpečnostního garanta Evropy nebo se víc odchýlí od dosavadních společných postojů NATO. Článek WSJ těmto obavám dodává další váhu – podle deníku ministr obrany Pete Hegseth už dříve předložil plán na výraznější stažení amerických vojsk z Evropy.

„Hegseth plánoval minulý měsíc odjet do Bruselu se šokujícím oznámením,“ stojí v článku WSJ. Deník neuvádí, jak rozsáhlé mělo plánované stažení být. Pouze zmiňuje, že zamýšlené škrty ve vojenské přítomnosti měly jít nad rámec dříve oznámených změn.

Plán podle anonymních zdrojů WSJ nakonec neprošel a byl zastaven poté, co se s ním seznámil ministr zahraničí a poradce prezidenta pro národní bezpečnost v jedné osobě Marco Rubio a další vysocí představitelé administrativy.

I tak jde o vážnou zprávu pro Evropu.

Naznačuje totiž, že Hegsethovo oznámení z minulého měsíce o zahájení velkého přezkumu přítomnosti amerických vojsk v Evropě, které má trvat šest měsíců, není jen formální. Naopak jde spíš o mírnější verzi toho, o čem se uvnitř administrativy realisticky uvažovalo.

„Incident naznačuje, že administrativa se ještě nerozhodla v otázce, jak rychle a o kolik se má americká vojenská přítomnost v Evropě případně zmenšit,“ napsal k tomu WSJ.

Washington pravdivost tvrzení v článku nepopírá. Bílý dům na výzvu ke komentáři reagoval odkazem na mluvčího Pentagonu, který prohlásil, že „ministr Hegseth zajistil, aby jeho sdělení bylo v souladu s cíli a programem prezidenta a neomezovalo prezidentův prostor pro rozhodování“.

Nějaké omezení americké přítomnosti v Evropě se očekává už dlouho.

Letos Pentagon tento plán naznačil i ve své Národní obranné strategii. Uvádí v ní například, že Spojené státy budou nadále poskytovat Evropě „kritickou, ale omezenější“ podporu, a vyzývají ji také k tomu, aby převzala hlavní odpovědnost za svou obranu. Z dokumentu je zároveň patrná snaha Spojených států více se soustředit na jiné části světa.

Klíčovou nezodpovězenou otázkou ale samozřejmě je, jakou přesně podobu americké stahování nakonec bude mít, či jednoduše řečeno, jak rychlé a výrazné bude.

V posledních měsících američtí představitelé hrozili stahováním z Evropy i v souvislosti s válkou v Íránu, kterou některé evropské státy otevřeně nepodpořily (hlavně Španělsko a Německo). V dlouhodobém horizontu však jde především o přetrvávající nespokojenost administrativy Donalda Trumpa s výdaji evropských členů NATO na obranu, které opakovaně označuje za „černé pasažéry“ spoléhající na americké bezpečnostní záruky.

Tato debata se ve velkém rozjela už při Trumpově prvním prezidentském mandátu (o problému nicméně poměrně ostře mluvil už i Barack Obama a v menší míře i jeho předchůdci) a od té doby už došlo k opakovanému navýšení závazků minimálních výdajů na obranu i k jejich reálnému růstu.

Ne všichni své závazky ale plní. Mezi největší „potížisty“ momentálně patří i Česko, které je podle nedávného prohlášení Marka Rutteho jednou ze tří zemí (společně s Albánií a Slovinskem), které dosud nesplnily ani starší závazek dávat na obranu alespoň 2 % HDP.

Už loni USA oznámily, že neobnoví rotaci v Rumunsku, a sníží tam tak svou přítomnost o asi 800 vojáků. Na začátku letošního května po sporu s německým kancléřem Friedrichem Merzem ohledně Íránu Trump oznámil stažení 5000 amerických vojáků z Německa. Tamní média informovala, že rozhodnutí zároveň bude znamenat i zrušení plánu na budoucí rozmístění amerických raket v Německu, přičemž německá strana pak potvrdila jen „pozastavení plánu“ a dosud není jasné, jak to dopadne.

Chaotická je i polská linka – Hegseth v květnu náhle zrušil plánované nasazení obrněné brigády (čítající 4000 vojáků) do Polska, načež Trump oznámil, že do Polska pošle 5000 vojáků. Prezident byl podle WSJ Hegsethovým krokem překvapený a požadoval po něm vysvětlení. Zatím každopádně nejsou žádné informace o tom, že by do Polska skutečně nějací vojáci vyrazili.

Na konci května na existenci amerického plánu na další americké stahování upozornil německý tisk. Podle nedělníku Welt am Sonntag se měl týkat konkrétně takzvaného NATO Force Model, který má umožňovat rychlé nasazení sil Aliance a který počítá nejdříve s desítkami, později až se stovkami tisíc nasazených vojáků na frontě během měsíce až půl roku od napadení.

V červnu o plánu na stahování z Evropy informoval také deník New York Times, podle kterého se má snižování stavů týkat stíhaček F-16 a F-15E, tankovacích letounů a také některých námořních misí.

Plán mimochodem čelí odporu i na domácí půdě. Kongres do zákona o obraně vložil ustanovení, které by případné snížení počtu amerických vojáků v Evropě pod 76 tisíc (nyní se pohybuje kolem 80 tisíc) ztížilo. Pentagon by krok neměl být schopný provést bez předložení hodnocení vojenských rizik od velitelství amerických sil v Evropě (EUCOM), vyjádření předsedy Sboru náčelníků štábů a „vysvětlení“ Kongresu.

Pokud by se ale Hegsethovi podařilo přesvědčit prezidenta, bude tato překážka pravděpodobně znamenat spíš zdržení než zastavení plánu.

Nejde navíc jen o vojáky. Například v případě Německa a stažení 5000 vojáků bezpečnostní analytici upozorňovali, že snížení počtu amerických vojáků z cca 35 na 30 tisíc evropskou obranu oslabí mnohem méně než zrušení plánu na rozmístění raket s dlouhým dostřelem.

Podoba případného dalšího omezování americké přítomnosti je důležitá zejména kvůli zhoršujícím se bezpečnostním podmínkám v Evropě souvisejícím s válkou na Ukrajině. Největší obavy vzbuzuje hypotetický scénář, že by stažení Američanů mohlo „pozvat“ Rusko k útoku (byť třeba omezenému) na některý z východních států Aliance poté, co válka na Ukrajině skončí.